Článek
Od prastarých dob lidé hledají odpovědi na nejtěžší otázky: Proč trpíme? Proč umíráme? A má to vůbec smysl? V těchto nejistých okamžicích často vzniká víra v něco většího — v Boha. Ale co když Bůh není objektivní realitou, ale jen odpovědí zoufalé lidské mysli, která si přeje naději a spravedlnost?
Tvrdím, že víra v Boha není důsledkem božského zjevení, ale výsledkem hluboké lidské nouze. Lidský mozek, konfrontovaný s utrpením a nesmyslností, si vytváří konstrukci, která dává životu řád: Boha.
Historické souvislosti: Například v 1. století n. l. byla Judea okupována Římany. Lidem byla upírána svoboda, daně byly drtivé, život plný bolesti. Právě v tomto kontextu vzniká víra v Ježíše jako Mesiáše. Místo politické nebo vojenské revoluce přichází duchovní naděje, jelikož to prostě nešlo jinak a je těžké se ubránit dojmu, že tato víra vznikla jako psychologická obrana před zoufalstvím. V tu pravou dobu se objeví Ježíš Kristus s pomocí lidí kolem, kteří začnou rozšiřovat mýty o zázracích s ním spojených, aby upoutali pozornost Římské říše, což se povedlo. Další geniální tah této skupiny lidí nastal rozšířením historky, že Ježíš Kristus povstal z mrtvých. Jelikož museli předpokládat a myslím, že i Kristus to věděl jak pravděpodobně dopadne, tak se dali touto cestou nadpřirozena s kterého měla v té době většina lidí strach, takže i Římané. Pro mě byl Ježíš Kristus geniální stratég a dnešní mluvou (věřící prominou)frajer co měl koule 👍. Ale spojovat ho s něčím jako Bůh, prostě za mě ne.
Podpůrné argumenty:
1. Víra je nejsilnější tam, kde je největší utrpení. Viz dnes země třetího světa…
2. Každá civilizace si vytvořila svého vlastního Boha — podle své kultury, strachů a potřeb. Viz Egypt, předkolubovská Amerika, Indie a jiné civilizace v různých dobách.
3. Bůh vysvětluje to, co věda ještě neobjasnila — a tam, kde se poznání rozšiřuje, víra ustupuje.
Otázky pro diskuzi:
Potřeboval by člověk Boha, kdyby nikdy nepoznal bolest a smrt?
Je Bůh realitou, nebo jen zrcadlem naší touhy po řádu, smyslu a spravedlnosti?
Pokud existuje tolik Bohů, jak poznáme, že ten „správný“ není jen kulturní konstrukce?
Závěr: Nepopírám hodnotu víry — pro mnohé je oporou, smyslem, cestou ke klidu. Ale domnívám se, že Bůh vznikl ne z poznání, ale z bolesti. Že byl zrozen v lidské mysli jako odpověď na chaos a strach. A právě proto je tak hluboce lidský.
Těším se na diskuzi s lidmi, kteří mi mohou tuto úvahu vyvrátit, rozšířit či doplnit… Nechci brát lidem víru v cokoliv a nechci se hádat, chci jen diskutovat na toto staletí ožehavé téma, které rozděluje lidi po celém světě. P.S. Někteří lidé ať mě prominou, že jsem to napsal jak jsem to napsal… Děkuji
