Článek
Zvony na katedrále sv. Víta
Není asi příliš překvapivé, že naším největším zvonem je ten, který visí v katedrále sv. Víta v Praze. Abychom byli přesní, jde o jeden z jeho sedmi zvonů, Zikmund je ale tím největším a nejznámějším.
Ještě, než se na něj zaměříme, si stručně povíme i o těch ostatních. I menší svatovítské zvony mají svá jména. Jsou to zvony Václav, Jan Křtitel, Josef, Dominik, Marie a Ježíš. Vznikaly v různých časových epochách, tvoří ale nedílnou součást naší národní katedrály. Dominik, Marie a Ježíš Však na katedrále téměř celé století chyběly, v dobách první světové války byly roztaveny, v roce 2012 ale potom znovu odlity a celá sedmička je tak opět kompletní. Ale zpátky k Zikmundovi.
Zvon Zikmund
Samotný Zikmund byl odlit v roce 1549 v dílně Tomáše Jaroše z Brna. Objednavatelem byl Ferdinand I. Habsburský. To mimochodem ukazuje na to, jak významně Habsburkové ovlivňovali život v Čechách. A mnohdy velmi pozitivně. Motivací pro výrobu nového zvonu byl fakt, že v roce 1541 byly při požáru zničeny zvony Patron a Ludvík.
Šlo o skutečně mimořádné dílo mistra zvonaře, byť se mu odlití povedlo až napodruhé. Možná se na nepodařeném prvním pokusu podílel i fakt, že tradiční měď z Kutné Hory, která se většinou používala, nebyla k dostání v dostatečném množství a náhrada musela být dovezena ze Slovenska. Cín pocházel z dolů u Slavkova. Dolní průměr zvonu je 256 cm a jeho výška je 203 cm. Hmotnost zvonu se odhaduje na 13,5 až 16,5 tuny. Tohle číslo naznačuje, jak náročné muselo být v 16. století jeho usazování.
Zikmund, největší zvon v České republice.
K věži muselo zvon dotáhnout 16 párů koní. K usazování zvonu se váže pěkná pověst. Systém kladek měla podle ní navrhnout dcera krále Ferdinanda. Podle pověsti šlo o geniální inženýrské dílo, jehož plány ale ona sama po usazení zvonu zničila. A co víc, lana měla výt pro větší pevnost spletena z ženských vlasů.
Ve skutečnosti to bylo trochu jinak, avšak stejně zajímavě. Na Pražském hradě byl zvon nejprve zavěšen na věž kostela Všech svatých a začal výběr dodavatele, který by zvládl zavěsit jej na věž katedrály. O tom, že šlo o opravdu náročný projekt svědčí fakt, že „výběrové řízení“ bylo vypsáno v roce 1563, ale ještě v roce 1567 nebylo hotovo. Nevíme, kdy přesně práce proběhly, zato ale víme, že se to tak úplně nepovedlo. V roce 1581 totiž muselo být provedeno „převěšení“. Právě v tento okamžik měla na scénu přijít králova dcera se svojí konstrukcí. To je ale asi opravdu jen legenda.
Když jsme u těch pověstí, těch se ke zvonu váže vícero. Podle jedné z nich pukne srdce zvonu ve chvíli, kdy bude českému národu nejhůře. Tahle pověst trochu pokulhává, neboť srdce zvonu puklo už několikrát, konkrétně v letech 1670, 1734, 1797, 1819 a 2002. V roce 1592, při pohřbu Viléma z Rožmberka, sice srdce nepuklo, ale utrhlo se a spadlo.
Kdy zvoní Zikmund?
A kdy je možné hlas zvonu Zikmund slyše na vlastní uši? Dříve to bylo při oslavách významných životních jubileí českých panovníků. To už dnes samozřejmě není relevantní. Zvon se ale stále ozývá. Je to především při státních svátcích, které jsou nějak spojeny s církevní tradicí, tedy např. Vánoce, Velikonoce nebo v den české státnosti, který je připomínkou vraždy sv. Václava. Zikmund dále zvoní při zvolení nového papeže nebo při úmrtí prezidenta republiky a významných představitelů církve typu arcibiskupů. Rozeznít se zvon může i při takových příležitostech jako bylo 11. září 2001 nebo katastrofální povodně z roce 2002.
Závěrem
Není nijak přehnané říct, že Zikmund, největší zvon v České republice, je jedním z našich národních symbolů. Spojuje v sobě historii s duchovní tradicí národa. A toto vnímání není vůbec podmíněno vírou, má i národní rozměr.
