Článek
Ženský fotbal ve světě a u nás
Za kolébku fotbalu je považována Anglie, a platí to i pro ten ženský. První dámský klub zde vznikl již v roce 1894. Šlo o klub „British Ladies Football Club“. Nás ale zajímá ženský fotbal na našem území. Jeho počátky bohužel nejsou dosud dostatečně dobře zmapované, přesto lze první ženský zápas u nás umístit již do roku 1913.Měl se odehrát na Olomoucku a zmínku o něm lze nalézt v jednom z rukopisů jisté Libuše Drahovzalové (jiné prameny mluví o roce 1918, ale taktéž o Olomouckém kraji).
Právě Libuše Drahovzalová byla skutečnou průkopnicí ženského fotbalu u nás. Narodila se v roce 1920 (rozhodně tedy nebyla pamětnicí zmíněných prvních zápasů) a kromě toho, že byla knihovnicí, byla také nadšenou sportovkyní. Libuše Drahovzalová hrála házenou za SK Židenice. A právě hráčky tohoto klubu v čele s Libuší založily v roce 1934 ženský fotbalový oddíl I. Čsl. DFK Brno (1. DFK Brno).
Libuše Drahovzalová, průkopnice ženského fotbalu u nás.
Těžké časy a pomalý rozmach
Vzhledem k nedostatku domácí konkurence musely brněnské hráčky hledat soupeře v zahraničí, zejména v Rakousku a tehdejší Jugoslávii. Významným milníkem byl rok 1938, kdy 1. DFK Brno odehrálo mezinárodní utkání proti HŠK Zagreb. Slibný vývoj však násilně přerušila druhá světová válka a následné období, které ženskému fotbalu příliš nepřálo.
Před druhou světovou válkou vznikl ještě klub Slavia Husovice a také první pražský ženský klub, ŽSK Praha. Druhá světová válka ale veškeré snahy o rozvoj ženské kopané ukončila. Restart navíc nepřišel hned po roce 1945, ale trvalo to plných dvacet let.
Novodobá historie a skutečný restart ženské kopané v Československu jsou spojeny s rokem 1966. Klíčovou roli sehrál týdeník Mladý svět, který zorganizoval turnaj „O perníkové srdce“. Tento turnaj se stal katalyzátorem vzniku nových oddílů, přičemž tím prvním oficiálním se stala ženská sekce SK Slavia Praha pod vedením trenéra Viléma Marzina. Kdo konkrétně ale vznik turnaje inicioval? Byla to opět Libuše Drahovzalová, která stále vzpomínala na fotbal za první republiky.
Turnaj „O perníkové srdce“ se těšil možná až nečekaně velkému zájmu. Zúčastnilo se jej celkem 26 týmů včetně těch pod hlavičkou Sparty, Slavie nebo Bohemians. Zápasy přitahovaly tisíce diváků a na finále jich do Edenu přišlo 3500. Mimochodem, na turnaji rozhodovala i jedna žena, Sylva Grégorová, která se tím stala první českou rozhodčí. Turnaj „O perníkové srdce“ se poté hrál až do roku 1990.
V roce 1967 potom Slavia dokonce vyrazila na turné do Itálie, kam byla pozvaná na turnaj ženských týmů. V zemi, kde měl ženský fotbal poměrně dlouhou tradici, nenašly Slávistky přemožitelky a porazily postupně Inter Milán, Fiorentinu i Bolognu. V roce 1968 se potom v Itálii konal zápas Itálie – Československo. Je ale třeba říct, že ani jeden tým nebyl oficiálním výběrem národních fotbalových svazů. A ani nemohl. Svaz totiž oficiálně zřídil ženskou reprezentaci v roce 1985. První zápas sehrály fotbalistky s Maďarskem a skončil remízou 2:2.
Budoucnost ženského fotbalu
Od té doby už se ženská reprezentace a obecně ženský fotbal rozvíjely standardní cestou a více či méně stejně jako jinde na světě. To znamená nejprve pomalu, v poslední době ale naopak velmi rychle a prudce. Ženský fotbal je součástí programu olympijských her, fotbalistky vyprodávají i ty největší stadiony (za všechny jmenujme Camp Nou, na který už fotbalistky Barcelony několikrát přilákaly přes 90 tisíc diváků). Do budoucna lze potom očekávat jeho další rozvoj, ve světě i u nás.
