ČLOVĚK A TÝDEN - TÝDEN PO

Hlavním tématem týdne byla povolební vyjednávání. Ale mnohem důležitější je, že demokratické strany stále nepochopily, proč prohrály volby.

Téměř dva miliony voličů nevolili ANO proto, že by věřili v nesplnitelné sliby. Volili ho, protože v časech nejistoty představuje alespoň příslib jistoty. Strany, které se nazývají demokratické, nabídly analýzy, hesla, strategii – ale ne odpověď na nejistotu, v níž lidé žijí.

Sofie Näsström říká, že demokracie není jen o procedurách a volbách. Je to způsob, jak společnost sdílí nejistotu a hledá v ní společný smysl. Když se tato schopnost vytratí, lidé ji začnou hledat jinde – u těch, kdo slibují jednoduchá řešení. Ne proto, že jim věří, ale proto, že mají pocit, že je aspoň někdo poslouchá.

Demokratické strany v Česku přestaly být prostorem, kde se mluví o obavách z budoucnosti, o naději na zmírnění nejistot ve světě prudkých změn. Místo toho se staly stranami hodnot – krásných, ale prázdných, pokud se o ně člověk nemůže opřít i existenčně.

ANO nabízí špatná řešení. SPD odporná. Ale obě něco nabízejí.

Demokraté zatím jen vysvětlují, proč to nejde.

Možná právě to je skutečný problém české politiky nejen po volbách. Ne rozložení mandátů, ale rozložení důvěry. A ta se neobnoví tiskovkou o hodnotách, ale schopností dokázat lidem, že demokracie se o ně opravdu zajímá – ne jen tehdy, když se volí.

1. Zemřela Dana Drábová.

Odešla žena, která působila jako hlas rozumu v době, kdy se technická odbornost a lidská slušnost stávají vzácností. Dana Drábová vedla Státní úřad pro jadernou bezpečnost od roku 1999 a byla pro mnohé synonymem klidu a kompetence. Uměla vysvětlit i nejcitlivější témata – od Temelína po energetickou politiku – bez patosu, s respektem k faktům. Prezident Petr Pavel po jejím úmrtí řekl, že „ztrácíme hlas, který spojoval odbornost s lidskostí“. Právě to byla její největší síla: dokázala mluvit o riziku bez strašení a o zodpovědnosti bez moralizování.

2. Stát a odbory se nedohodly na navýšení platů ve veřejném sektoru.

Po několika kolech vyjednávání zůstaly požadavky odborů na 5% růst mezd bez výsledku. Vláda argumentuje rozpočtovou kázní, odbory inflací a reálným poklesem příjmů. Za sporem se skrývá hlubší únava z práce ve veřejné službě – pocit, že učitelé, sociální pracovníci či úředníci drží stát pohromadě, ale sami žijí na hranici jistot. Když se v systému nevyplácí pomáhat, rozpadá se nejen motivace, ale i společenská soudržnost.

3. Bydlení se stává nejistotou samo o sobě.

Podle aktuálních dat zdražily byty v Česku meziročně o více než pětinu a nájemní ceny rostou nejrychleji za poslední dekádu. Běžná rodina v Praze nebo Brně už na vlastní bydlení nedosáhne a mladí lidé odkládají založení rodiny. Bývalá jistota domova se mění v trvalý zdroj úzkosti – a stát na tuto krizi reaguje pomalými koncepcemi, které nejsou vidět v každodenním životě. Problém bydlení už není ekonomický, ale existenciální.

4. Selhal systém superdávek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí přiznalo výpadky v novém informačním systému pro výplatu dávek – ty mohou postihnout až statisíce příjemců. Úřady hlásí zpoždění, klienti stres a nejistotu. Záměr sjednotit systémy do jednoho „moderního řešení“ skončil chaosem, který ukazuje, jak křehká je státní správa, když selže technologie. Pomoc, která měla být rychlá a adresná, se mění v další důvod nedůvěry v instituce. Tam, kde by demokracie měla zmírňovat nejistotu, ji naopak prohlubuje.

5. Trump znovu otevírá obchodní válku s Čínou.

Bývalý americký prezident v pátek oznámil zvýšení cel na čínské zboží a Čína na to reagovala omezením vývozu vzácných kovů nutných pro elektromobily a mikročipy. Trhy reagovaly poklesem a ekonomové upozorňují, že krok může spustit řetězovou reakci v globálním obchodu. Pro Česko to není vzdálený problém – jsme součástí evropského automobilového řetězce a v praxi to znamená vyšší ceny součástek, ohrožení výroby a další tlak na exportní firmy. Když se velmoci přou, malé ekonomiky platí účty.

V parlamentních volbách 3.–4. října zvítězilo hnutí ANO s 34,5 % hlasů a osmdesáti mandáty, což výrazně předčilo očekávání. Andrej Babiš zahájil koaliční jednání s Motoristy a extremistickou SPD, s cílem dosáhnout dohody do začátku listopadu. Policie prověřuje výroky Filipa Turka, jednoho z kandidátů na ministra zahraničí, kvůli podezření z rasismu a homofobie. Dálnice D8 byla po srážce kamionu několik hodin uzavřena a způsobila dopravní kolaps směrem na Německo. Na Sedlčansku dvě obce v místních referendech odmítly průzkum ložisek antimonu a zlata. Andrej Babiš po volbách telefonoval s ukrajinským prezidentem Zelenským, přičemž už dříve zpochybnil pokračování českých dodávek munice. V Evropské unii mezitím narůstá napětí – Maďarsko blokuje přístupová jednání s Ukrajinou a euroskeptické tendence sílí napříč východní Evropou.

Doporučením týdne je rozhovor Alice Koubové z Deníku N se švédskou politoložkou Sofií Näsström: „Rezignace je prokletím naší doby. Život by přitom mohl být jiný.“

Näsström v něm mluví o tom, že demokracie není jen soubor institucí, ale způsob, jak lidé zvládají nejistotu – společně a se smyslem. Její pohled připomíná, že úpadek důvěry v politiku nezačíná u voleb, ale u ztráty víry, že něco může mít smysl.

—

Autor: Jan Jirků