Článek
Pokud se pohybujete mezi pejskaři, dříve nebo později to uslyšíte. „Pozitivka je pro sluníčkáře a gaučáky. Ale na pořádnýho psa, co bere čáru za srnkou, prostě potřebuješ elektriku. Odměna je moc pomalá, trest funguje hned.“ Tento argument se u nás traduje jako svaté dogma. Jenže rok 2026 ukazuje, že „stará škola“ žila desítky let v omylu. Věda totiž konečně změřila to, co jsme si doteď jen mysleli.
Jako někdo, kdo se kynologií zabývá do hloubky, vidím tenhle spor dnes a denně. Na jedné straně zastánci „tvrdé ruky“, na druhé milovníci pamlsků. Ale emoce stranou – pojďme se podívat na data z rozsáhlého experimentu, který měl jednou provždy potvrdit, zda je elektronický obojek skutečně tou „nejrychlejší cestou k poslušnosti“.
Velký souboj: 63 psů pod drobnohledem
Vědci z Lincoln University se s tím nepárali. Vzali 63 psů, kteří měli reálné problémy – utíkali za zvěří a dělali si, co chtěli. Rozdělili je do skupin. V jedné byli špičkoví profíci, které nominovala přímo asociace výrobců obojků (takže žádní amatéři, co to psovi „pustí“ špatně). V druhé skupině byli trenéři, kteří pracovali výhradně s odměnami.
Cíl byl jasný: Kdo naučí psa spolehlivé přivolání a povel „sedni“ rychleji a efektivněji?
Mýtus o rychlosti padl
Výsledek? Pro zastánce elektriky je to studená sprcha. Skupina cvičená čistě na pamlsky a hračky reagovala na povely s prokazatelně kratší dobou reakce. Jinými slovy: Psi na piškotech poslechli rychleji než ti, co dostávali impulzy.
Proč? Odpověď je v biochemii mozku. Když pes pracuje za odměnu, jeho mozek zaplaví dopamin. Je v očekávání zisku a jeho učení se zrychluje. Naopak u výcviku strachem (vyhýbání se trestu) mozek psa „zamrzne“ v analýze hrozby. Strach funguje jako brzda, ne jako motor.
Cena za „poslušnost“? Stres, který nevidíte
Studie ale šla dál. Měřila psům kortizol (stresový hormon) a analyzovala každý pohyb jejich těla. Psi s obojkem vykazovali jasné známky deprese a úzkosti: olizování čenichu, plížení se, kňučení. A to i přesto, že obojky ovládali ti nejlepší profesionálové v oboru.
Pokud tedy někdo tvrdí, že obojek je „v pohodě, když se to umí“, data říkají něco jiného. I při perfektním zacházení je ten negativní dopad na psychiku psa měřitelný a neoddiskutovatelný.
Cesta z kynologického středověku
Česko je v tomto směru pořád trochu v kynologickém středověku. Pořád věříme, že pes nás musí „respektovat“, což je v překladu často jen eufemismus pro to, že se nás má bát. Jenže moderní věda v roce 2026 mluví jasně: Cesta k perfektnímu přivolání nevede přes krk, ale přes žaludek a mozek.
Máte psa, který vás neposlouchá? Než sáhnete po ovladači, zkuste se zamyslet, jestli mu náhodou jen nenabízíte špatnou výplatu za jeho práci.
Zajímá vás detailní rozbor této studie, přesná čísla o latenci reakcí a konkrétní tipy, jak vybudovat „neprůstřelné“ přivolání bez jediného impulsu?
Celý článek včetně vědeckých zdrojů a doporučených postupů najdete zde: 👉 Je elektronický obojek rychlejší než pamlsek? Věda zbořila starý mýtus
