Článek
Když člověk chce jíst zdravě, většinou automaticky sáhne po ovoci a zelenině. Jenže právě u některých druhů se už roky opakuje stejný problém. Obsahují vysoké množství pesticidů, tedy chemických látek používaných při pěstování proti škůdcům nebo plísním.
Teď to znovu potvrdil i nový americký žebříček „Dirty Dozen 2026“, který každoročně sestavuje organizace Environmental Working Group. A výsledky nevypadají úplně povzbudivě.
Na prvních příčkách se opět objevily jahody, špenát nebo hroznové víno. Právě u těchto potravin laboratoře našly nejvíc zbytků pesticidů. U některých vzorků šlo dokonce o desítky různých chemických látek najednou.
Největší pozornost letos vzbudily hlavně takzvané PFAS pesticidy. To jsou látky, kterým se často říká „věčné chemikálie“, protože se v přírodě rozkládají extrémně pomalu a mohou se dlouhodobě hromadit v organismu.
Jahody nebo špenát? Problém je hlavně v tom, jak se pěstují
Možná překvapí, že mezi nejzatíženějšími potravinami nejsou žádné exotické speciality, ale úplně běžné věci, které lidé kupují každý týden.
Důvod je přitom poměrně jednoduchý. Třeba jahody jsou velmi citlivé na plísně a škůdce. Bez chemického ošetření by část úrody často vůbec nepřežila. A protože mají tenkou slupku, zbytky postřiků se drží přímo na povrchu.
Podobně je na tom i špenát nebo různé listové saláty. Velké listy zachytí mnohem víc chemie než třeba ovoce se silnou slupkou.
Na letošním seznamu nejvíce kontaminovaných potravin se objevily hlavně:
- špenát
- jahody
- hroznové víno
- broskve
- nektarinky
- třešně
- jablka
- hrušky
- borůvky
- brambory
Naopak třeba avokádo, cibule nebo ananas dlouhodobě patří mezi plodiny s nejnižším množstvím pesticidů.
Panika ale podle odborníků není na místě
Výsledky podobných testů vždycky vyvolají velkou debatu. Část lidí začne řešit, jestli vůbec ještě má smysl ovoce a zeleninu kupovat. Jenže právě tady odborníci brzdi emoce.
Podle nich je pořád mnohem zdravější ovoce a zeleninu jíst než je ze strachu úplně vyřadit z jídelníčku. Riziko z nedostatku kvalitní stravy by totiž bylo výrazně větší.
Na druhou stranu zároveň přibývá studií, které upozorňují na možné dlouhodobé dopady kombinace různých pesticidů v lidském těle. A právě to je oblast, kterou vědci zatím pořád úplně přesně neznají.
Nejcitlivější skupinou jsou podle expertů hlavně děti. Jejich organismus je výrazně náchylnější a některé látky mohou ovlivňovat hormonální systém nebo vývoj nervové soustavy.
Omytí pomůže. Jen ne tolik, jak si lidé myslí
Spousta lidí spoléhá na to, že ovoce doma jednoduše opláchne vodou a problém zmizí. Jenže tak jednoduché to není.
Část pesticidů se sice smyje, ale některé látky pronikají přímo do dužiny nebo struktury plodu. Přesto odborníci doporučují ovoce a zeleninu důkladně omývat, případně některé druhy loupat.
Pomoci může i obyčejná pestrost. Nestřídat pořád stejné druhy ovoce a zeleniny, ale kombinovat různé potraviny. U nejvíce zatížených druhů pak někteří odborníci doporučují zvážit bio varianty.
Jenže právě tam často naráží lidé na cenu. Biopotraviny bývají výrazně dražší a ne každý si je může dovolit pravidelně kupovat.
Moderní zemědělství bez chemie zatím neumí fungovat
Debata kolem pesticidů se vrací prakticky každý rok. A pokaždé narazí na stejný problém. Bez chemické ochrany by dnešní zemědělství jen velmi těžko dokázalo produkovat takové množství potravin, na jaké jsou lidé zvyklí.
Farmáři navíc upozorňují, že zákaz některých látek by výrazně zvýšil ceny ovoce i zeleniny. Kritici ale namítají, že zdravotní rizika se dlouho podceňovala a současná pravidla nejsou dost přísná.
Pravda bude nejspíš někde mezi. Úplně bez chemie dnešní produkce fungovat neumí. Zároveň ale roste tlak na bezpečnější alternativy a přísnější kontrolu toho, co se do potravin vlastně dostává.
A právě to je možná na celé věci nejnepříjemnější. Člověk si dnes koupí jahody nebo salát s pocitem, že dělá něco dobrého pro svoje zdraví. Jenže zároveň vůbec netuší, co všechno se na cestě z pole na talíř do těch potravin dostalo.
Anketa
Zdroje:
