Christa Pike, vraždící monstrum, nebo oběť? Tragické dětství a 30 let věznění měla ukončit injekce

Christě Pike bylo osmnáct a Tadaryl Shipp pro ni v té době znamenal skoro všechno. Chodili spolu, jenže jejich vztah rozhodně nebyl klidný. Christa žárlila a když získala pocit, že se kolem jejího přítele motá devatenáctiletá Colleen Slemmerová, začala ji nenávidět. Jestli o Shippa Colleen skutečně stála, vlastně není ani tak podstatné. Stačilo, že Christa byla přesvědčená, že ano.

V lednu 1995 se rozhodla, že to tak nenechá. O rok později seděla před soudem a čekala, jestli ji porota pošle na smrt.

Christa Pike se narodila 10. března 1976 v Západní Virginii a už její dětství bylo dost mizerným základem pro další život. Část času se o ni starala babička, jindy žila s matkou a postupně střídala různá prostředí. Doma se pilo, objevovalo se násilí a podle informací, které mnohem později shromáždili její právníci, byla Christa už od dětství také sexuálně zneužívána. Ve dvanácti letech se pokusila o sebevraždu.

Její dospívání podle toho vypadalo. Měla problémy ve škole, utíkala z domova a nějakou dobu se pohybovala od jednoho místa k druhému. Nakonec skončila v programu Job Corps v Knoxville v Tennessee. Ten byl určen hlavně mladým lidem, kterým se příliš nedařilo ve škole ani při hledání práce. Měli tam možnost dokončit si vzdělání, naučit se nějaké řemeslo a začít znovu. Tady se Christa seznámila s Tadarylem Shippem. A také s Colleen Slemmerovou.

Christa začala Colleen podezírat, že jí chce Shippa přebrat. Mezi dívkami se čím dál častěji objevovaly hádky a napětí postupně rostlo. Nebylo to přitom tak, že by se jednoho večera náhodou pohádaly a všechno se během několika minut zvrhlo. U pozdějšího soudu vypovídala Christina známá, že už den před vraždou slyšela Christu mluvit o tom, že chce Colleen zabít.

Večer 12. ledna 1995 odešla Christa společně se Shippem, jejich známou Shadollou Petersonovou a Colleen z areálu Job Corps. Colleen namluvili, že se chtějí usmířit a půjdou si společně zakouřit marihuanu. Zamířili do lesa poblíž kampusu University of Tennessee. Tam začala Christa znovu vytahovat Shippa. Obviňovala Colleen, že se jí ho snaží přebrat, a hádka přešla v napadení.

Útok netrval jenom pár minut. Colleen byla bitá, kopaná a řezaná a podle pozdějších svědectví se snažila útočníky přemluvit, aby ji nechali odejít. Nabízela jim dokonce své věci. Nepomohlo to.

Nakonec utrpěla tak vážná zranění hlavy, že zemřela. Na těle měla řadu dalších poranění a na hrudi pentagram. Právě ten později přitáhl obrovskou pozornost médií. Mluvilo se o satanismu, okultismu a rituální vraždě, protože Christa i Shipp se podobnou symbolikou skutečně zabývali. Za vraždou ale nebyl žádný složitý rituál. Podle obžaloby byla hlavním motivem Christina žárlivost a nenávist vůči dívce, kterou považovala za sokyni.

Aby toho nebylo málo, Christa si z místa činu odnesla kousek Colleeniny lebky. A neschovala ho někam, kde by ho nikdo nenašel…

Po návratu začala o vraždě mluvit. Některým známým dokonce ukazovala úlomek lebky, který si nechala u sebe. Policisté se proto k ní a ostatním dostali poměrně rychle.

Ani při výslechu Christa příliš nezapírala. Přiznala, že byla u napadení a že se na něm podílela. Tvrdila ale, že Colleen původně nechtěla zabít. Údajně ji chtěli jen vyděsit. Jenže proti tomu stála nejen samotná brutalita útoku, ale také svědectví, že o zabití Colleen mluvila už předem. Vyšetřovatelé navíc měli její vlastní výpověď, fyzické důkazy a svědky, kterým se po činu chlubila.

