Článek
Již za necelý měsíc se konají v Maďarsku volby. Věřte mi, půjde opravdu o hodně. Bez dlouhého přemýšlení bych je označil za vůbec nejdůležitější v Maďarské historii. Proč je tomu tak? Na tuhle otázku Vám, jak sám doufám, odpoví následující text.
Ve zkratce? Od pádu MSZP se v Maďarské společnosti nedokázala vytvořit slušná opozice, která by mohla vůbec vyzvat Orbána k tanci. Dlouhá odpověď nás provede historii Maďarské politiky od pádu komunismu až do moderní doby.
Pokud to zní nudně, vzpomeňte, že se nejedná o ledajakou demokracii (či demokracii obecně). To co si povíme připomíná spíše případ diktátora co se opakováným oslabováním vládních institucí dostává k ohromné moci. Nejlepší na tom je, že dokážete setřít jedince co říkají, že to „Orbán dělá pro lidi“. Není tomu tak.
Orbánova cesta k moci
Fidesz byl založen už v roce 1988 ještě, když Orbán studoval na právnické univerzitě. Jednalo se o liberálně-nacionalistické hnutí vyzývající hnutí mladých komunistů. Po pádu komunismu byl součástí jednání a sám Viktor se stal v roce 1990 poslancem.
Dělal opozici nejdříve Maďarskému demokratickému hnutí a socialistické MSZP než se v roce 1998 stal premiérem. Vlivem koaličního partnera a nezávislých ministrů se Orbán nemohl zcela projevit. Ve volbách roce 2002 mu těsně utekla potřebná většina.
Na šest let se vlády zmocnily socialisté pod vedením Ference Gyurcsányho. Nepředstavujte si tuto periodu jako návrat k socialismu. MSZP se snažilo převážně upevnit veřejný sektor. Povedlo se jim zvítězit i následující volby 2006, ale zakrátko potom přišel problém. MSZP bylo nuceno státní utrácení trochu uskromnit.
Nepomohla ani slavná Oszpodská řeč kdy se premiér velmi vulgárním způsobem přiznal, že za celou dobu vlády neudělal nic a lidem celou dobu lhal. Řeč se dostala ven a demonstrace byly na světě. Následovalo hlasování o nedůvěře a resignace premiéra. Znamenalo to totální rozpad MSZP a tím jediného aktéra, který mohl Fideszu oponovat.
Orbán zatím v pozadí získal úplnou moc ve Fidesz a tehdejšího koaličního partnera si „ochočil“ pro vlastní potřeby. Tím vznikla koalice Fidesz-KDNP, která kandidovala v každých následujících volbách. Už v těch příštích, v roce 2010 získal přes 60% hlasů, od té doby si post premiéra pouze upevnil.
Destrukce liberální demokracie
Ještě před příchodem k moci Orbán otevřeně kritizoval liberální demokracii jako moc slabou a neschopnou reagovat na moderní výzvy. Jak řekl tak udělal. Za maskou „národovce“ volební reformou omezil politickou konkurenci a monopolizoval státní moc na vysoké úrovni. Na správné pozice dal ty správné lidi a tím si vytvořil novou třídu elit, loajální pouze jemu.
Ústavu nahradil základním zákonem, do školního systému nacpal tradiční hodnoty a veřejnoprávní média udělal závislá na státu. Soudní reformou zařídil soudcům nejvyššího soudu brzký důchod a naházel si tam vlastní. Tím si zabezpečil zákonodárný proces. Co na to opozice? Jaká opozice? V polarizovaném systému nikdo kromě Fidezsu nedosáhl dvouciferných hodnot. Potenciální opoziční strana musela překonat většinový volební systém, který upřednostňuje ty silné na úkor slabých.
S dvěma třetinami pod palcem, co by mu ještě mohlo pomoct? Je libo časově neomezený nouzový stav? Ano, prosím. Jako jedinná země v Evropě, v souvislosti s uprchlickou krizí vyhlásil Orbán nouzový stav. Ten běžel nepřetržitě od roku 2015 do roku 2019. Jenže toho roku neskončil, jen Orbán našel cestu jak si uzurpovat ještě více pravomocí.
