Článek
„Můj styl uzavírání obchodů je jednoduchý a přímočarý. Začínám velmi vysoko a pak jen tlačím a tlačím, dokud nedostanu to, co hledám. Někdy se spokojím s méně, ale ve většině případů skončím s tím, co chci.“
Těmito slovy začíná druhá kapitola knihy Donalda Trumpa „The Art of the Deal“ (Umění uzavírat obchody), velmi důležitá pro současné vyjednávání s Íránem.
Včera (8. 4. 2026) bylo uzavřeno příměří a obě strany ho oslavují jako svoje vítězství. Trump to popsal jako „totální a kompletní vítězství“. Více skeptický je JD Vance. Ten příměří označil za „křehké příměří“. Tak či tak hlavní podíl ve vyjednávání má Pákistán. Bez jeho přičinění by vzduchem stále lítaly rakety.
Několik hodin po vyhlášení příměří Izrael letecky zaútočil na Libanon, Írán reagoval uzavřením Hormuzského průplavu. Izrael a USA argumentují, že se příměří nevztahuje na Libanon, Pákistán a Írán to odmítají. Každá strana prezentuje jiné znění příměří, a tak je těžké říct, kdo má pravdu.
Požadavky Íránu a USA
Základem pro vyjednávání byl souhlas Washingtonu s desetibodovým plánem Íránu. Ten byl zveřejněn íránským státním médiem. Zahrnuje akceptování obohacování uranu, zrušení cel, kompenzační platbu a uznání íránské kontroly nad Hormuzským průlivem. Uspokojení požadavků by v praxi znamenalo přiznat porážku.
Donald Trump na svém účtu na Truth Social opakovaně odmítá znění desetibodového plánu, zveřejněného CNN jako falešné. Jenže jako zdroj CNN uvádí příspěvek na platformě X (Twitter) sdílený íránskou ambasádou v Indii.
Trumpova podpora visí na vlásku
Při bližším pohledu se není čemu divit. Za půl roku vlády Donald Trump vytvořil v myslích podporovatelů obraz úspěšné Ameriky, která vyhrává. Rostoucí ceny ropy se dotkly všech a Trump nemůže vinit Joea Bidena ani Baracka Obamu, je to jeho chyba a všichni to vidí.
Jeho podporovatelé, kterých ubívá, věří v lepší zítřky. „Ano, dneska musíme trpět vyššími cenami paliv, ale pokud to znamená, že Írán připravíme o možnost mít jaderné zbraně, stojí to za to.“ Jenže čím dál tím víc vychází na světlo, že Trumpova administrativa vůbec neví, co dělá a nemá tušení, jak se z války vymotat.
Čili Trumpova domácí podpora závisí na výsledku války. Američané pod tlakem rostoucích cen paliva litují své volby. Jedinou možností, jak získat podporu zpátky je ukázat, že to, co říkal, byla pravda. Pokud stáhne ocas mezi nohy a nechá Írán zvítězit, lze předpokládat, že se další podporovatelé odvrátí.
Už teď to můžeme vidět na vlastní oči. Ti samí lidé, kteří se zasadili o Trumpův úspěch, od něj odcházejí. Candace Owens, Joe Rogan a dokonce i konspirátor Alex Jones volají po Trumpově odstoupení. Z tradičně Trumpovi nakloněné Fox News se začíná ozývat kritika. Trump se musí zas a znova spoléhat na podporu extrémní pravice, protože umírněné voliče už ztratil.
Ekonomické následky se jistě potáhnou do listopadu, bude se volit nová sněmovna a část Senátu. Pokud se něco nezmění, je Donald Trump na cestě ke kohabitaci s Demokraty ovládanou legislativou. Republikáni plánují na kampaně utratit 300 milionů dolarů, otázkou je, jestli to bude stačit.
Teď půjde o největší deal jeho kariéry.