V březnu 1996 tak začal soud. O tom, zda se Christa na vraždě podílela, nebylo mnoho pochybností. Mnohem důležitější bylo, co s ní bude dál. Tennessee patřilo mezi státy, kde se za vraždu prvního stupně mohl ukládat trest smrti, a státní zástupce ho v jejím případě požadoval.

Obhájci se snažili porotě ukázat také druhou stránku jejího života. Psycholog, který Christu vyšetřoval, mluvil o těžké hraniční poruše osobnosti a depresivní poruše. Zaznělo něco i o jejím problematickém dětství. Jenže zdaleka ne všechno. A to se po letech stalo jedním z hlavních problémů celého případu.

Když se případem začali zabývat další právníci, dali dohromady podstatně horší obraz Christina dětství, než jaký slyšela původní porota.

Podle jejich zjištění měla být od velmi nízkého věku opakovaně sexuálně zneužívána. Vyrůstala mezi lidmi, u kterých nebylo neobvyklé pití ani fyzické násilí. Obhajoba později upozorňovala také na to, že její matka během těhotenství pila alkohol. Další vyšetření přinesla diagnózu posttraumatické stresové poruchy a bipolární poruchy a objevily se také známky poškození mozku.

Nic z toho samozřejmě neměnilo to, co se stalo Colleen. Ani pozdější obhajoba netvrdila, že Christa vraždu nespáchala. Šlo jí o trest. Porota totiž neměla rozhodnout jen o vině. Rozhodovala také o tom, jestli má sotva dospělá pachatelka strávit život ve vězení, nebo zemřít. A podle jejích pozdějších právníků při tom neznala velkou část její minulosti.

V roce 1996 nicméně porotci slyšeli především podrobnosti o tom, co Christa udělala Colleen. Útok byl dlouhý a mimořádně brutální. Obžaloba připomínala také její chování po vraždě a kus lebky, kterým se chlubila. Porota se rozhodla pro smrt. Christa Pike se tak ve 20 letech ocitla v cele smrti za zločin, který spáchala v osmnácti.

Tadaryl Shipp dopadl jinak. Přestože byl do vraždy rovněž zapojen, v době činu mu bylo sedmnáct. Trest smrti proto nedostal a soud ho poslal do vězení na doživotí. Shadolla Petersonová spolupracovala s vyšetřovateli a dostala podstatně mírnější trest.

Christa tedy byla jediná z celé trojice, která čekala na popravu. V jejím případě navíc šlo o mimořádně nízký věk. V době vraždy jí bylo osmnáct let a deset měsíců. Kdyby byla o necelý rok mladší, pozdější rozhodnutí Nejvyššího soudu USA by její popravu úplně vyloučilo. Americký nejvyšší soud totiž v roce 2005 rozhodl, že člověka nelze popravit za čin spáchaný před osmnáctými narozeninami. Christa byla těsně za touto hranicí.

Roky ubíhaly a její právníci podávali jedno odvolání za druhým. Jednou ale celý proces málem ukončila sama. V roce 2001 oznámila, že už se dál odvolávat nechce. Chtěla, aby soud stanovil datum popravy. Nejdřív se proto muselo zkoumat, jestli vůbec chápe, co svým rozhodnutím způsobí, a jestli je schopná podobné rozhodnutí udělat.

Později si to rozmyslela. Následoval další soudní spor, tentokrát o to, zda může svá odvolání znovu rozběhnout. Nakonec mohla a její boj proti trestu smrti pokračoval.

Z let se postupně stala desetiletí. Když Christa přišla do vězení, bylo jí dvacet. Když se její poprava skutečně přiblížila, byla z ní padesátiletá žena.

Její právníci mezitím opakovaně tvrdili, že člověk, který sedí ve vězení po padesátce, není stejný jako osmnáctiletá dívka z roku 1995. Poukazovali na její léčbu, chování ve vězení i na to, že svého činu lituje. Znovu připomínali také její psychické problémy a dětství.

Nic z toho soudy nepřesvědčilo, aby trest smrti zrušily. Nakonec bylo stanoveno datum: 30. září 2026. Pokud by poprava proběhla, Christa Pike by se stala první ženou popravenou v Tennessee po více než 200 letech.

