Článek
Permští vládci, vzbuzující hrůzu
Permské období bylo charakteristické horkem a suchem ve vnitřní oblasti, na pobřeží bylo vlhko a často se měnilo klima. Vegetace tak nebujela, byly tu pouze jednoduché jehličnany, plavuně a kapradí. Nebylo to místo, kde by se život bohatě rozvíjel, planeta měla drsné podmínky. Ovšem i v nich se vyvinuly formy života, které stojí za pozornost.
Gorgonopsia byla zvířata, která mohla děsit svým vzhledem – mohli bychom v nich vidět cosi na způsob spojení vlka a plaza. Dorůstala do délky 4 metrů, mohla vážit okolo 300 kg. Měla dlouhou lebku a až 15 cm dlouhé zahnuté zuby. Čelisti měla silné, tělo měla svalnaté, končetiny nebyly na bocích, ale pod tělem. Dle popisu se může zdát, že se nejedná o zvířata, která by mohla být pro své okolí postrachem, ale opak byl pravdou. Svět obývala před asi 270 miliony lety. Tehdy kontinenty nebyl rozděleny, existoval jeden velký kontinent Pangea. Gorgonopsia se tak mohla dostat do vícero oblastí, takže fosilie těchto zvířat byly nalezeny v různých oblastech – Rusko, Indie, Antarktida a další země.
Jelikož to byla zvířata podobná šavlozubým tygrům, předpokládá se, že i jejich lovecká taktika byla podobná – tedy od pozorování po rychlý výpad a následné zasazení rány zahnutými zuby. Pak už jen čekání, než daná kořist zemře, protože bezprostředně po ráně nebyla mrtvá, ale silně krvácela. Gorgonopsia byla také velice aktivní v lově díky rychlejšímu spalování.
Gorgonopsia při lovu
Jako predátoři měla Gorgonopsia rozmanitý jídelníček – jejich nejčastější potravou se stávali nejčastěji býložraví dicynodonti (něco jako kříženec hrocha s nosorožcem), obojživelníky a jiné plazy. Výjimkou nebyli ani menší živočichové. Gorgonopsia patřila do skupiny Therapsidů – z těch se později evolučně vyvinuli savci.
Ačkoliv jako predátoři stáli na vrcholu potravního řetězce ve své době, byla tu další zvířata, která v permu žila s nimi. Žili zde obří obojživelníci, výše zmínění dicynodonti, býložravci, a jiná zvířata ze skupiny Therapsidů.
Vyhynutí permského predátora
Gorgonopsia by byla zajímavou kapitolou života, ovšem ukončila ji obrovská přírodní katastrofa, známá jako permotriasové vymírání. Šlo o největší masový úhyn všech možných zvířat na planetě. Na svědomí to měly Sibiřské trapy, což byla obří oblast prasklin v zemské kůře, odkud vytékala láva. Ovšem vytékání lávy a uvolňování plynu netrvalo několik dní, ale trvalo statisíce let. To mělo na svědomí to, že se planeta příliš zahřála a ubyl kyslík ve spodních vrstvách, voda v oceánech se tolik nepromíchala a došlo ke kolapsu mořských ekosystémů.
Zmizely rostliny a plankton, pak následovalo vymření býložravců, kteří byli potravou pro masožravce. A ruku v ruce s tímto vymřením postupně přestal existovat celý ekosystém. Když masové vymírání skončilo, nějakou dobu na planetě život nebyl, než se Země zotavila. A dala prostor k životu novým druhům – dinosaurům a novým druhům zvířat a rostlin. Samotný výbuch Sibiřských trap mohlo mít na svědomí více faktorů – pohyb zemských desek, tlak magmatu a horko z vnitřku Země.
Zdroje:
