Článek
Poslední cigáro
Poslední cigáro pomalu dohoří
Má duše odletí za chvíli do moří
Ve vlnách změní se v mořskou pěnu -
stejně to chtělo, už nějakou změnu…
Bohémská revoluce
Chtěl bych zas vrátit Bohémskou revoluci
Odhodit kariéru ve jménu lásky!
Živit se na zelené víle a na legraci -
sepsat volný sonet a nemít jiné vrásky
Pak ve víru tance prohýřit noc celou
ráno si na dlani přečíst svou novou báseň
Proč jen je dnes hlava mojí celou?
Proč musím mít ze života takovou bázeň…
Skrz mokrý sklo
Koukám skrz mokrý sklo
Prší. Po Tobě se mi zastesklo!
Zas další den naplněn prázdnem -
už aby byla noc - společně zhasnem
A s každým dalším novým ránem
zjišťujem, že spolu sami stárnem…
In nomine Patris
Chladné kapky tvé tělo zkrápí
nad tebou postava v černé kápi
a její hábit vpíjí se do mraků
Stojí nad tebou a v dlaních kříž -
mumlá si modlitbu… (In nomine patris…)
Slunce halí se v temném soumraku
Přichází další postavy bez tváří
až k tvému chudému, chladnému oltáři
Smuteční květiny hážou ti k nohám
A na prahu věčnosti vlci hladoví
čekaj, až vstoupíš do říše Hádovy
…(et Filii, et Spiritus Sancti…)
snad dopluješ dál …až k barevným duhám…
Amen!
Kdo by chtěl?
Nevím, co říci mám!
Nevím kde začít
Nevím s kým mohl bych
embryo počít
Vždyť je tu jaro!
Příroda volá!
Kdo by však mohl chtít
takového vola?!
Klaustrofob
Sedíme spolu v jedné cele
zavřeni oba v jednom těle
Kůže se zdá být trochu těsná
však dobrých lidí moc se vtěsná
Sedíme v cele – já a zrcadlo
dívám se na nás a v tom mě napadlo
rozbít se na padrť – ať jsou z nás střepy
snad přijde bachař a jenom mě slepí!
