Článek
Co byly Hry bez hranic?
Pokud jste mladšího data narození nebo jste z nějakého důvodu strávili devadesátá léta v nějaké poustevně mimo civilizaci, Hry bez hranic vám nejprve představíme. A začít musíme od samotných počátků, byť se naší země tenhle fenomén tenkrát ještě netýkal.
V roce 1965 dostalo několik západoevropských televizí, konkrétně francouzská, belgická, italská a západoněmecká, nápad na zábavný soutěžní pořad. Ten byl inspirován výzvou francouzského prezidenta Charlese de Gaulla k ještě většímu sbližování evropských národů. Pořad dostal jméno Jeux sans frontières, česky Hry bez hranic.
A jaký byl základní formát soutěže, resp. v čem se vlastně soutěžilo? Týmy z různých měst dané země soutěžily v nejrůznějších netypických disciplínách, často ve vtipných kostýmech a zajímavých kulisách.
Je třeba říct, že soutěž si velmi rychle vybudovala v západní Evropě velkou popularitu a přidávaly se další země. V Británii na to šli trochu jinak, soutěž okopírovali a zavedli si svojí verzi. Jinak ale celá západní Evropa o víkendech seděla u televizí a fandila zástupcům své země, jak již bylo řečeno, reprezentovalo ji vždy nějaké město. A zdaleka nešlo jen o města velká, ale svoji šanci se prezentovat dostávala i města menší. O to zajímavější soutěž byla.
Bylo by možné říct, že Hry bez hranic tak trochu připomínaly třeba slavnou Pevnost Boyard, ale to by bylo nepochopení celého konceptu. Jednak zde byly výrazně dříve, měly onen mezinárodní rozměr, a navíc pořadatelské město vždy vtipnou formou prezentovalo něco ze své kultury a historie.
Hry bez hranic se vysílaly do roku 1982. Poté vysílání skončilo. Proč? Jako obvykle, mohly za to peníze, resp. jejich nedostatek. Pořádání soutěže bylo finančně náročné. Jenomže divákům Hry bez hranic chyběly. Tak moc si o jejich obnovení psali, že se v roce1988 začalo znovu. Pro nás je to zajímavé proto, že krátce po obnovené premiéře se připojilo i Československo.
Martina Adamcová, první česká moderátorka Her bez hranic.
Devadesátá léta a česká dominance
Po sametové revoluci se obyvatelům Československa doslova a do písmene otevřel svět. Atmosféra začátku 90. let je naprosto nepřenositelná, jak nám asi potvrdí většina těch, kdo ji zažili. Jedním z projevů znovunabyté svobody byl potom fakt, že se Československá televize mohla připojit i ke Hrám bez hranic.
Prvním ročníkem, kterého účastnili soutěžící z Československa, byla sezona 1991/92. Ta bylo mimochodem jediná, kdy se konaly tzv. Zimní Hry bez hranic. A tento ročník Československo ovládlo. Nejen, že se semifinále a finále konalo v Praze, celou soutěž navíc vyhrálo družstvo z Nového Města na Moravě.
A co je ještě zajím, ze všech ročníků, kterých se Československo, resp. Česká republika účastnily, tedy 1991/1992, 1992, 1993, 1994 a 1995, neputovalo prvenství k nám jen jednou, a to v roce 1993. Šumperk tenkrát skončil druhý. Mimochodem, závodil za něj i mladý Aleš Valenta, pozdější olympijský vítěz. Nesmíme zapomenout ani na vítěze, kteří napodobili Nové Město na Moravě. Šlo o Třebíč, Českou Třebovou a Brno.
Popularitu Her bez hranic u nás zajišťovali i moderátoři. Nejprve to byli Martina Adamcová a Martin Dejdar, poté převzali moderování Marcela Augustová, Pavel Zedníček, Petr Vichnar a Barbora Kroužková. Právě osobnosti moderátorů, „devadesátkově“ rozverných, kteří navíc mohli občas „svým“ soutěžícím pomáhat při soutěžích.
Zkrátka a dobře, v první polovině 90. let patřily Hry bez hranic k nejsledovanějším pořadům, které se u nás vysílaly a byly doslova fenoménem. Celé rodiny se scházely u televizních obrazovek, aby fandily českým městům. A vystřídalo se jich za těch pět let hodně, ob Brna a Bruntálu až po Znojmo, pokud bychom měli jít podle abecedy.
Popularita ale přesto nemohla sama o sobě Hry bez hranic zaplatit. Česká televize vycouvala po roce 1995 a soutěž celkově skončila v roce 1999. I když se občas objeví snahy o její obnovení, nejspíše se to už nestane. Pokud jste ale zažili devadesátky, nejspíš na ni nikdy nezapomenete.
