Článek
Kuřata jako záchrana pro rodinu? Jde se nakupovat
To jsem tak jednoho večera, kdy jsem přemýšlela nad svým údělem na světě (hoď kamenem, kdo to občas nezažil), dostala nápad, že bych mohla na dálku podpořit někoho potřebného. Dosud to víceméně byly spíš adopce na dálku u zoo, příp. nákupy stravenek (jo, mám je stále v oblibě). Takové to ,,Pozvi na oběd vlka“ mi vždycky trochu pozvedne náladu, že penízky snad poputují na dobré účely, i když jsou hned pryč a já nejspíš neuvidím toho vlka, jak si dává pořádně do čumáku. Teď jsem si řekla, že by nebylo od věci trochu konat dobro tam, kam jsem to nikdy nesměřovala. Sem tam přispěju na nákup pomůcek dětem v rámci českých organizací, ale třeba na zlepšení života dítěte v Africe jsem peníze nikdy nepoužila. Rozhodla jsem se tedy podívat, jak to vlastně funguje a jak se to liší od mé představy.
No, hned na začátku jsem pochopila, že moje představy byly kapku jiné než realita. Takové to, že zaplatíte za nákup pomůcek a ošacení a na oplátku uvidíte spokojené dítě, které kráčí v novém oblečení do školy, aby se mohlo vzdělávat a mít lepší osud než jeho rodiče, to úplně tak není. Pokud tedy vyloženě dítě neadoptujete a neposíláte si mezi sebou korespondenci. Tam je to o něčem jiném. Jinak ale spíš přispějete na nákup v místní lokalitě, kde se zaplatí vše potřebné a rozdá dětem, které to využijí. Ovšem nepřijde vám žádná fotka dítěte s novou školní aktovkou nebo oblečením. Jen víte, že vaše peníze byly využity.
Podívala jsem se tedy ještě i na jiné možnosti podpory a zaujala mě možnost nákupu zvířat. Nejprve jsem se zarazila, ale zkoumala jsem dál. Třeba prospěšné je nakoupit několik kuřat, které rodina obdrží a pečuje o ně, aby se množily dál. Vejce prodají, využijí na stravu, zkrátka jim to trochu změní rozpočet, pokud předtím již kuřátka neměli. Pokud o zvíře neumí pečovat, jsou k tomu proškolení od pracovníků humanitárních organizací. To jsem si říkala, že je pěkné. Nedají jim vyloženě jídlo, ale naučí je, jak se postarat, aby toho jídla bylo víc. Nebo třeba nákup kozy do rodiny. Poté, co organizace shromáždí dostatečné množství peněz, nakoupí na místním trhu kozy a kozla, popř. vyberou kozy, které jsou už březí. Rozdají je do rodin, které jsou před jejich přidělením proškoleny v oblasti péče. Někde je také uplatněn princip řetězení pomoci. Rodiny, kde se narodí kůzlata, a darují jej rodině, která ho nemá. Z pomoci jedné rodině se rázem stane pomoc dvěma rodinám. Ostatní narozená kůzlata zůstávají v rodině, kde zajišťují obživu. Mléko, sýry, vše, co dětem a rodičům prospěje, popř. odrostlá kůzlata prodají a za vydělané peníze pošlou rodiče děti do školy.
Kůzle
Mimo kozy a kuřata je také možné zakoupit ryby, které v rodinách poputují do jezírek, kde jsou opečovávány. A stejně jako jiná zvířata pomáhají i ony živit rodinu. Nezapomíná se ale ani na obyvatele vzduchu. Je možné zakoupit i hejno včel. U toho jsem úplně nechápala, jak to může pomoct rodině, než jsem vyčetla, že kromě medu, který prodávají a je hodně ceněný, se taky včelí úly dávají k polím, kde rodina pěstuje obilí a kde je velké riziko, že celé pěstování ohrozí sloni, kteří obilná pole mohou rozšlapat. Včely pro ně představují nepřítele, který jim udělá ,,prohlídku nosních dutin“, což si sloni dvakrát rozmyslí a raději na pole nevstoupí, takže rodina má obživu poté zajištěnou. Dárce neuvidí konkrétní rodinu s daným zvířetem, na které zakoupil ,,poukaz“. Ovšem organizace vždy udělají jakýsi souhrn toho, ve které lokalitě byli, co dovezli za zvířata, jak se povedlo školení rodin v péči o ně a jak se jim zlepšil život.
Místo adopce obživa na dálku
Samozřejmě i kromě zvířat může člověk poslat na konkrétní dítě u dané organizace, která se zaměřuje na tuto formu pomoci, peněžitý dar a na rok jim uhradit vzdělávání. Lze také místo zvířat přispět na hygienu a zdravotní péči. To už ale záleží na konkrétním čtenáři, co by představoval jako svou pomoc. Leckdo by namítl, že nic takového platit nebude, protože pokud nemá někdo finance na zabezpečení svého potomka, tak si ho neměl pořizovat. No, svým způsobem je to pravda, ale je to jiná mentalita a jiný kontinent, daným dospělým asi nikdo nedomluví. Děti by za to ale neměly být trestány. A vědět, že několika stovkami jste na nějakou dobu změnili život dítěte z druhého kontinentu, že jste mu nějak přispěli na to, aby měli lepší vyhlídky na budoucnost než jejich rodiče, protože už jen umožnění dostudování zlepší úroveň všem jeho blízkým (vzdělání = dobré zaměstnání = dostačující finance na zlepšení života rodině i sobě).
A odbočkou ke vzdělávání – nevadí, že dítě není úplně studijní typ, je potřeba také nadále rozšiřovat řemeslnickou populaci, která je žádaná a je jí nedostatek. Ať už se jedná o technický směr, dopravu nebo jiné pozice. U děvčat např. i krejčovské práce. Takže i takový mohou mít život děti, na které člověk přispěl. Myslím si, že ačkoliv některá pomoc nemusí být na první pohled vidět, tak tam je, a to u srdce zahřeje.
Tento článek neslouží jako navádění k tomu, aby čtenář okamžitě šel navštívit webové stránky a rozmýšlel se, co koupí. Autorka tím jen chtěla dát podnět k zamyšlení, co vlastně může být humanitární pomocí na jiný kontinent, jak ta pomoc funguje a jak z jedné podpořené rodiny může víc rodin, kterým se dostane pomoci. A že neexistuje jen adopce na dálku a přispívání na potřeby dětem, nýbrž tu je i jistá forma ,,zvířecí záchrany“.
Dali byste přednost podpory konkrétní rodině, i když byste věděli, že její další osud se nedozvíte, nebo byste podpořili celou komunitu? Preferovali byste informaci, jak se konkrétní rodině daří, nebo by vám stačilo, když byste věděli, že v dané lokalitě, kde rodina žije, se díky příspěvkům významně zlepšila kvalita života?
Zdroje:
Zdroje:
Vlastní názor autorky
