Článek
Už víte, kdo za tím stojí? Jestli ano, super, já vám tu teorii překopu
Alespoň takový pocit mám, když dočtu knížku od americké autorky Freidy McFadden, s názvem Za zamčenými dveřmi. Jsem zvyklá na to, že detektivkami bývají extra tlusté bichle, kde máte v textu spoustu vodítek a záhad, takže si můžete psát postupně seznam vystupujících postav a psát si k nim poznámky, abyste následně mohli všechno seškrtat a odfajfknout, že jste úplně vedle. Taková trochu hra Cluedo v knižní verzi. Asi bych to viděla tak, že detektivky by člověk měl číst poté, co vystuduje policejní akademii (ne, opravdu nemyslím tu komediální Policejní akademii), aby měl základy toho, co musí vypozorovat na figurujících a detailech okolí. Jinak nejspíš nemá šanci se trefit ani trochu.
Americkou autorku Freidu McFadden jsem objevila nedávno, knížky jsem nečetla, spíš mě zaujali jiní autoři. Musím ale říct, že jsem udělala chybu, že jsem si nějakou její knížku nepřečetla už dřív. Nejsou tak široké, aby člověk nad počtem stránek strávil celý týden, a zároveň do nich autorka dokáže vtěsnat tolik napětí, až se mi to zdá téměř nemožné. Nechodí dlouho okolo „horké kaše“, zároveň ale hned vše nevyzradí, takže člověk s napětím čte až do konce, doslova hltá každé písmenko, jak je obvykle na zadních stránkách napsáno od těch, co autorku doporučují.
Čtete se zaujetím několik prvních stránek, trochu vás to nadchne, takže pokračujete ve čtení. Díky ich formě daného díla se vžijete do kůže hlavní hrdinky, kterou místy litujete, místy napomínáte, aby nebyla tak upjatá a za chvíli zase v duchu křičíte, proč je tak neopatrná. No, zkrátka, ona se nikomu nezavděčí. A naprosto jasně rozumíte protistraně, když ji z něčeho podezírá a jak je těžké vysvětlit danou skutečnost, u které vypadáte jako hlavní viník, a přitom je to jen ,,ve špatnou dobu na špatném místě“. Jasná klasika. Chápete hrdinku, chápete okolí, nechápete jediné – kdo za tím je a jak to dokáže?
Ilustrační obrázek
Pojďte se podívat, jak to začalo… a víte, že je to úplně jinak?
Autorka si v díle „Za zamčenými dveřmi“ krásně pohrává s temperamentem a povahou v rodině hlavní hrdinky. I když si změníte jméno, minulost nesmažete. Vždy vyjde pravda najevo, i když vy už jste ji zamkli hodně hluboko. Jediné, v co můžete doufat, je to, že to vyplave na povrch za pozitivních okolností, což se samozřejmě v detektivce nestane. A když už tedy vyjde najevo to, že jste si nějak blízcí s vězněným psychopatem, jak přesvědčit svoje okolí, že nejste jako on, že to, co on prováděl, byste vy nikdy neudělali? Jak přesvědčíte sami sebe, že byste toho nebyli schopni, když ve vás občas nějaký slabý hlásek řekne „jen běž, zkus to“?
Hrůzyplně vypadá už fakt, když autorka dokáže pomalu, ale detailně popsat počátek hrůz, kdy nevěříte vlastním očím, čtoucím informaci, že jistým zvráceným choutkám byl svědkem někdo, kdo toho svědkem být vůbec neměl? Kdo z jedné strany rodiny byl ze začátku chráněný před peklem, které se odehrávalo kdesi za dveřmi, zatímco jiná strana by spíš byla raději svědkem toho, jak se ,,mládí zaučuje“? To se čtenáři zamlouvat nemůže a přiznám se, že jsem několikrát nad knížkou vrtěla hlavou a říkala si, že to snad nemůže být pravda a obdivovala, jak to autorka dokáže sepsat tak, že i když je člověku při čtení příběhu na zvracení, tak stejně neodtrhne oči a snaží se to dočíst, aby se ujistil, že na konci téhle šílené rodinné story zjistí, že to není tak, jak to ve skutečnosti vypadá. Ovšem to by nebylo, ale tomu nebyly dodány grády a celé to nevyústilo tak, že člověk je jen zaskočený a při pomalém zjišťování dalších faktů si uvědomoval s hrůzou, že v tom příběhu některé detaily byly lehce naznačeny, ale člověk je přesvědčeně připisoval něčemu jinému.
Za mě osobně po přečtení této knížky je Freida McFadden autorka, kterou si zapíšu do seznamu autorů, jejichž díla rozšíří mou knihovnu, protože si myslím, že tady je to na místě. Žádné rozvláčné tahání textu, jasná fakta, napětí, vysvětlení, pohled do minulosti, vtáhnutí čtenáře do děje a zároveň umění dát hlavní tah do ruky někomu, u koho byste to nečekali.
Anketa
Zdroje:
Kniha Za zamčenými dveřmi
Osobní názor
