Článek
Když ani ty kariérní začátky nejsou jednoduché
Zdravotní sestřička je vysněné povolání spousty děvčat. Tedy samozřejmě záleží také na tom, na jakém oddělení. Za mě osobně obdivuji všechny, kdo působí v lékařském odvětví. Teď si představte, že jste jedináček, rodiče se vám snaží zajistit první poslední a jsou neskutečně hrdí na to, když se dostanete na vysokou školu a úspěšně ji dostudujete. Během studií ještě navážete kontakty v lékařském zařízení, kde vykonáváte praxi, aby se zjistilo, jestli je to to pravé pro vás. Když vás práce baví a máte fajn kolektiv, je to skvělé. Ovšem když kolektiv dává najevo, že o vás není úplně zájem, často se to dost odrazí i na vykonávané práci. Kdo by chtěl pracovat mezi lidmi, kteří mu neustále dávají najevo, že je nevítaným parťákem do týmu?
Lucy Letby si něco podobného prožila, přesto však jí to nezabránilo v pokračování za svou vysněnou kariérou. Ačkoliv byla zcela ignorována přes svou snahu navázat komunikaci, nezlomilo ji to a na oddělení, kde byl podstav, zůstala. Byla vnímána obecně jako velice pečlivá, obětavá zdravotní sestra, měla přehled a kompetence k výkonu své práce. Nikdo by do ní neřekl, že by byla něčeho takového schopná. Bylo by otřesné, byť jen pomyslet na to, že někdo může v myšlenkách zosnovat plán na usmrcení těch nejnevinnějších. A přesto se tak stalo.
Když vám na oddělení záhadně začínají za sebou umírat novorozenci, kteří byli ve stabilním stavu a nepředpokládalo se nějaké zhoršení, automaticky ve vás začnou klíčit pochybnosti o tom, zda je to opravdu všechno jen náhoda. Ano, zdravotní stav se zhoršit může, můžou přijít sebevážnější komplikace, ale aby to všechno skončilo ztrátou života a hned několikrát za sebou? To už je podezřelé a je nutné se tomu všemu podívat na kloub. Už i kvůli rodičům, kteří chtějí vědět, co se vlastně stalo, když ještě před nějakou dobu byly jejich ratolesti ve stabilizovaném stavu. Ovšem to by u jejich komplikací a záchrany nesměla být přítomna jedna a ta samá zdravotní sestra. To už opravdu není náhoda.
Vzduchová bublina v infuzní hadičce - ilustrace
V červnu roku 2015 Lucy Letby pracovala na oddělení pro nedonošence. Práci s dětmi milovala. Její dosavadní práce byla bez komplikací, žádné stížnosti, problémy, špatně provedené úkony, nic, co by naznačovalo, že se schyluje k něčemu špatnému. Ovšem noční směny, které měla Lucy na starosti, odstartovaly pro dané oddělení peklo, na které nikdy nikdo nezapomene. V průběhu jednoho jediného roku se stalo, že při nočních směnách, kdy byla přítomna Lucy na oddělení, zemřelo 7 novorozeňat. Komplikace byly různého druhu – od vzduchu v hadičce, po vytaženou trubičku s kyslíkem, aplikace látky, která vyvolá otravu, nebo poškození životně důležitých orgánů kvůli zvýšené dávce potravy. Nikoho by nenapadlo, že zdravotní sestra, která asistuje při snaze zachránit děťátku život, jej před chvíli, kdy u dítěte nikdo jiný nebyl, uvedla do stavu, který vyústil v jeho smrt. To přece není možné, zdravotní sestra a vražedkyně? Proč?
Možnost, že na oddělení řádí vraz z personálu, je nemyslitelný. Přesto však kvůli dalším úmrtím a faktu, že při všech byla přítomná Lucy, bylo rozhodnuto vedením nemocnice, aby Lucy neměla noční směny, ale přešla na denní. Výsledkem byl konec úmrtí v noci, ovšem novorozeňata začala umírat během dne. Vedení zakročilo a Lucy byla odvolána.
Dokonalá paměť na úkony lékařského personálu, na vlastní aktivitu nikoliv
Protože byla u všech úmrtí, bylo jasné, že si ji vyšetřovatelé vyslechnou, zda má něco k e všem případům, jak by je vysvětlila. Lucy popsala, jak probíhá resuscitace, kdo má co za úkol, zdravotnické úkony popsala do pečlivých detailů, byla precizní. Ovšem co se týče jejího působení u všech úkonů, tady byla situace horší, protože Lucy uváděla, že si nepamatuje, zda byla přítomna u resuscitace daného dítěte, zda byla u něj na pokoji nebo jestli mu podávala léky. Při prohlídce u ní doma vyšetřovatelé narazili na dokumenty, které by jako zdravotní sestra u sebe vůbec neměla mít. Důvěrné informace o zdravotním stavu, citlivé informace k pacientům, někde měla i připsané své poznámky. Ani na otázku, k čemu to všechno měla, neměla jak odpovědět. Je jasné, že vyšetřovatele čeká ještě hodně práce.
