Článek
Král Patagonie z období křídy
Dnes pustina, dříve polopouště, sucha, záplavové nížiny. Tak nějak by si člověk mohl představit Patagonii v Argentině před 100 až 90 miliony lety. Během roku tu převládalo víceméně teplo až horko, občas se objevily krátké, zato prudké deště. To také zapříčinilo, že buď místní fauna trpěla nedostatek potravy (zkuste přežít v dlouhodobém horku), nebo měla naopak všeho dostatek. Deště vytvářely malá jezírka, díky kterým byla zajištěna voda pro všechna zvířata, ovšem v době sucha i tato jezírka mizela, takže zdejší zvířectvo trpělo. Tedy jak kdo, přesněji řečeno. Menší zvířata dlouho nevydržela a zemřela, takže poskytla potravu pro jiné dravce. Co se týče vodních zdrojů, byly sice záchranou po stránce ,,pitného režimu“ dinosaurů, ovšem tam, kde se shromáždilo vícero dinosaurů po sobě, tak byla větší naděje pro aktivní lovce, že se jim poštěstí něco ukořistit. Svým způsobem tak jezírka byla pastí pro menší druhy.
Vyskytovaly se zde jehličnany, cykasy a krytosemenné rostliny, ovšem ničeho z toho nebylo nijak velké množství. Nemohly pro nikoho poskytnout žádný úkryt, celá oblast byla spíš výkladní skříní pro predátory, už si jen vybrat, na koho se kdo zaměří. Doslova volné pole působnosti. Mimo Meraxese gigas z čeledi Carcharodontosauridae zde žil také Argentinosaurus, jiní draví dinosauři, suchozemští plazi s krokodýlovitým vzhledem, vodní predátoři a obří ryby. Byl to svět, kdy někteří nevěděli, jestli jejich příští krok nebo tím jejich posledním. V tomto světě Meraxes gigasdominoval jako predátor v otevřené krajině. Jiní dinosauři se kvůli němu přemisťovali, aby měli šanci přežít.
Meraxes gigas, který na území Patagonie žil před zhruba 95 až 93 miliony let a byl jedním z největších suchozemských predátorů. Měřil na délku až 11 metrů, mohl dosáhnout hmotnosti až 4 tuny. Zajímavá byla i jeho lebka, jejíž velikost činila cca 1,3 metru. Po velikostní stránce se podobal Giganotosaurovi, příp. Mapusaurovi.
Meraxes gigas - velikost ve srovnání s člověkem
Zuby měl tento dravec dlouhé a pilkovité, ideální pro řezání masa z kořisti, zasazování smrtelných ran. Lebka měla masivní čelisti, což umožňovalo opakované prudší útoky. Pro kořist to znamenalo trpký konec – nezamřela po jednom kousnutí, spíš ,,absolvovala“ několik prudkých řezných ran s odstupem mezi sebou a postupně za dohledu lovce vykrvácela. Kromě toho měl Meraxes gigas také dobře vyvinutý čich a zrak, mohl svou kořist pronásledovat ve větší vzdálenosti a přizpůsobit tomu útok.
Zatímco lebka s čelistmi byla hlavní loveckou zbraní tohoto křídového zabijáka, horní končetiny naopak nijak u lovu nebyly potřeba. Byly velice zakrnělé, takže je nemohl ani nijak využít po stránce potravy.
Do jídelníčku Meraxese gigasespadali hlavně sauropodi, obrnění ptakopánví dinosauři a jiní teropodi.
Velký a občas zaměnitelný dinosaurus
Jelikož je Meraxes gigas opravdu obrovský exemplář dalšího dravého dinosaura, je možné si ho splést s jinými známými dinosaury. Ať už by se jednalo o Tyrannosaura rexe, které ale byl z jiné čeledi, nebo Giganotosaura, či Mapusaura. Člověk by si musel pohlídat jednotlivé detaily, velikost lebky, délku těla, styl lovu atd. je toho opravdu hodně. Zkusme to tedy trochu přiblížit.
Meraxes gigas - porovnání s jinými dinosaury
Meraxes gigas
Přestože žil v období křídy, za jeho vyhynutí nemůže jedna velká přírodní katastrofa, nýbrž souběh několika faktorů najednou. Ať už se jednalo o změnu klimatu, která ovlivnila pohyb obřích sauropodi, jež představovali hlavní část jídelníčku tohoto dravce, nebo o evoluční konkurenci. Jelikož byl obrovský, potřeboval větší množství potravy, která ale s postupným vymizením obřích sauropodi zmizela a menší dinosauři mu k jeho výdrži nestačili. Kromě toho nastoupili na scénu jiní dinosauři, kteří se více přizpůsobili a byli efektivnější. Meraxes gigas tak byl vytlačen, specializace na určitý typ kořisti pro něj byla osudná.
Článek byl sepsán na základě následujících zdrojů.
Zdroje:
