Článek
Každý to zná. Vejdete do pokoje a najednou netušíte proč. Hledáte klíče, které držíte v ruce. Nemůžete si vzpomenout na jméno člověka, kterého dobře znáte. Většina lidí to bere jako běžnou součást života a trochu to přičítá věku. Jenže podle odborníků se na paměti podepisuje hlavně něco jiného. Tempo, v jakém dnes žijeme.
Mozek je neustále pod tlakem. Sociální sítě, notifikace, práce, stres, minimum odpočinku. Prakticky pořád zpracovává nové informace a skoro nikdy nemá klid. Není proto divu, že začíná vynechávat i u relativně mladých lidí.
Neurologové navíc upozorňují, že paměť nezačíná slábnout až ve stáří. První změny se mohou objevovat už po třicítce. Dobrá zpráva ale je, že mozek není definitivně „hotový“. Dá se trénovat a ve spoustě věcí dokáže překvapivě dobře regenerovat.
Největší problém? Málo spánku a permanentní stres
Lidé často hledají složité příčiny, ale problém bývá mnohem jednodušší. Málo spánku.
Když člověk několik dní špatně spí, většinou to pozná okamžitě. Hůř se soustředí, je podrážděný a zapomíná. Jenže většina lidí dnes funguje v režimu, kdy jsou unavení prakticky pořád. A mozek to pocítí velmi rychle.
Během spánku totiž neodpočívá jen tělo. Mozek si ukládá informace, třídí vzpomínky a zbavuje se škodlivých látek, které se během dne nahromadí. Pokud spánek dlouhodobě chybí, začíná být celý systém méně výkonný.
Podobně funguje i stres. Krátkodobě člověku může pomoct podat výkon, ale dlouhodobě mozek doslova vyčerpává. Odborníci už delší dobu upozorňují, že vysoká hladina stresového hormonu kortizolu může negativně ovlivňovat části mozku spojené právě s učením a pamětí.
Není náhoda, že si lidé nejčastěji stěžují na výpadky paměti právě v obdobích, kdy toho mají nad hlavu.
Pohyb funguje líp než většina „zázračných“ doplňků
Trh je plný tablet a přípravků, které slibují lepší paměť. Jenže vědci se v jednom shodují poměrně jasně. Pokud má něco na mozek opravdu silný efekt, je to pohyb.
Nemusí jít o vrcholový sport. Bohatě stačí pravidelná chůze, běh, plavání nebo kolo. Když se člověk hýbe, zlepšuje se prokrvení mozku a tělo vytváří látky, které podporují fungování neuronů.
Zajímavé je, že pozitivní efekt má pohyb i na psychiku. Lidé, kteří pravidelně sportují, bývají odolnější vůči stresu a lépe spí. A to je pro paměť zásadní kombinace.
Mozek potřebuje občas vypnout telefon
Další problém, o kterém se mluví stále častěji, je neustálé přeskakování pozornosti. Mozek dnes prakticky nemá šanci soustředit se dlouhodobě na jednu věc.
Pět minut práce, pak telefon. E-mail. Zpráva. Sociální sítě. Video. Další notifikace.
Mozek se tím učí fungovat v krátkých dávkách pozornosti a postupně ztrácí schopnost hlubší koncentrace. Právě proto mají někteří lidé pocit, že si dnes hůř pamatují informace než dřív. Nejde vždy o problém paměti. Často je problém už v samotném soustředění.
Odborníci proto doporučují jednoduchou věc. Občas mozek nechat chvíli bez podnětů. Jít ven bez telefonu, číst knihu nebo být chvíli v tichu. Pro spoustu lidí je to dnes paradoxně těžší než samotná práce.
Paměť není jen otázka věku
Možná nejdůležitější je jedna věc. Zhoršující se paměť nemusí automaticky znamenat začínající nemoc nebo nevyhnutelné stárnutí.
Mozek reaguje na to, jak žijeme. A často překvapivě rychle. Když člověk začne lépe spát, víc se hýbat, omezí stres a dopřeje hlavě pravidelný odpočinek, změny bývají znát už během několika týdnů.
Neexistuje žádný zázračný trik, který udělá z člověka génia přes noc. Ve výsledku ale většinou fungují ty nejobyčejnější věci, které máme tendenci podceňovat.
A možná právě proto na ně dnes tolik zapomínáme.
Zdroje:
www.healthline.com - www.healthline.com/nutrition/ways-to-improve-memory
www.health.harvard.edu - www.health.harvard.edu/mind-and-mood/6-ways-to-keep-your-brain-sharp
