Článek
Přes den aspoň trochu klidu
Když je venku hezky a teplo, téměř by se o nic nevědělo. Sem tam se objeví na lavičkách, ale nikoho moc neobtěžují, takže kolem nich lidé prochází a nevšímají si jich. Okolo nich nepořádek, ale na nikoho neútočí.
Ovšem k večeru a v nočních hodinách už se obyvatelé pomalu bojí vyjít z domů. Některá města sice disponují zařízením pro lidi bez přístřeší, ale ani oni nemají neomezenou kapacitu a spoustu lidí tak musí být venku. Někteří do daného zařízení ani nechtějí. A pak už je to fakt o kuráži a absenci strachu projít městem a doufat, že na nikoho z nich člověk nenarazí.
Pokud ,,jen“ sedí na lavičce a pořvává, ještě je to dobré. Člověk má možnost rychle projít, příp. proběhnout a modlit se, aby se dotyčný nepustil za ním. Většinou se to ani nestane, protože je dotyčný v takovém stavu, že je zázrak, když si stoupne a udrží rovnováhu, natož aby někam šel.
S alkoholem
,,Ustlání“ na veřejných místech
Ačkoliv si hodně lidí bez přístřeší většinou rozdělá spaní někde blízko přístřešků v přírodě, mostů u potoka nebo někde v nějakém vybydleném místě, ještě stále si spousta z nich ustele na lavičkách i v parku, takže rodiny s dětmi se začnou těmto místům vyhýbat, aby nemusely dětem vysvětlovat, proč vlastně ,,ten pán spí na lavičce a ne doma“. A to nemluvě o možných návykových látkách, které si i tato menšina dokáže obstarat, takže lze ve volné přírodě nalézt i prázdné injekční stříkačky, žloutence zdar.
I když města disponují strážci zákona, kteří monitorují lokality, kde se tito lidé vyskytují, a snaží se zajistit bezpečnost, není v jejich moci mávnout kouzelných proutkem a celou situaci vyřešit. Vykážete člověka bez přístřeší z jednoho místa, najde si druhé. A s opilci, pokud nikoho neohrožují a nejsou nebezpeční, také nic člověk neudělá.
Opilce člověk nijak nevyřeší, pokud tedy něco neprovede a neskončí na záchytce. A když bezdomovci nechtějí řešit situaci, může se člověk sebevíc snažit a bez výsledku. Taková situace je pak víceméně nekonečný příběh.