Hodně se zajímali také o fakt, že Lucy měla v garáži v pytli na odpadky papír s poznámkami, ze kterých mohli vyšetřovatelé vyčíst znepokojivé informace. V textu stálo např. to, že se ,,nikdo nikdy nedozví, co se stalo a proč“, ,,jsem zlá“ , ,,zabila jsem je“. Ačkoliv Lucy sama nedokázala tyto poznámky vysvětlit, v očích vyšetřovatelů to bylo de facto doznání k otřesným zločinům, které se na oddělení odehrály.
Lucy sama pouze uvedla, že celá situace, která vygradovala v její odvolání z oddělení, ji dost zasáhla a potřebovala se z toho vzpamatovat. V rámci poradenství jí bylo doporučeno vypsat se ze svých pocitů. Cítila se obviňována ostatními za to, co se na oddělení děje a psala proto poznámky, které později vyšetřovatelé nalezli v papíru. Ovšem byly to poznámky, nikoliv důkaz. Nikde nebyl žádný záznam, který by ji usvědčil z úmrtí dětí.
Případ proběhl médii, veřejnost měla jasno a Lucy Letby byla považována za novou největší sériovou vražedkyni své doby. Její poznámky, kde psala, že je zlá, byly v několika novinách, každý si mohl přečíst, jak o sobě smýšlela, každý měl jasno. Neotisklo se už, že také do poznámek psala, že se cítí osamocená, že je diskriminovaná a je vlastně obětí. Dle slov její kamarádky, která s ní absolvovala stáž na oddělení, bylo jasné, že oddělení již v té době mělo podstav, stážistky byly ponechávány s pacienty o samotě, i když tomu tak být nemělo, sestry byly frustrovány. Zkrátka vůbec žádné podmínky pro dobrý výkon práce.
Při vyšetřování došlo i k novým zjištěním. U nejmenovaného dítěte nebylo možné určit, proč se jeho zdravotní stav zhoršil tak rychle, když ještě před nějakou dobou bylo naprosto v pořádku. Dle záznamů ovšem kůže dítěte vykazovala jinou barvu než tu, kterou by mělo mít a ani lékaři nezaznamenali, že by předtím mělo jinou než obvyklou barvu. Bylo zjištěno, že mělo v cévách vzduch, takže u něj zřejmě nastala vzduchová embolie. Soudní znalec, Dr. Evans, který se případem zabýval, se o vzduchové embolii hodně dočetl z publikovaného článku kanadského neonatologa Dr. Shoo Leea. Když zjistil, že vše z článku sedí přesně na to, jak vypadala kůže novorozence, měl jasno, že jde o embolii. Je to jasné, Lucy je vinna. To ovšem ještě nevěděl, že nastane obrat v případu.
O Lucyině nevině byli přesvědčení její rodiče, kteří se odmítali smířit s faktem, že by jejich dcera mohla být obviněna z takové zrůdnosti a obrátili se na právníka. Ten případ prozkoumal a kontaktoval Dr. Leea, aby se k celé záležitosti vyjádřil. Koneckonců, závěr embolie byl použit i po aplikaci jeho článku na příznaky u novorozence. Ten měl proto důvodné obavy ze špatné interpretace svého výzkumu a článku, který měl podíl na obvinění zdravotní sestry. Byl proto pozván, aby k případu promluvil.
Dr. Lee sdělil, co bylo v článku napsáno, jak co bylo míněno a uvedl, že popsané projevy na kůži jsou následkem nedostatku kyslíku, nikoliv jeho příčinou. Zmínil také, že pokud má dítě již při porodu zdravotní komplikace a hrozí infekce, je třeba podat antibiotika. Dotyčné dítě, u kterého byl nalezen vzduch z cévách, přišlo na svět dříve kvůli prasklé plodové vodě a bylo tedy na místě, aby lékaři podali matce urychleně antibiotika, zamezilo by se tak možným komplikacím u dítěte. Ovšem v tomto případě se tak nestalo, protože matka daného dítěte uvedla, že jí antibiotika nebyla podána tak rychle, jak měla. Nebrala to ale v potaz, protože ji lékařský personál ujišťoval o stabilizaci zdravotního stavu jejího dítěte.
Ačkoliv se názory odborníků dost lišily, stále tu bylo minimálně 7 úmrtí novorozenců, pokusy o zabití několika dalších a vše spojovala právě Lucy. V roce 2020 byla ve vazbě a prošla několika věznicemi. Byla odsouzena na doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
Zdroje:
Netflix: Vyslýchání Lucy Letbyové
