Článek
Rozsáhlá obnova porostů navazuje na předchozí roky, kdy hospodaření v lázeňských lesích výrazně ovlivňovaly nahodilé těžby. Jejich podíl v posledních letech výrazně klesá a lesní hospodaření se postupně vrací od řešení následků kalamitního období k plánované péči o porosty.
Během letošní jarní výsadby bylo vysazeno celkem 72 350 sazenic lesních dřevin. Nové stromky pokryly přibližně dvanáct hektarů lesních ploch. Největší zastoupení měl buk lesní. Celkem bylo vysazeno 46 300 buků, které tvoří téměř 64 procent celé jarní výsadby. Následovalo 13 tisíc dubů a 6 900 smrků. Druhovou skladbu doplnily javory, modříny, lípy, olše a jasany.
Ve srovnání s loňskou jarní výsadbou, kdy bylo vysazeno 48 390 sazenic, jde o výrazný nárůst. Počet stromků vysazených během letošní jarní etapy byl přibližně o polovinu vyšší.
Obnova ploch po kalamitních těžbách pokračuje
Rozsah současné obnovy lesa úzce souvisí s vývojem v předchozích letech. Lázeňské lesy se potýkaly zejména s následky kůrovcové kalamity a větrných událostí. Dlouhodobé sucho oslabovalo stromy a zvyšovalo jejich náchylnost k napadení kůrovcem. Napadené stromy bylo nutné včas zpracovávat také s ohledem na omezení dalšího šíření škůdce.
Vývoj těžeb ukazuje, jak výrazně kalamitní období ovlivnilo běžné lesní hospodaření. V letech 2020 až 2023 tvořily nahodilé těžby více než 90 procent celkového ročního objemu těžby. Lesníci tak museli především reagovat na aktuální stav a poškození porostů. Situace se v posledních letech postupně mění. V roce 2024 se podíl nahodilých těžeb snížil přibližně na 70 procent a v roce 2025 již představoval zhruba čtvrtinu celkové těžby. Průběžná data za letošní rok ukazují další pokles, kdy nahodilé těžby tvoří přibližně 11 procent dosavadního objemu.
Lesní hospodaření se tak postupně vrací od řešení následků kalamitního období k plánované péči o jednotlivé porosty. Obnova ploch vzniklých těžbou v předchozích letech ale nadále pokračuje.
Cílem jsou pestřejší a odolnější lesy
Výrazné zastoupení buku a dubu v letošní jarní výsadbě odpovídá dlouhodobé snaze o obnovu druhově pestřejších a odolnějších lesních porostů. Obě dřeviny společně tvořily více než 80 procent všech na jaře vysazených sazenic. Konkrétní skladba výsadby se vždy odvíjí od podmínek jednotlivých stanovišť, lesního hospodářského plánu a dalších pravidel lesního hospodaření. Cílem je volit dřeviny odpovídající konkrétním lokalitám a vytvářet porosty lépe připravené na měnící se klimatické podmínky.
Tomuto směru odpovídají také principy trvale tvořivého lesa, označovaného německým pojmem Dauerwald, které Lázeňské lesy a parky chtějí postupně uplatňovat i ve svém hospodaření. Jejich základem je druhově, věkově a prostorově pestrý les s nepřetržitým porostním krytem. Namísto plošné obnovy rozsáhlých částí lesa se pracuje především s jednotlivými stromy a přirozenými procesy v porostu. Cílem je dlouhodobě stabilnější les schopný lépe reagovat na sucho, vítr, škůdce i další změny prostředí.
Do výsadby se zapojila veřejnost i školáci
Do letošní obnovy lázeňských lesů se zapojila také veřejnost a školáci. Během dubnové akce Společně vysadíme nový les pomáhali obyvatelé Karlových Varů s obnovou porostu v lokalitě nad přehradou Březová. Sázení bylo zároveň příležitostí přiblížit veřejnosti práci lesníků a principy péče o městské lesy. Do jarní výsadby se už tradičně zapojily děti ze ZŠ a ZUŠ Šmeralova, závěr pak patřil žákům ze ZŠ Karlovy Vary, 1. máje. V lokalitě nedaleko vyhlídky Na Skalce společně s pracovníky Lázeňských lesů a parků vysadili 360 sazenic dubů.
Obnova lesa je dlouhodobý proces, který nekončí samotným vysazením sazenice. Na výsadbu navazuje ochrana mladých stromků a další pěstební péče. Výsledná podoba nových porostů je tak výsledkem práce v horizontu několika desetiletí.
