Článek
Z poukázek do masážního salonu do jiné oblasti
Původním záměrem byl nákup poukázky na speciální masáž v nově zavedeném salonu ve městě. No, lokalita byla vybraná opravdu zajímavě. Na hlavní silnici v centru města, člověk nemohl salon minout. A kdo by odmítl dopřání rozkoše svému tělu skrze dotyky a masírování určitých částí těla? Že ve výsledku skončím u trochu jiné rozkoše, byť také té tělesné, to mě tehdy ještě nenapadlo.
Salon nabízel různé druhy masáží, potřebovala jsem si nastudovat, co která masáž obnáší a zda by to obdarovaná ocenila. Výhodou bylo, že byly nabízeny i poukazy na masáže, které si mohl obdarovaný sám vybrat, což bylo super. I když jsem si párkrát vyslechla, že po masáži by nejspíš druhý den nevstala, říkala jsem si, že když by to bylo před víkendem, tak bude mít celý den na odpočinek. No, mezi námi, ve výsledku to bylo opravdu druhý den na odpočinek. Rozkoš, úleva, výsledek opravdu splňoval veškeré parametry toho, co jsem původně pro obdarovanou zamýšlela…
Rozhodla jsem se po delším prozkoumání všech úlevových procedur, že salon navštívím osobně a podívám se, do jakého prostředí to vůbec dotyčnou v budoucnu pošlu. Salon vypadal pomalu jak návštěva nemocničního oddělení, všude vše bílé, sterilní prostředí, lehce voňavá dezinfekce a asi dvě vyšší květiny v květináči, zdobící místnost. Tak to vypadá slibně, tady by se mohlo dotyčné líbit. Jdu přímo k recepci, kde konfrontuju pracovnici se svým požadavkem, načež mi ochotně ukáže nabídku všech procedur a společně se mnou probírá možnosti, které nejvíce odpovídají mé představě. Uvolnění, relax, odpočinek.. Zavřít oči a užívat si to.. To celé později splnil obchod, který byl umístěn naproti masážnímu salonu. Jeho majitel asi tušil, kam ho má umístit.
Masáže
Po delší prohlídce všech možných masáží jsme se shodly na tom, že bude nejlepší zakoupit poukázku, která umožňovala výběr na místě. To by asi bylo nejlepší, říkám si v duchu. Vytáhnu tedy peněženku, recepční vypíše hodnotu poukázky a vloží ji do dárkové obálky. Spokojená s nákupem se s poděkováním rozloučím a opouštím prostory masážního salonu, netušíc, že asi za 15 vteřin budu stát v prostorách úplně jiného ,,salonu“. Na chodbě, kde obálku uložím do kabelky, si všimnu, že přímo proti mně je obchod, kterého jsem si vůbec nevšimla, jak jsem byla zahleděná do masážního salonu. Sice zel prázdnotou, ale bylo alespoň vidět, co je vše vystavěné v regálech. Asi dvě vteřiny mi trvalo, než mi došlo, na co se to vlastně koukám. A za necelých 10 vteřin se zatajeným dechem mi zvědavost zavelí ,,Běž“. A já s rozpačitými pocity vcházím do obchodu, do kterého jsem myslela, že do něj zrovna já nikdy nevkročím.
Vítejte v ráji…. radovánek
No, jak jinak to nazvat než takhle… Nebo možná v obchodě potěšení, ale to vem čert. Stála jsem uprostřed místnosti, kde po pravé straně pokladna s prodejní asistentkou, která se na mě dívala pohledem, vyjadřujícím otázku: ,,Nespletla jste si dveře?“ a potutelným úsměvem, který nejspíš zakrýval její pokušení se rozesmát. Co jiného čekat při pohledu na člověka, který nikdy předtím v takovém obchodě nebyl a stojí uprostřed prodejní místnosti jako solný sloup s pusou dokořán. No, vítejte v 21. století, tyhle obchody jsou normální, říkám si v duchu a pokouším se tu pusu zavřít. Když se vzpamatuju, s úlevou registruju, že nalevo jsou vystaveny tři poměrně prostorově náročné figuríny, oblečené do nejrůznějších oblečků, které celkem výrazně zakrývají pohled dovnitř do interiéru. Ufff, je to dobré, nikdo mě tady neuvidí.
