Článek
Být na dovolené znamená mít dovolení od práce a často taky od zdravého rozumu.
Za léta své praxe v cestovním ruchu jsem byla několikrát pobídnuta nebo oslovena, abych napsala knihu a sepsala v ní zážitky s „účastníky zájezdů“. Zážitky by na knihu vydaly, jen nevím, jak bych knihu v tom množství zážitků uchopila, kdo by byl hlavním hrdinou, kdo vedlejším, tak aby se v tom nikdo nepoznal.
Říká se, že český klient je jiný, unikátní, nenahraditelný, a to v tom slova smyslu, že to, co Čech vymyslí, žádný jiný národ nevymyslí, ale není tomu tak. Setkávám se i s jinými národy, a věřte mi, turistická malomocnost, jak bych toto postižení obrazně řečeno nazvala, není jen záležitostí našich českých klientů.
Před dovolenou…
Jak známo, dovolená je staročesky „dovolenie“ nebo také odvozené od slovesa „dovoliti“. Význam slova se tedy vyvinul přirozeně – mít dovolení/nepracovat – být na dovolené. S dovolenou je spojený nejen odpočinek, ale i stres.
Před odjezdem – běhání po nákupech, plavky z loňska mi už nebudou, Milánek z nich vyrostl, Evička chce nový model, přece to musí vypadat dobře na Instáči a Pepovi zase trošku narostl pupek. Při nákupech se pohádáme, cestou na letiště zabloudíme, a po příletu na letiště zjistíme, že jsme vlastně měli letět včera.
Že je to nemožné? Nestává se to často, ale párkrát za sezónu se to stane. A to i opačným směrem. Telefonát typu „my jsme si mysleli, že letíme až zítra“ také není nic výjimečného.
Na letišti…
Zapomenutý pas? Proč ne. Evička brečí, Pepa běží pro pasy. „Pepo, vždyť jsi říkal, že nám stačí občanka! A zrovna odpoledne jsem měla mít vstup na TikToku“.
Ano, do zemí EU občanka stačí, ale mimo země EU bez pasu nevycestujete. Co teď? Udělat si rychlopasy, zařídit nové letenky, a letět do destinace se zpožděním. A jsme v tom za nějakých 35K navíc ani nemrkneme. Může za to CK. No jak jinak, že ano. Co CK neřekne, s tím se nepočítá.
Po příletu nepřiletí kufry, a zase nervy. Je to nepříjemné, o to víc, když si do kufru dáte léky a důležité věci. Ne nadarmo je v každé cestovatelské příručce uvedeno, co se do kufru má a nemá dávat, ale proč to číst? Nám se to přece nemůže stát.
Ale pořád lepší než ten opilý pán, který byl agresivní tak, že ho musela vyvést policie z letadla, a neodletěl nikam. Nebo ten, který sice odletěl, ale nevpustili ho do destinace - rovnou si ho odvedla policie k výslechu, protože má záznam, že musí podat vysvětlení ke krádeži brýlí v hotelu, kde byl vloni na dovolené.
Dovolená začíná…
Také se vám může stát, že vás na dovolené čeká překvapení v pohodě, že se vám manžel po 50 letech manželství přizná, že je gay, koupí si letenku, odletí a prostě vás v destinaci nechá. Nebo partner, u kterého se zjistí, že to byl jen spolucestující, odletí, vezme váš pas, a nakonec z toho vyleze, že je to proto, že mu dlužíte za tuto dovolenou a připravil vám hru „Najdi svůj pas“, jehož místo vám řekne až po zaplacení.
Rozchody, hádky, stěhování a dřívější odlety kvůli agresi - to je bohužel také celkem běžné.
Dětičky? To je kapitola sama o sobě. Ty vládnou světem. Dovolenou vybíraly ony, a běda, jak nebude podle jejich představ. Jsou unavené, frustrované, povlečení musí být modré, jinak by Kevin měl trauma. Animační programy nic moc, ale na chvíli se zbavíte dětí. Evičce se zapalují lýtka a běhá za animátorem, a světe div se, ale i maminka po sezóně shání kontakt na toho animátora ve žlutém tričku, protože si z dovolené zřejmě přivezla živý suvenýr.
Program all inclusive je úžasná věc. Ale jaké je překvapení, když nejsou zdarma autobusy nebo taxíky v celé destinaci, že není zdarma voda v autobuse z letiště - tak co to tedy je to all inclusive?
Návrat do reality…
Dovolená je od toho, abyste si odpočinuli, načerpali síly a vrátili se do běžného života. Psychologicky se řada lidí uvolní až tak, že to nejsou oni, působí na ně změna prostředí, přespříliš alkoholu, tepla, nebo jedno s druhým.
Jedno je jisté. Ať je to jak je, cestování je krásné. Lidi od jakživa lákaly cizí země, sluníčko, moře, poznávání a pokud nám to nepokazí zase nějaká pandemie, tak tomu dlouho jinak nebude.
Práci v cestovním ruchu miluji, a to i přes všechny ty, byť někdy negativní zážitky. Výčet tohoto střípku tedy není nářkem, ale jen malou dávkou koření, které k práci v cestovním ruchu patří. Děkujeme vám, že jste, cestovatelé, turisté - máme vás rádi i s těmito neduhy.