Její právníci se ještě obrátili na guvernéra Billa Leeho. Nežádali pro ni propuštění ani možnost podmíněného propuštění. Chtěli jediné – aby trest smrti změnil na doživotí. Proti tomu stála rodina Colleen Slemmerové. Její matka May Martinezová připomínala, že zatímco Christa dostala více než 30 dalších let života, její dcera nedostala nic. Bylo jí devatenáct a z lesa se už nikdy nevrátila. Guvernér žádosti o milost nevyhověl.

Ještě v den popravy se právníci pokoušeli rozsudek zastavit. Nějakou dobu nebylo jasné, jestli Tennessee skutečně dostane možnost popravu dokončit. Nakonec ale poslední právní překážky padly. Christu převezli do popravčí místnosti v Riverbend Maximum Security Institution v Nashvillu.

K popravě měl být použit pentobarbital. Látku jí podali, jenže Christa nezemřela. Dostala proto další dávku. Ani ta ale nevedla k očekávanému výsledku.

Podle svědků stále dýchala. Ozývaly se zvuky připomínající chrápání a v jednu chvíli se měla pokusit zvednout. Minuty ubíhaly a bylo čím dál jasnější, že něco není v pořádku. Popravu nakonec nedokončili.

Místo aby Christu odvezli z místnosti mrtvou, museli jí poskytnout zdravotní pomoc a převézt ji do nemocnice. Její právníci přitom už předem upozorňovali na zdravotní problémy, které podle nich mohly výkon trestu zkomplikovat. Christa trpěla trombocytózou a obhajoba měla obavy mimo jiné z problémů se zavedením a fungováním žilního přístupu. Jestli právě to sehrálo při nezdařené popravě nějakou roli, zatím není jasné.

K dnešnímu dni, 2. říjnu 2026, je Christa Pike stále naživu. Její stav je podle právníků kritický.

Guvernér Tennessee po nezdařené popravě nařídil vyšetřování a další popravy plánované v tomto státě do konce roku pozastavil. A Christini právníci mají před sebou problém, který ještě před několika dny řešit nemuseli - zda vůbec může Tennessee stanovit další datum a pokusit se jejich klientku popravit znovu.

Christa Pike strávila v cele smrti prakticky celý dospělý život. Dostala se tam kvůli tomu, co se odehrálo jednoho lednového večera roku 1995. Tehdy bylo jí osmnáct a Colleen Slemmerové devatenáct. Colleen ten večer nepřežila. Christa měla zemřít o jednatřicet let později. Jenže přežila. A lidé po celém světě nyní diskutují o tom, zda by měla být popravena navzdory neúspěšnému prvnímu pokusu, nebo by měl být její trest změněn na doživotí.

Sama nemám na trest smrti vyhraněný názor. V některých případech jej chápu, v jiných o něm přesvědčená nejsem. Případ Christy Pike je pro mě z té druhé skupiny. Dopustila se činu, pro nějž není omluva, a to ještě obzvlášť brutálním způsobem. Trest smrti mi přišel adekvátní. Jenže pak tu jsou okolnosti z jejího dětství a její celkový zdravotní stav, zejména její psychická stránka. A 30 let ve věznici. Christa Pike podle mě není člověk, který by byl zlý z podstaty a nenapravitelný. Jen se sešlo příliš mnoho špatných okolností, což vyvrcholilo činem, za který pyká už 30 let. Co 30, vlastně pykala už jako malé dítě za to, že se narodila do tak mizerných podmínek. A já se ptám sama sebe - není to už dost?

Zdroje:

https://dpw.lawschool.cornell.edu/advocacy/christa-pike/

https://www.bbc.com/news/articles/ckge4eql4q7eo

https://www.theguardian.com/us-news/2026/oct/01/christa-pike-what-we-know-so-far

https://www.mercyforchrista.org/christa-s-story

https://apnews.com/article/tennessee-failed-execution-ventilator-christa-pike-88d13440e0c16863f9a0b640c94eb4f2

https://www.bbc.com/news/articles/ckge4eql4q7eo