Článek
V lize tým z červené části Manchesteru zažívá teror. Je až na čtrnácté příčce a o parník překonávají loňskou sezonu, kdy osmé místo bylo nejhorším v dějinách Premier League. Člověku až zůstává rozum stát, proč se United takhle daří v Evropě, kde je může vítězství v EL posunout příští rok do Ligy mistrů. Je to mentálním nastavením anebo snad probíhá na Old Trafford nějaká kalkulace? A pokud by se podařilo vyhrát Evropskou ligu, co to přinese klubu?
Neporažení v Evropě
Ač se to možná bude zdát neuvěřitelné, tak ano, Manchester United letos stále ještě v Evropské lize nebyl poražen. Po třech remízách s Twente, Portem i Fenerbahce následovalo pět výher včetně té v Doosan Areně, krásné skóre 11:4 a přímý postup do osmifinále Evropské ligy.
Ve vyřazovací části pak United přeřadili na vyšší rychlost, kdy porazili dohromady 5:2 Real Sociedad, kde měl lví podíl na postupu krajní bek Dorgu. Ve čtvrtfinále pro změnu ukázali charakter, když v nejlepším zápase historie Evropské ligy porazili Lyon 5:4 a nyní si v elektrizující atmosféře na San Mamés poradili s Bilbaem 3:0.
Nutno říct, že zápas ovlivnila červená karta pro Daniho Viviana, ovšem United fantasticky zvládli i zbytek zápasu, podařilo se eliminovat bratry Williamsovy a fanoušci United po delší době nemuseli používat tlakoměry. Tohle připomínalo ten pravý Manchester United. A to vymíchání domácího obránce Harrym Maguirem? Prostě skvost!
Nejhorší sezona v dějinách Premier League
Chvíli to vypadalo jako by Ruben Amorim nevěřil, do čeho to vstoupil. Přiznal, že aktuálně tým hraje o záchranu, fanoušky si ovšem mladý kouč získal upřímným přístupem a na rozdíl od Erika ten Haga nazýval věci pravým jménem. Ne, že by to teď byla velká sláva, United sráží tristní koncovka, která je letos stála mnoho ligových bodů.
Herní projev ovšem působí lépe, dobře se zapracovali mladí hráči Obi, Heaven, Amass nebo nově Fredricson, na svou šanci čekají i Sekou Koné nebo Mantato. Naposledy mimo TOP 10 United skončili v sezoně 1989/90, ale pak započala jízda ověnčena třinácti ligovými tituly. Podaří se totéž i Amorimovi?
Liga vs. poháry
Od jisté chvíle, kdy už United začali mít záchranu v kapse, mi to přijde, že v lize už se jen zkouší nové věci, Amorimův systém, mladí hráči a celé to působí, že vlastně liga byla ztracena ještě v uplynulém kalendářním roce, tak se zaměříme na Evropu.
Což neříkám, že tak nutně je, ovšem i v tomhle systému hráči musí fungovat a i když to vypadá jako ,,zkouškové" období, tak prostě takový Rasmus Höjlund by branky dávat měl a neměl by sebou plácnout po dalším souboji. Už se hraje v lize bez tlaku a o to víc by se hráči měli snažit ukázat, že do systému Rubena Amorima jsou oni ti praví. Stejně jako by měli být ti praví pro tým Manchesteru United.
Je za tím kalkul?
United v lize a United v Evropě, to jsou prostě dva rozdílné týmy. Obrana sice i v poháru mívá lochny větší než v ementálu, nicméně až na zápas v Lyonu působí i André Onana jako úplně jiný brankář a co je úplná záhada, že za 34 zápasů v lize vstřelili Rudí ďáblové pouze 39 branek (1.15 branek na zápas), zatímco v Evropské lize vstřelili za 14 zápasů 31 branek (2.21 branek na zápas).
United v Evropě ukazují silnou auru, silný charakter a mají hlad po vítězství. Že by je liga nerajcovala? To si nemyslím. Nepřikláním se úplně ani k teorii, že by United vypustili ligu a koncentrovali se na Evropu, nicméně rozdíl v ligových a pohárových výkonech je znatelný a v pohárech jsou United zkrátka výrazně lepší tým.
Co by přinesla výhra Evropské ligy?
Kvalifikaci do Ligy mistrů, zhruba 30 milionů eur do klubové kasy, zvýšení atraktivity a prestiže a větší příjmy z televizních práv. Ruben Amorim správně podotkl, že Ligou mistrů nekončí problémy uvnitř klubu a má pravdu, situace ve vnitru vážně příliš pěkná není. Ovšem klub by získal výhodnou vyjednávací pozici na přestupovém trhu.
United ovšem nesmí upustit od modelu posledních pár měsíců, kdy se nyní snaží nepřeplácet hráče, hledat úspory v klubu a především koukat na hráče do systému, tak jako to bylo s Patrickem Dorguem. A United mají vyhlédnuté cenově velmi dostupné hráče (Éderson z Atalanty - 35 milionů eur, Tah z Leverkusenu - volný hráč, Angel Gomes z Lille - volný hráč), kteří by zapadli do systému Rubena Amorima a zvedli kvalitu týmu.
