Článek
V dnešní době se člověk snadno dostane do kolotoče povinností, stresu a vnitřního napětí. Každý něco musí, někam spěchá, pořád je na příjmu. A často až ve chvíli, kdy tělo začne bolet – když se ozve ztuhlý krk, napnutá záda nebo bolest hlavy – si uvědomíme, že už je toho asi moc. Jenže pravda je taková, že tohle všechno se v nás hromadí dlouho předtím, než si toho vůbec všimneme.
Jako masér to vidím pořád. Lidé přijdou s bolestí zad nebo šíje, ale při masáži se ukáže, že to není jen o fyzické stránce. V těch svalech je všechno – stres, úzkost, únava, vnitřní tlak. Často jim ani nemusím nic říkat, tělo „mluví“ za ně.
Málokdo si uvědomuje, že napětí v oblasti zad a šíje je velmi přesným zrcadlem psychického stavu člověka. Tělo a mysl jsou propojené – když jsme ve stresu, tělo se stáhne. Když prožíváme dlouhodobé napětí, svaly v zádech, krku nebo mezi lopatkami zatuhnou. A naopak – když uvolníme tělo, uvolní se i mysl.
Masáž v takové chvíli není jen o tom „přejít přes svaly“. Je to proces. Dotek, klid, vědomá přítomnost. Člověk se zklidní, dech se zpomalí, hlava přestane „hučet“ pod náporem myšlenek. Parasympatický nervový systém, který máme jako protiváhu ke stresu, se konečně může aktivovat – a to je přesně ten moment, kdy se tělo začíná regenerovat a psychika dostává prostor se uzdravit.
Dnes už víme, že při kvalitní masáži dochází ke snížení hladiny kortizolu, tedy stresového hormonu, a zároveň se zvyšuje hladina serotoninu a dopaminu – tzv. hormonů štěstí. Člověk to cítí. Najednou je lehčí, klidnější, jako by z něj někdo sundal batoh plný kamení.
A víš co? Někdy během masáže lidé prostě začnou brečet. Bezdůvodně. Tedy – důvod tam samozřejmě je, jen nebyl dosud slyšet. A když se tělo konečně uvolní, emocím se otevře cesta ven. A to je léčivé. Nejen pro svaly, ale pro duši.
Masáž zad a šíje je skvělá právě proto, že se zaměřuje na oblasti, kde se stres nejvíc ukládá. Sedavá práce, neustálé napětí, špatné držení těla – to všechno se v těchto místech kumuluje. Ale není to jen fyzický problém. V těch zatuhlých trapézech často „bydlí“ nevyřčené věci – vnitřní tlak, výčitky, potlačené emoce, úzkost.
V tomhle stavu se tělo nemůže dobře regenerovat. Stále funguje v pohotovostním režimu. A když to trvá příliš dlouho, může přijít vyčerpání, psychické zhroucení nebo dokonce nemoc.
Pravidelná masáž je skvělá prevence – jak pro tělo, tak pro psychiku. Člověk se naučí zastavit. Dýchat. Vnímat se. Získat zpět kontakt s vlastním tělem. A často právě při těchto chvílích si uvědomí, jak moc potřeboval zpomalit.
Z vlastní zkušenosti vím, že když lidé začnou chodit na masáže pravidelně – třeba jednou za čtrnáct dní – začínají se měnit. Nejen fyzicky, ale i psychicky. Jsou klidnější, víc v kontaktu se sebou. Méně reaktivní. Dokážou si lépe nastavit hranice. Přestanou všechno dusit v sobě.
A není to žádná magie. Je to obyčejná lidská potřeba doteku, klidu a pozornosti. Potřeba být chvíli v bezpečí. Vědomě zpomalit. Cítit se opečovávaný. A právě tohle dokáže masáž nabídnout, pokud je vedená s respektem, vnímavostí a důvěrou.
Nechci říkat, že masáž je všelék. Není. Ale může být součástí cesty k psychické pohodě a vnitřní stabilitě. Může doplnit terapii, meditaci, dechová cvičení, pohyb. Nebo být tím prvním krokem, kdy si člověk konečně dovolí přiznat: „Už nemůžu. Potřebuju se o sebe postarat.“
A právě v tom momentu začíná léčení.
Není potřeba čekat, až tělo řekne dost. Nepotřebuješ důvod ani diagnózu. Jen chuť zastavit se, nadechnout a nechat se chvíli vést dotekem. Masáž zad a šíje může být přesně tím impulzem, který tě vrátí zpět – k sobě, ke svému tělu, ke klidu.
Protože když se uvolní tělo, uvolní se i mysl. A když se uklidní mysl, najednou všechno dává větší smysl.
Pokud se Vám článek líbil můžete navštívit moje webové stránky. Děkuji.
