Článek
„Z NATO jsem nikdy nebyl unešen. Vždycky jsem věděl, že bylo pouze papírovým tigrem… a Putin to ví taky mimochodem.“
Tato slova vyslovil Donald Trump v rozhovoru pro deník The Telegraph. Ve stejném rozhovoru také vyjádřil své rozhodnutí vystoupit z NATO. Dle jeho slov je již rozhodnutý. Jeho motivací byla neaktivita členských států ve válce Ameriky s Íránem.
Situace v Hormuzském průlivu je stále nevyřešená a tankery s ropou čekají v přístavech, až ji budou moci rozvést do celého světa. Podle všech dostupných informací probíhají vyjednávání, ale žádný konkrétní výstup není znám. Trump veřejně vyhrožoval útoky na civilní infrastrukturu, které následně odložil, i bez uspokojení požadavků.
Po Trumpově snaze o vytvoření námořní koalice pro otevření průlivu, na kterou pozitivně odpověděli pouze Spojené arabské emiráty, se obrací na NATO. Státy NATO mají loďstvo, které by mu pomohlo dobýt a zabezpečit průplav. Jenže tady narazil na další překážku, členové aliance nejsou povinni participovat v případě ofenzivní války. Po jednohlasném odmítnutí řekl, že NATO nepotřebuje.
Pro státy NATO je to logická volba. Poslat vlastní flotilu do průlivu by znamenalo neformální vyhlášení války Íránu. Sám prezident Spojených států nemá přesně stanoveno, kdy válka skončí. Pro potenciálního spolubojovníka by to znamenalo drahou válku s neznámým koncem. Navíc, nechat USA se v tom „vykoupat“ je může motivovat válku ukončit dřív (už se tak děje).
Překážky v odchodu z NATO
Nadnárodní organizace není holubník, a tak přijít nebo odejít není tak jednoduché. Teď nemyslím odchod z organizace, ale spíše legislativní proces k němu vedoucí. Zákon z roku 2024 vyžaduje k odchodu z NATO souhlas 2/3 Senátu (67 senátorů). Podle toho, jak je Senát USA rozložen, to není možné (53 republikánů / 47 demokratů).
Důležité je, že se to začíná lámat i v táboře Republikánů. Mitch McConnell, republikánský senátor, se postavil proti vystoupení z NATO.
Na výroky Donalda Trumpa řekl „…hrozby vystoupení Spojených států z NATO jsou bezohledné, nebezpečné a hrají přímo do karet našim protivníkům.“
Přidal se na stranu Demokratů, kteří jsou proti, a můžeme očekávat, že se po jeho boku postaví i další republikáni. Podle jeho slov je NATO nejúspěšnější vojenská aliance v historii.
Druhou možností je zákon schválený Kongresem čili sněmovnou reprezentantů, Senátem a prezidentem. Americký Senát má v zákonodárném procesu stejně důležité postavení jako sněmovna, takže pokud návrh zákona dojde do Senátu a tam bude odmítnut, neprojde.
Takže krize zažehnána? Ne tak rychle.
Trumpův útok na Írán byl bezprecedentní a proti konstituci. Válku musí vyhlásit Kongres a obě komory musí souhlasit. To se nestalo. Místo legislativního schválení došlo pouze k blokaci zákona omezující schopnosti Trumpa vést válku v Íránu. Proto Trump celou situaci stále líčí jako „válečnou operaci“ a nikoliv jako oficiální vyhlášení války.
Je možné, že by se pokusil podobný přístup využít i u NATO. Je úsměvné, že ve článku 13 o odchodu z NATO stojí, že stát musí výzvu k zrušení členství předložit vládě Spojených států a o rok později členství končí. Když se tvořila pravidla instituce nejspíš se nepočítalo s tím, že by Amerika chtěla odejít. Teď jsme tady.
Vliv odchodu
Co by se stalo, kdyby Amerika opustila NATO? Já si vybírám pozitivní výklad. Už po válce na Ukrajině a vlivem Trumpových hrozeb začala Evropa více zbrojit. Polsko investuje 4,5 % HDP na obranu a Německo začalo modernizovat Bundeswehr. Celkově Evropa a Kanada zvýšily výdaje na obranu o 20 % oproti roku 2024.
Výsledkem je, že Evropa a Kanada jsou vojensky mnohem vyspělejší než v době vzniku aliance a jsou schopny se bránit sami. Tomu napomáhá fakt, že Rusko na Ukrajině těžce krvácí a jejich bojeschopnost se tím hodně snižuje. Navíc ve hře zůstávají dvě jaderné velmoci, a to Velká Británie a Francie.
Otázkou jsou dlouhodobé důsledky, ale dá se počítat s tím, že po Trumpovi přijde prezident z Demokratické strany a členství obnoví. Zatím můžeme doufat aspoň ve změnu v legislativě. Tento listopad se budou v Americe konat tzv. „mid-terms“ (volby uprostřed prezidentova funkčního období). Je pravděpodobné, že to zamíchá personálním rozložením Kongresu. Trumpova oblíbenost mezi voličstvem klesla více než za jeho prvního období (-20 % vs. -11 %).
Závěr
Je možné, že USA odejdou z NATO? Legislativní cestou nejspíš ne. Jen co je pravda, za Trumpa jde všechno. Stejně tak je možné, že se jedná o vyjednávací strategii, jak NATO natlačit do války s Íránem. Podobná strategie mu není cizí, výhružky používal i v době Grónské krize a nakonec z toho nebylo nic. Přesto si myslím, že je důležité prozkoumat všechny možnosti a být připraveni na všechno. Nemůžete se spoléhat na lháře, že bude lhát pokaždé.