Obcházím regál po regálu s nabízeným zbožím, zírám, co všechno v dnešní době existuje za vymoženosti a pokouším se odolat výbuchu smíchu při čtení návodů některých přístrojů. A že těch přístrojů tedy je. Rozměrově od několika málo centimetrů až po..... no, nezacházejme do podrobností, asi většina ví. Abych byla upřímná, po prohlédnutí několika produktů jsem sama hořela zvědavostí vyzkoušet si něco z toho. V jednu chvíli jsem byla úplně rudá a v duchu se fackovala, na co to myslím.. Tohle je přece tabu. Nebo ne?
Jasně, že ne. Pryč s ostychem, snaž se aspoň tvářit trochu normálně, říkám si, když na tajňačku pokukuju po asistentce, jestli nevyhodnotila můj zjev a chování jako ohrožení vlastní mravní výchovy. K tomu ještě nedošlo, nejspíš ale absolvuju nějakou cílenou přednášku o využití všech nabízených produktů, když vidím, jak ke mně míří s výrazem typu: ,,Tak holka, je čas, aby tě někdo poučil.“ Asi bych pípla na svou obranu, že v téhle tělesné oblasti jsem poučená od rodičů prostřednictvím odborné literatury a vzdělávacích dokumentů. Ty blbe, zakleju v duchu, na tyhle produkty kromě návodu na použití odborná literatura neexistuje, takže mlč.
Dojde ke mně a s úsměvem se zeptá, zda mám nějakou konkrétní představu o tom, co hledám. Kromě úvodního koktání a kašlání ze mě nejdřív nic nedostane, později se snahou zdolat nejspíš přicházející astmatický záchvat, se pokusím vysvětlit, proč tam vlastně jsem, což mi moc nejde. Prvotní plán, že jsem se tam ocitla vlastní zvědavostí a de facto omylem, vzal za své. Úvodní prolog o prohlížení produktů a zkoumání ,,přínosu“ asistentka s úsměvem přijme a doptává se na účel koupě. Opětovně zčervenám, protože než stihnu říct, že vlastně zjišťuju, zda bych nemohla něčím malým obdarovat známou, už přede mě vyskládá na volný regálek menší produkty s ,,vhodnými rozměry vzhledem k mé postavě“. Očividně nabyla dojmu, že se stydím říct, že hledám něco pro svou potřebu a rozhodla se mi trochu pomoct. To už se začnu smát a vysvětlím, že nekupuji nic pro sebe, i když možná v daleké budoucnosti tuto možnost nevylučuji. Když sdělím, že obdarovanou nejsem já, ale někdo jiný, vše vezme zpět a s úsměvem zavede k jinému regálu, kde jsou již menší zajímavosti, určené pro zpestření romantických chvilek za rozumnou cenu, a ne nijak nápadné velikostí.
Po menším odborném poradenství koupím několik maličkostí, které by mohly udělat radost a nechám dárkově zabalit. Asistentka ještě přidá několik propagačních letáků a s úsměvem popřeje, aby dárek potěšil. Tašku s nákupem se pokusím smrsknout na co nejmenší balíček, který by se mi mohl vejít do kabelky, i za cenu toho, že bude narvaná k prasknutí. Odcházím zamyšlená, jak to asi bude vypadat a vše doma ještě jednou pořádně prohlédnu.
Později se dozvídám, že dotyčná, pro kterou jsem kupovala masážní poukaz, už jeden poukaz dostala a neví, kdy se na masáže dostane, v jejím případě je to údajně nejčastější dárek. Další masáže tedy budou následovat i od jiných. No, takže poukaz na masáž ode mě asi hned tak nevyužije, každopádně myslím, že tu rozkoš, relax a oddech zažije určitě. Viva la romantica!
Romantické chvíle
Anketa
Zdroje:
Autorský text
