Hlavní obsah
Rodina a děti

Děti jsou taky lidi - podporuje autorka „nevýchovu“, nebo otevírá oči?

Foto: Facebook - Děti jsou taky lidi (se svolením Zdeňky Šíp Staňkové)

Zdeňka Šíp Staňková, autorka knihy Děti jsou taky lidi, aktivní tvůrce na sociálních sítích od Facebooku po Tik Tok, pořadatelka besed na téma výchovy dětí. Šíří názor, že si může dítě dělat, co chce, nebo se snaží nám všem pomoci?

Článek

Bude to něco málo přes rok, co se setkávám s paní Zdeňkou Šíp Staňkovou v digitálním prostoru poprvé. Její videa, znázorňující nejrůznější situace mezi rodičem a dítětem, rozhodně zaujmou. V komentářích se to jen hemží pasivně agresivními či přímo agresivními komentáři, že až děti paní Zdeňky Šíp Staňkové vyrostou, „tak to něco zažije“, když propaguje, že si dítě může dělat, co se mu zlíbí.

Je to pravda? Šíří paní Zdeňka myšlenku, že si dítě může dělat, co chce, a nesmí se mu říkat, co smí a nesmí?

Máme spoustu zdrojů - youtube kanál, instagramový účet, Tik Tok, stránku na facebooku, pořádané besedy. To je dost příležitostí si paní Zdeňku poslechnout, přečíst si, co píše, co nám vlastně chce sdělit, můžeme se podívat, jaké reakce vyvolává - a upřímně, je tu něco přinejmenším podivného.

Proč žena, maminka tří dětí, vyvolává takovou vlnu agrese, když jsou její videa a články o tom, že máme naslouchat svým dětem, respektovat je a snažit se chápat jejich pocity?

Snaží se navést společnost k tomu, aby se změnil velmi špatně nastavený, současně stále přetrvávající způsob výchovy dětí - mlč, jsem rodič, budeš mě poslouchat, protože jsem to prostě řekl. Jestli neposlechneš, uhodím tě.

Snaží se lidem vysvětlit, že tříleté dítě nepláče proto, že si vymýšlí a chce nás naštvat, ale proto, že se mu něco děje a neumí ještě tak dobře pracovat se svými emocemi a vyjádřit své pocity, přání. Že když necháme miminko plakat v kolébce a po čtvrt hodině usne, neusnulo, protože se už uklidnilo - usnulo vyčerpáním, že tak dlouho volá o pomoc, která nepřichází.

Každý rodič řekne, že své dítě miluje - ale pak ho uhodí, když se nechová dle jeho představ, a večer si sedne k internetu, aby tam paní Zdeňce vypisoval nadávky a vysmíval se jí, že její děti jí tu její slavnou výchovu dají jednou sežrat.

Milí rodiče, kteří své děti bijete, nerespektujete je a vaše výchova je spíše diktaturou než starostí o dítě - to ty vaše vám to dají sežrat. Až vás nebudou chtít navštěvovat. Nebudou se vám chtít svěřovat. Nebudou vám chtít svěřit své dítě.

Pokud se nic z toho nestalo a vaše dospělé dítě se směje paní Zdeňce spolu s vámi, jak vy jste to měli tak a onak a žádné následky to nemá - vážně nemá?

Jaký paradox je být člověkem, který řekne: „Jsem naprosto v pořádku, bylo to dobře, nemám žádné následky,“ - a zároveň prohlásí, že je v pořádku bít své dítě, lhát mu, manipulovat ho?

Buďme konkrétní - je bití partnera v pořádku? Kolegy v práci? Rodiče? Není?

Proč je tedy v pořádku bít dítě? Proč je odsuzován muž, co bije ženu, ale otec, co bije svou malou bezbrannou dceru, společností nijak odsuzován není? Každý psycholog řekne, že dostat byť „jen“ facku je ponižující a má to negativní dopady.

Rovněž je neskutečné tvrdit, že dítěti můžete přece vyhrožovat, že mu zničíte oblíbenou hračku, vysadíte ho z auta a ujedete, když zlobí, necháte Mikuláše s čerty, aby si ho odnesli, když dostalo špatnou známku ve škole.

Dítě pak rodiče neposlechne proto, že už chápe, ale proto, že se bojí.

Byla to také paní Zdeňka, která začala ve velkém apelovat, aby se lidé podívali, co se děje v Plaváčkovi - jak šíleně se chovají k malým dětem, které se mají postupně seznamovat s plaváním a naučit se to. Z Plaváčku je nespočet nesporných záběrů, kde vidíme malé, vyděšené a uplakané děti, jak je někdo potápí pod vodu.

Z toho kouká pouze a jen trauma, ne naučení se nové dovednosti.

Ze všech dostupných zdrojů, kde a jak se paní Zdeňka vyjadřuje, nelze v mém případě říct, že by propagovala volnou výchovu ve smyslu, že se děti nemají k ničemu vést a vše si mohou dovolit.

Propaguje respektující výchovu, plnou pochopení a lásky, kde dítěti nasloucháme, podporujeme jeho jedinečnost, necháme ho se rozvíjet. Máme vysvětlovat, naslouchat, podporovat, netlačit dítě do věcí, na které není samo přirozeně připravené.

Dítě se má s námi cítit v bezpečí, cítit podporu a vyrůst v sebevědomou, šťastnou osobu, která se jednou osamostatní s tím, že se ráda sem tam vrátí „domů“. Osobu znající své hranice, které si umí obhájit, se schopností empatie a pochopení k druhým.

A pod to se já mohu jen podepsat.

Apeluji, aby byly sítě paní Zdeňky více prostudovány, a uvidíme, že nám ukazuje správným směrem. Všechny své myšlenky podporuje odkazováním se na odborníky, psychology a to lze snadno ověřovat. A pokud neuvěříme odborníkům na lidskou duši, potom komu…?

Zdroje:

https://www.denik.cz/z_domova/plavacek-deti-potapeni-kritika.html

https://www.facebook.com/detijsoutakylidi

https://www.tiktok.com/@detijsoutakylidi?_t=8puKJ2aLXlY&_r=1&fbclid=IwY2×jawFbpzJleHRuA2FlbQIxMAABHa-69ZMR4qLZFnQBp8YBTPCO2V_DUPJCD5×4w_3rVlWyP0HHGT4zH1SPtw_aem_tKIb8KfcYaGZcUi7B2E3OQ

https://www.youtube.com/c/D%C4%9ATIJSOUTAKYLIDI

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz