Článek
V posledních letech obchod s novými i ojetými obytnými vozy nebo obytnými přívěsy zaznamenal velký růst. I přesto, že se situace uklidňuje a mnozí se po covidovém šílenství rekreace v karavanech zřekli, tyto karavany již ze silnic a parkovišť nezmizí. Pouze změní majitele. Chybějící infrastruktura nutí majitele obytných aut a přívěsů občas porušovat vyhlášky a pravidla měst i obcí v oblasti parkování. Reakce přišla rychle. Napříč Evropskou unií se dodržování pravidel nejenže začalo vymáhat ze strany orgánů, ale mnohdy se ještě pravidla zpřísnila. Po omezování divokého kempování přichází omezování ve vjezdu a parkování.
Občané evropských měst a obcí si začali hromadně stěžovat na to, že obytná auta i přívěsy zabírají dlouhodobě parkovací místa a ztěžují průjezd jak parkovišti, tak ulicemi. Například v Německu může obytný vůz do hmotnosti 7,5 tuny parkovat v podstatě kde chce a jak dlouho chce. Je na něj pohlíženo jako na vůz osobní. Zrovna tak může parkovat neomezeně i souprava složená z vozidla a přívěsu. Odpojený přívěs začne porušovat vyhlášku až po 14 dnech, ale stačí s ním pohnout o jeden metr a začíná plynout lhůta nová. Věc začaly samosprávy řešit dopravním značením, jenž omezuje stání časově, váhově nebo rozměrově. Karavany jsou tedy postupně vytláčeny do jim vyloženě určených parkovišť nebo do využívání komerčních služeb provozovatelů parkovacích a odstavných ploch. Ne jinak tomu je i v Česku.
Karavanistům nahrává často legislatíva. Dodatkové tabulky nejsou řešením. Obytná auta by se přesunula na jinou ulici a vše by se opakovalo. Přicházejí tedy návrhy na změnu legislatívy a místní zatím berou spravedlnost do svých rukou a brání svá parkovací místa. Po vzoru Španělska nebo Itálie se i v Německu šíří aktivita záškodníků, kteří vypustí, případně rovnou propíchnou pneumatiky u obytných vozů nebo přívěsů. Ti nejagresívnější rovnou vezmou do ruky sprej nebo kámen. V místech, kde dochází ke škodám se situace vyřešila a majitelé si své domky na kolech odvážejí do klidnějších lokalit.
Parkování je tedy celoevropský problém a jak se zdá, není na jeho řešení jiný recept, než parkování na vlastním, nebo pronajatém místě. Někde se již skupují odstavné plochy a vznikají chráněná dlouhodobá parkovací místa a byť to není levná záležitost, zájem roste.
Naděje na zlepšení situace s parkováním není velká a tak si bude muset každý vlastník takového auta nebo přívěsu poradit sám a na své náklady. Nezbývá než doufat, že rozšiřující se nešvar s úmyslným poškozováním cizího majetku se nedostane i do ČR.
Mohu potvrdit, že zájem o dlouhodobé parkování roste a s ním roste i jeho cena, ta musí však být úměrná kvalitě služeb. Naše stání je např. i zastřešené z důvodu ochrany nám svěřeného majetku proti povětrnostním vlivům. Nabízíme i možnost zimního temperování.
Následná oprava po takovém poškození nebývá levná záležitost a moc nepomůže ani pojištění proti vandalismu nebo krádeži. V případě obytných aut a přívěsů už nejde jen o majetek, ale o citové pouto rodiny, která právě díky nim svůj cestovatelský život notně obohatila. Koho by před čtvrtstoletím napadlo, že mít vlastní parkovací místo bude luxus…
