Článek
Digitální zázemí firem v Evropě: Česko zaostává, Skandinávie a Irsko v čele
Evropské podniky stále více využívají digitální technologie pro efektivnější fungování a flexibilitu práce. Mezi klíčové ukazatele digitalizace patří i schopnost podniků organizovat vzdálené schůzky prostřednictvím internetu. Nejnovější data Eurostatu ukazují, že v tomto ohledu existují mezi členskými státy Evropské unie výrazné rozdíly. Česká republika se v rámci EU řadí k průměru, zatímco lídry jsou zejména země severní Evropy a Irsko.
Online meeting
Česká republika na úrovni průměru, sousedé často níže
V Česku v roce 2024 organizovalo vzdálené schůzky prostřednictvím internetu 42,04 % podniků. Tento výsledek řadí Českou republiku přibližně na úroveň unijního průměru. Pro srovnání, sousední Slovensko dosáhlo pouze 35,23 %, Polsko 36,78 % a Maďarsko dokonce jen 29,41 %. V celém regionu střední a východní Evropy dominovalo Slovinsko s podílem 46,18 %.
Skandinávie a Irsko dominují digitalizaci
Nejlépe si v rámci celé Evropy vedou skandinávské státy a Irsko. Vůbec nejvyšší podíl podniků, které využívají internet pro vzdálené porady, má Švédsko (79,44 %), těsně následované Finskem (78,50 %) a Dánskem (78,00 %). Irsko, známé svým technologickým sektorem a vysokým podílem zahraničních investic, vykázalo 63,66 %.
Mezi další digitalizační tahouny patří Nizozemsko (60,88 %), Německo (60,45 %) nebo Malta (68,30 %), přičemž všechny tyto země vykazují nadprůměrnou úroveň technologické připravenosti podniků.
Jižní Evropa a Balkán zaostávají
Naopak, nejnižší hodnoty byly zaznamenány v Bulharsku (28,25 %), Rumunsku (31,20 %) a Turecku (30,43 %). Nízkou připravenost vykázaly i některé západobalkánské státy, které zatím nejsou členy EU – např. Bosna a Hercegovina (34,11 %) nebo Albánie (37,72 %).
Itálie, jeden z větších členů EU, má 44,35 %, což je mírně nad českým výsledkem, ale stále pod úrovní skandinávských a západoevropských zemí.
Význam digitalizace v evropském kontextu
Data o využívání vzdálených schůzek nejsou pouze technickým ukazatelem – vypovídají o míře digitalizace, flexibilitě pracovního prostředí a připravenosti firem čelit krizím, jako byla pandemie nebo geopolitické výkyvy. Země s vyšším podílem digitalizovaných firem mohou těžit z lepší produktivity, nižších nákladů a snadnější adaptace na technologické změny.