Jaký by byl život United po vítězství v Evropské lize?
Je sice ještě brzy predikovat, co bude a nebude, nicméně United po výhře v Bilbau 3:0 jsou jednou nohou ve finále a navíc může stále získat přijatelnějšího finálového soupeře v podobě Bodö/Glimt. Ovšem každý zápas začíná za bezbrankového stavu…
No nic, jedeme dál. Pro United by to znamenalo zachráněnou sezonu a oslí můstek k zvládnutí této obří krize. Kouč Amorim by získal větší důvěru vedení, větší rozpočet na přestupy + další finance z prodeje hráčů. Vždyť za hráče jako Antony, Sancho, Rashford nebo kritizovaný Höjlund by United mohli získat až 180 milionů eur. Navíc jednou nohou v United je i Matheus Cunha + výhodou pro Ďábly je i to, že případné přestupy Édersona či Delapa by byly financovány bez nutnosti prodeje hráčů. Je to správný směr? Začíná to tak vypadat.
Bude to opět boj o titul v lize?
Tady budu už víc negativnější, titul v lize je takřka utopie. Anglická liga se vyrovnává závratným tempem, Aston Villa v Lize mistrů, třetí Nottingham, obrozené týmy Newcastle a Chelsea + armáda béček Brighton, Bournemouth či Brentford jsou dnes rovnocennými partnery elitních celků. Už to není jen o TOP 6, liga je prostě našlapaná jako blázen. A to jsou tady ještě především Liverpool, Arsenal i rival z modré části Manchesteru.
Nicméně z United se příští sezonu opět může stát tým, který bude atakovat pohárové příčky. Pokud se podaří kvalifikace do nejlepší evropské klubové soutěže, v prostorách Old Trafford jistě zavládne lepší nálada. A pohárové utkání nejsou liga, vyřazovací boje jsou i o jednom nepovedeném zápase. Ale případné fantasy o úspěchu v Lize mistrů, když ještě není jisté ani finále Evropské ligy, si nechám na později…
Konzistence jako základ úspěchu
Pro United je to ovšem velmi varovný prst, neboť zapnout jen na pár zápasů v evropských pohárech, se příznivcům klubu dlouhodobě líbit nebude. I kdyby United vyhráli Ligu mistrů, ale opět zpackali ligu, celé by to vypadalo jako by manželka přečerpala manželovi konto za nakupování hloupostí, ale za zbylé peníze by mu koupila jeho vysněný skútr.
United zkrátka musí být konzistentní, pokud si chtějí vydobýt zpět důvěru fanoušků, protože aby se na vás koukalo jako na tým, kde jednou za měsíc přijde psychiatr, co vás vyhecuje ke skvělému výkonu a do další jeho návštěvy zase jste šedou eminencí, to nedělá dobře ani samotným hráčům. A Ruben Amorim o tomhle všem ví. A bude zajímavé sledovat, jak si s těmito výzvami povede.
Autorův medailonek: Pomůže další přestavba?
Kouč Amorim si tvrdošíjně stál za svým systémem, který hrál ve Sportingu a díky kterého mohly vyniknout kvality hráčů jako Viktor Gyökeres, Geny Catamo, Morten Hjulmand nebo Pedro Goncalves. A hovorově řečeno, frajersky to zandal i v United, kde i přes absenci hráčů do jeho systému, ten tým zvedl a konečně United nehrají fotbal, který by byl na Savo do očí. Nyní to vypadá, že v United bude probíhat další přestavba. A troufnu si říci, že tahle bude lepší a skutečně může pomoct. Proč?
Zmínil jsem příklad Patricka Dorgua. Hráč, který byl dlouho skautovaný United a po všech součtech herních dat se ukázal jako hráč vhodný do systému a k tomu ještě s velkým potenciálem do budoucna. Což o to, mladému Dánovi se chyby rovněž někdy nevyhnou, ale přišel za přijatelných 30 milionů eur a zatím se ukazuje jako správná volba. A to je model, kterým to vypadá, že se slavný klub ubírá.
Už to není o tom zaplatit za prvního borce dvě miliardy a čekat od něj zázraky. Žádné panické nákupy. Amorimův systém je skutečně systém, který vyžaduje přesně pasující borce na každou pozici. Pokud hráč sedí do systému, má kvalitu a potenciál a vezmou se všechny reálné data, může stát i méně než hráč z české ligy, ale v tomto systému bude hvězda. Není to styl jako měl předchůdce Erik ten Hag, že musel přivést půlku bývalého týmu Ajaxu, aby se uchytil naplno jen Mazraoui a s přimhouřením oka Martínez s De Ligtem.
Amorim je perfekcionista, který nepotřebuje mít druhého Mbappého nebo Haalanda. Potřebuje hráče pro systém. A jak vidíme třeba i u Aydena Heavena, mladý hráč za jeden milion eur a chytil se prakticky od prvního zápasu.
A kdo naposled zvládl dělat v United z no name hráčů hvězdy? Jistý Sir Alex Ferguson.
Zdroje
subjektivní názor autora
Livesport statistiky
