Článek
Vánoce trochu jinak
S manželem jsme se letos rozhodli, že Vánoce strávíme s dětmi v zahraničí. Přemýšleli jsme o tom už dlouho, trochu nás k tomu podnítila i naše desetiletá dvojčata, jejichž někteří kamarádi tráví Vánoce s rodiči taky mimo Českou republiku. Deset let byla zvyklá na Vánoce stylem nejdřív dárky doma – potom k babičce a dědovi. Vždycky se na to těšila a nemluvila o ničem jiném.
Nemluvím ani o tom, že moji a manželovi rodiče se na ně také těšili, obvykle je to pak setkání dost rozsáhlého klanu. Můj bratr s manželkou a se svými dvěma dětmi, manželova sestra se svou rodinou, je nás, řekla bych, celkem dost. Neříkám, je to vždy zábava, sejít se v rodinném kruhu, povídat si a rozbalovat dárky. Musíme si ovšem ještě dávat pozor před dětmi s řečmi o Ježíškovi, dvojčata na něj ještě věří, i když už začínají dávat otázky, jak to s tím Ježíškem je. Ovšem ostatní mladší členové rodiny jim vždycky perfektně vysvětlí, kudy vlastně Ježíšek dárky nosí a těmi argumenty je umlčí. Co si budeme povídat, bratr a manželova sestra vždycky umí podat takové vysvětlení, že by tomu snad byli schopni uvěřit i dospělí.
Ovšem letos se dvojčata dotázala, zda bychom mohli trávit Štědrý den i jinde než doma? Původně jsme mysleli, že bychom celé příbuzenstvo vzali na hory na sníh, ovšem dvojčatům se líbí představa, že by vyzkoušela Vánoce i za hranicemi naší země. Od svých spolužáků slyší, jaké je to báječné v jiných koutech planety, to je Egypt, Japonsko, Bali, Dominikánská republika atd. Čím exotičtější, tím lépe. No, ne že by mě nelákala představa Egyptu ve sněhu, když ho znám zažitý jen s pískem díky dovolené o letních prázdninách, ale na jiný kontinent kvůli Vánocům? Sice jsem nebyla proti, ale ani jsem úplně nesouhlasila. Když jsem myšlenku Vánoc v zahraničí nastínila manželovi, nebyl vůbec proti. Bylo mu sice líto, že rodiče se s vnoučaty uvidí v jiný den, ale zase zažít něco neobvyklého, to se mu líbilo.
Vánoce na pláži
No, představa, že by celá rodina vyrazila na Vánoce někam na pláž s vánočními čepičkami, to se přiznám, že mi cukaly koutky smíchem. My na hlavě vánoční čepičky, kolem nás místo sněhu písek. Na druhou stranu, co by člověk pro ty svoje ratolesti neudělal.
Když jsme se tedy s manželem dohodli, že bychom Vánoce strávili jinde, přišla na řadu lokalita. Egypt jsme nechtěli, ale spoustu kladných recenzí jsme četli na Bali, mihl se tu i Zanzibar. Nakonec jsme se rozhodli pro Zanzibar, což dvojčata nadšeně odsouhlasila a už se začala těšit. Problém ovšem byl, jak to sdělit rodičům, kteří se na vnoučata těšili.
Na Vánoce do zahraničí? To snad ne
Přesně, jak jsem očekávala. Naše rozhodnutí strávit Vánoce v zahraničí se nesetkalo s kladnou odezvou. Na jednu stranu jsem se rodičům nedivila, chtěli být se svými vnoučaty. Maminka se mnou celý den nemluvila, jen mi sdělila, že jsem jí celé Vánoce zkazila. Taťka se mě pro změnu doptával, zda vím, co to všechno obnáší a že ho mrzí, že se s vnoučaty neuvidí. Vysvětlila jsem jim, že se krátce po Vánocích vrátíme a dárky si u nich dvojčata rozbalí později, budou se na ně o to víc těšit a o radost ze vzájemné společnosti nepřijdou. To ovšem pro taťku nebylo dostatečné. Ostatní členové rodiny naše rozhodnutí respektovali, manželova sestra to víceméně neřešila, prohlásila, že je to naše věc, kde strávíme Vánoce, ale ona by si nedovolila odjet s rodinou na Vánoce někam jinam. Ovšem můj bratr rozhodnutí hodnotil kladně, prý na konzervativní osobu se ,,konečně začínám rozjíždět“.
Jak se náš odjezd blížil, čím dál víc jsem byla nervóznější. Mamka se mnou odmítala komunikovat, i když jsem jí slíbila, že si spolu budeme volat přes WhatsApp a jiné komunikační prostředky, abychom o sobě věděly. Stále nechtěla přijmout fakt, že budeme pryč. Taťka se s tím smířil, trochu k tomu dopomohli ostatní příbuzní, kteří mu zprovoznili sociální komunikační aplikace a ukázali, co a jak. Navíc v den Vánoc s nimi budou, takže vše proběhne bez problémů. Dvojčatům jsme na tajňačku koupili několik menších dárků, které si rozbalí v zahraničí a hlavní dárky si rozbalí u rodičů.
Ani radost dvojčat z toho, že Vánoce stráví v zahraničí, mamku neobměkčila. S rychle blížícím datem odletu se víc uzavřela a nekomunikovala se mnou. Když jsme odlétali, napsala jsem jí zprávu, ale neodpověděla. Nereagovala ani na zprávu o dobrém doletu do lokality. Nakonec ji obměkčil fakt, když jsme na Štědrý den zavolali a hlavní slovo měla dvojčata, která nadšeně do kamery hlásila, co viděla, co si rozbalila a jak je to na Zanzibaru super. Ihned babičku informovala, že si dovolenou užívají, ale těší se na ni a na dědečka, protože ty Ježíšek nenahradí. Tohle mamku dojalo a ledy byly prolomeny. Po návratu jsme zamířili k rodičům, kde si dvojčata rozbalila ostatní dárky, radostně výskala a ukázala prarodičům, co jim ze Zanzibaru dovezla. Mamka mi později řekla, že jí bylo moc líto, že s námi Štědrý den nestrávila, ale prohlášení dvojčat o tom, že ji a tátu Ježíšek nenahradí, jí úplně vzalo dech. Moc ji to potěšilo a já ji ujistila, že i když jsme byli na Vánoce jinde, rozhodně to není o tom, že bychom je od sebe odstřihli a ukázali jim, že s nimi už nepočítáme. Příští Vánoce budeme tradičně slavit s nimi.
Anketa
Zdroj:
Převyprávěno od osoby blízké s jejím souhlasem
