Článek
Cestovní ruch je masívně podporován ze státních rozpočtů každého státu v Evropě. Poutavou reklamu s pozvánkou do Evropy tak najdete na všech kontinentech. Velký zájem je o turisty z USA, Koreje nebo třeba Japonska. Je to logické. Do státních rozpočtů plynou obrovské sumy prostřednictvím různých daní a poplatkú, které celkově tvoří významnou část státního rozpočtu.
Například v prvním čtvrtletí letošního roku se podle Českého statistického úřadu v českých hotelech, penzionech a kempech ubytovalo 4,1 milionu turistů, meziročně o 9,9 % více. Turistický ruch v Česku roste nepřetržitě od druhého čtvrtletí roku 2021. Nejvíce turistů do ČR přijíždí z Německa, Polska a Slovenska.
Nejvyšší nárůst počtu turistů byl zaznamenám pochopitelně v Praze, a to o 16,9 % na 1,6 milionu lidí. O více než desetinu vzrostl turistický ruch také na Vysočině, v jižních Čechách a Karlovarském kraji. Počet přenocování se zvýšil v devíti krajích, nejvíce na Vysočině a v Praze. Naopak pokles zaznamenaly kraje Liberecký, Plzeňský, Pardubický, Ústecký a Olomoucký. Čeští turisté strávili nejvíce nocí v Královéhradeckém kraji, zahraniční návštěvníci tradičně v Praze.
Co se týká cestovního ruchu v Praze, ten se bude řídit novou strategií. Její úlohou je zajistit rovnováhu mezi ekonomickými přínosy cestovního ruchu, zájmy města a kvalitou života Pražanů. Pražští radní začátkem června odsouhlasili dokument nazvaný Strategie příjezdového cestovního ruchu hl. m. Prahy 2024 až 2027 „S respektem k Praze“ Praha tak reaguje na zvýšený počet turistů a s ním spojené problémy v oblasti kvality života domácích. Praha v tom však není sama. V Evropě najdeme mnohá další města, která se nyní snaží cestovní ruch výrazně korigovat a to zejména poplatky a regulací počtu návštěvníků vpuštěných do dané lokality. Pojďme se podívat kde turisty začínají odmítat.
Barcelona, Španělsko. Barcelona, známá svou úžasnou architekturou Antoniho Gaudího, pulzující kulturou a krásnými plážemi, také čelila značnému tlaku cestovního ruchu. Obyvatelé města pociťovali frustraci z rostoucích cen bydlení a přeplněných ulic, což dali jasně najevo pomocí organizovaných protestů.
Cinque Terre, Itálie. Pět malebných vesniček Cinque Terre je známých svými barevnými domy posazenými na útesech s výhledem na Středozemní moře. Tento region je již dlouho oblíbeným cílem, malá města byla v posledních letech zasažena velkým počtem návštěvníků. Místní vláda zavedla limity na počet turistů, kteří mohou každý den procházet mezi vesnicemi, a zvažuje zavedení systémů vstupenek. Cinque Terre si chce zachovat svou přírodní krásu a tradiční skromný způsob života.
Venice, Itálie. Kanály, historické mosty a obdivuhodná architektura města každoročně přitahuje miliony zahraničních turistů. Bohužel tento příliv způsobil problémy, jako je zhoršování životního prostředí a vysídlení domácího obyvatelstva. V reakci na tuto situaci například Benátky začaly uvalovat poplatky na jednodenní výletníky a omezovat počet turistů, kteří mají povolený vstup do centra města během špiček. Tento krok má za cíl ochránit křehký ekosystém Benátek a učinit město pro jeho obyvatele více obyvatelné.
Santorini, Řecko. Úchvatné písčité i oblázkové pláže různých barev, od téměř bílé přes rudou až po černou, krásné bílé domky a kostelíky s modrými kupolemi, útulné hotely, mnohdy poskytující doslova božský výhled, malebná hornatá příroda svádějící k procházkám i pěším túrám, minimum dešťových srážek v letních měsících, starověké památky – to jsou jen některá z turistických lákadel řeckého ostrova Santorini, tvořícího jižní okraj souostroví Kyklady v Egejském moři. Infrastruktura malého ostrova však není postavena tak, aby zvládla velký počet každodenních návštěvníků, zejména v letních měsících. Úřady zavedly opatření k omezení počtu výletních lodí kotvících na ostrově a probíhají diskuse o dalším omezení počtu turistů, kterým je povolen vstup. Obyvatelé Santorini doufají, že najdou rovnováhu mezi cestovním ruchem a zachováním kvality života.
Amsterdam, Nizozemsko. Kosmopolitní Amsterdam se svými 735 000 obyvatel je skvělé místo pro krátký oddech a výlet za poznáním. Známý je svými kanály a kulturními památkami a je také přeplněný turisty, zejména v jeho historickém centru. Místní vláda zahájila kampaně, které vybízejí turisty k respektování městských pravidel. Byla přijata opatření omezující návštěvy velkých výletních skupin v oblíbených oblastech. Kromě toho se město přestalo prezentovatjako turistická destinace a místo toho se soustředilo na regulaci toku návštěvníků, aby se snížilo zatížení místních obyvatel.
Dubrovník, Chorvatsko. Město Dubrovník zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO zaznamenalo prudký nárůst návštěvníků zejména poté, co se objevilo v úspěšném televizním seriálu Hra o trůny. Úzké uličky a malá populace se snažily vyrovnat s masou návštěvností turistů připlouvajících na výletních lodích. Město zavedlo opatření k omezení počtu cestujících na výletních lodích a nainstalovalo kamery pro sledování davů. Dubrovník je odhodlán zachovat si své kouzlo a historii snížením počtu návštěvníků.
Reykjavik, Island. Islandská přírodní krása a jedinečná krajina přilákaly v posledních letech miliony turistů, z nichž mnozí využívají Reykjavík jako základnu pro svá výletnídobrodružství. Nízká populace země a omezená infrastruktura však držely krok s nárůstem návštěvníků jen velmi těžko. Reykjavík podnikl kroky k omezení počtu turistů v určitých oblastech a podporuje udržitelné turistické praktiky k ochraně svého životního prostředí. Pokud jde o návštěvníky, důraz je kladen na kvalitu před kvantitou.
Paříž, Francie. Zatímco Paříž zůstává jedním z nejnavštěvovanějších měst na světě, některé části města se snaží snížit dopad nadměrné turistiky. Montmartre, oblast Eiffelovy věže a Louvre jsou často přeplněné, což vede k frustraci mezi turisty i místními obyvateli. Město zavedlo pravidla s cílem rovnoměrněji rozprostřít návštěvníky v různých čtvrtích a podpořit cestovní ruch mimo rušnou letní sezónu. Pařížané si chtějí zachovat kouzlo města, aniž by je přehlušily davy.
Mallorca, Španělsko. Mallorca, krásný ostrov ve Středozemním moři je po desetiletí oblíbenou turistickou destinací. Místní obyvatelstvo však začalo protestovat proti velkému počtu návštěvníků, zejména v letních měsících. Obavy o životní prostředí a rostoucí životní náklady přiměly úřady k omezení počtu nových turistických ubytování. Kromě toho existují snahy o podporu udržitelnějších turistických postupů k ochraně přírodních krás a zdrojů ostrova.
Jak vidíme, mnohá města chtějí korigovat cestovní ruch zavedením nových daní a poplatků. Lze se tedy jen dohadovat o tom, co je skutečným důvodem. Na pomyslných miskách vah tak proti sobě stojí finanční přínos do městských či státních pokladnic proti zájmům místního obyvatelstva.