Pandemie a neomezená moc
Covid se prohnal Maďarskem se silnou intenzitou, tudíž zde dává smysl vyvolat nouzový stav. Tehdy vláda vytvořila stav epidemické nouze, spolu se zmocňovacími zákony byly převedeny všechny kompetence na exekutivu. Parlament mohl zasedat, ale kromě svéřepé diskuze nemohl nic. Orbán na druhou stranu mohl vládnout dekrety, které byly imuní i před soudním přezkumem.
V pozadí se kuchtilo něco jiného. Pomocí dekretů si upravil základní právo, aby mohl vyhlašovat nouzový stav kdykoliv se mu zachce a z jakéhokoliv důvodu. Díky tomu si téměř neomezené pravomoci udržel i po konci pandemie v květnu 2022. Tehdy už dva měsíce zuřila Putinova agrese na Ukrajině, pro Orbána to byl dostatečný důvod proč prodlužovat nouzový stav.
Říct, že by se Evropská Unie nepokusila v Maďarsku udržet vládu práva by byla lež. Velmi zadluženému Maďarsku (74% HDP) dlouhodobě zadržují finanční prostředky z fondů v celkové hodnotě 30 milionů euro. Není to z důvodu euroskepticismu, ale kvůli tomu, že v Maďarsku nefunguje vláda práva a LGBTQIA+ menšiny se netěším nijak silné právní ochraně.
Vyzyvatel na horizontu
Péter Magyar není běžný politický oponent. Ba naopak, 22 let členství ve Fideszu by spíše ukazovalo loajálního přívržence. V roce 2024, díky svému maželství s bývalou ministryní spravedlnosti zveřejnil tajné nahrávky související s kauzou tehdejší prezidentkou Katalinou Novákovou. Poté organizoval četné protivládní demonstrace.
Povedlo se mu, ale něco ještě důležitějšího. V mimoparlamentní straně Tisza se mu podařilo shromáždit hlasy Orbánových kritiků. Orbán dlouhodobě těžil z polarizace, která održovala kritiky v malých stranách. Peterova proti režimní rétorika silně připomíná rétoriku, se kterou se v roce 2010 dostal do vlády Orbán.
Magyar se neohání slovíčky jako „národní jednota“. Tisza chce obnovit vládu práva a uvolněné finance z eurofondů investovat. Rozkrýt a odstranit korupci. Posílit vztahy Maďarska a východu a zavést Euro (mimo jiné).
Závěr
Pokud kdy bude mít Maďarsko šanci na změnu směru, je to právě teď. Průzkumy i sázkové servery ukazují na převahu Tiszy. Samozřejmě tady existuje šance, že Orbán prostě zakáže volby. Nemyslím si, že je moc velká protože u hybridních režimů to není normální. Spíš tam bude snaha obrátit podporu společnosti na svou stranu.
Zatím se mu to nedaří. Krize související s Ruskem poškozeným ropovodem Družba, opilý místostarosta co nasedl do auta. Možná by pomohla Ruskem naplánovaný falešný pokus o atentát nebo Ruská propagandistická kampaň s cílem udržet Orbána u moci.
Zdroje:
Sitter. N. (2011) „Absolute Power? Hungary Twenty Years after the Fall of Communism“ in Elisabeth Bakke and Ingo Peters (ed.) Twenty Years after the Fall of the Berlin Wall
Bozóki, A. (2011). Occupy the state: The Orbán regime in Hungary. Debatte: Journal of Contemporary Central and Eastern Europe, 19(3), 649-663.
Gomez, G., & Leunig, S. (2022). Fidesz, liberal democracy and the fundamental law in Hungary. Zeitschrift für Politikwissenschaft, 32(3), 655-682.
Kallius, A., Monterescu, D., & Rajaram, P. K. (2016). Immobilizing mobility: Border ethnography, illiberal democracy, and the politics of the „refugee crisis“ in Hungary. American Ethnologist, 43(1), 25-37.
Uzzoli, A., Kovács, S. Z., Fábián, A., Páger, B., & Szabó, T. (2021). Spatial analysis of the Covid-19 pandemic in Hungary: Changing epidemic waves in time and space. Region, 8(2), 147-165.
Hegedus, D. (2020). Orbán uses coronavirus to put Hungary’s democracy in a state of danger. The German Marshall Fund of the United States (http://www. gmfus. org/blog/2020/03/26/orban-uses-coronavirus-put-hungarys-democracy-state-danger).
