Článek
Chyby ve zdravotních registrech jsou jako houby v lese: prostě tam jsou. Někdy projdeš celou trasu a nenajdeš ani jednu, jindy narazíš hned na tři celé rodinky plodnic vedle sebe. Klobouk dolů a velké díky všem, kdo státní databáze poctivě krmí správnými údaji a nedávají do nich jedovaté kusy. Paradoxně, ty nejkřiklavější omyly jsou vlastně „bezpečnější“: svítí na dálku jako muchomůrky, provokují a dají se rychle najít. Nejhorší jsou ty, které vypadají nevinně: hřib satan v datové podobě. Na první pohled jedlý, důvěryhodný… a přitom je to průšvih, který odhalíš až po extra práci.
V tomhle článku vytáhnu na světlo pár takových nálezů, čísla, která v registrech tiše přežívají roky, zakořeněná hluboko v datech jako podhoubí. Nikdo je neřeší, nikdo je nevytrhne, a mezitím deformují statistiky, kazí průměry a vyrábějí falešný obraz reality. Jak se tyhle omyly rodí? Kombinací masy dat, slabých kontrol, přetížených lidí a systému, který bere chybu jako nutné zlo, dokud nezačne bolet. A bolí různě: někdy je to drobná odchylka, jindy stovky případů, omyl nápadný na první pohled i omyl tak rafinovaný, že ho odhalí až detektivní práce.
Pojď si zahrát na detektiva a nebo jen sleduj a sleduj a tipni si, jestli je pověřený aparát již letos zvládne opravit. Ukážeme si to konkrétně na příkladu Národního registru reprodukčního zdraví, kterému klidně říkej NRRZ. Ano, zde se sbírají údaje o porodech, o rodičkách, novorozencích a dalších skutečnostech. Tento registr je členěn do více částí, my si vybereme modul rodiček, kde jsou především údaje o rodičce a porodu.
K některým zdravotním datům, která jsou veřejná, se může dostat každý a může si je zanalyzovat doma, třeba ve své appce na tabulky. I já si občas stáhnu .xlsx soubor z webu NZIP a když narazím na zjevně chybné údaje, tak chci pomoci, telefonuju, píšu emaily, posílám datovky, ptám se osobně i třeba na konferencích. Někdy to pomůže, většinou ale vůbec. A jelikož mylné údaje v registru stále zůstávají a odolávají všem mým pokusům o nápravu, jde spíše o systémový problém. Mysli si, že jsem naivní, ale prostě věřím, že má smysl mít údaje o porodech ve státních registrech správně. Třeba si tento článek přečte ještě někdo jiný - a už budeme dva.
Dobré je, že máme ukotveno v zákonných normách, jak a kdy porodnice zasílají údaje do registru a máme poměrně široký záběr sbíraných parametrů. Mnoho parametrů je uveřejněno na úroveň krajů nebo České republiky. Pouze několik těchto parametrů (např. počty porodů, císařských řezů, indukcí, epiziotomií, porodů koncem pánevním, porodů vícerčat, předčasných porodů..) je zveřejněno a pravidelně ročně aktualizováno na úroveň poskytovatele péče (jednotlivé porodnice). Toto je zásadní milník, který nastal v ČR sice až v roce 2023, ale který dává nyní možnost komukoli jakési hrubé kontroly.
Mohli bychom se shodnout, že je velice složité kontrolovat národní průměr velkých břišních operací (císařský řezů), jestli v roce 2020 měl být 24,53 % nebo například o 240 císařských řezů více, tedy 24,75 %. Počet 240 operací by mohl někdo považovat za nepodstatný, vzhledem k celkovému počtu operací, kterých bylo v ČR v roce 2020 přes 26 tisíc, v 88 porodnicích. Co když je to ale číslo pouze z jedné porodnice, která vykázala ten rok o 240 císařských řezů méně? Z toho plynou jen samé otázky: Je toto číslo, 240, pro tuto konkrétní porodnici, konečné, nebo se to liší s realitou ještě o víc? Proč chybějící císařské řezy unikly kontrole a proč se po nahlášení chyby informace neopravila?
Od kdy by vlastně měla být data v registru správná? Nedávný případ, který mne inspiroval napsat o chybách v registrech, je tento: Na konci roku 2025 se hojně v médiích psalo o porodnici Litoměřice, v deníku N vyšel článek že tato porodnice nesplňuje oněch magických 600 porodů ročně. Bylo uvedeno, že v roce 2021 se v Litoměřicích narodilo dokonce jen 326 dětí. Tento údaj byl převzat ze státem garantovaného registru NRRZ, informace se neověřila a publikovala, důvěřovalo se státu, že on je garantem správnosti tohoto údaje. Číslo 326 opravdu v registru v současné době figuruje (k 23.1.2026), neznamená počet narozených dětí ale počet porodů, nevypovídá o realitě a v registru je uvedeno chybně, protože správný počet narozených dětí je 549 (porodů o něco málo méně). Jen na tomto konkrétním případu lze ukázat, že v registru mohou v jednom roce chybět stovky porodů, a to u jedné jediné porodnice.
A tak se ptám: Jak vypadají hodnoty u ostatních porodnic? Když může systém akceptovat nereálné hodnoty v takových klíčových údajích jako je samotný počet porodů nebo počet císařských řezů, jak vypadá relevance u ostatních parametrů? Kde jsou stanoveny přípustné odchylky? Když se zjistí nesoulad, jak velký nesoulad a u jakého parametru musí být, než jej lze považovat za chybný? Jak může vlastně občan České republiky napravit chyby ve státem spravovaném zdravotním registru? Jaké jsou postupy, procesy, metody hlášení a oprav? Kdo je za převzetí ohlášení a nápravu chyb odpovědný a jaké mají být reakční lhůty? Jsou tyto podněty, případně vykonané opravy někde dokumentovány a publikovány?
Vzpomínám si na nedávnou situaci, kdy se rozjížděly nůžky mezi počtem prvorodiček a vícerodiček. Vícerodiček strmě přibývalo a prvorodiček ubývalo. Prostou analýzou zveřejněných dat jsem zjistil, že některé porodnice zapisují dlouhodobě do svého nemocničního informačního systému chybně počet předchozích porodů, až se to projevilo výrazně i v celonárodním průměru. V tomto případě se ÚZIS postaral o nápravu. Sice bez veřejné dokumentace, kde a co všechno bylo opraveno, ale doufejme, že dnes se již tyto údaje zadávají lépe.
Opravit údaj ve státním registru není jedno kliknutí, je to celá kaskáda událostí. Měly by být aktualizovány údaje ve všech relevantních vydaných sadách a datových souhrnech, dokonce i těch neveřejných. Na toto by měl být celý proces připravený a postavený jako standard: očekávaný, opakovatelný, dohledatelný. Protože chyba jednou přijde vždycky.
A dokud si bude velká porodnice s tisíci porody u nástřihu hráze (epiziotomie, nejčastějšího chirurgického výkonu u žen) vykazovat krásně nízká čísla, zatímco realita je o 300, 400, 500, 600 % jinde, nezbývá než jednat. A věřit, že rok 2026 bude pro chyby v registrech hodně neúspěšný.
Díky všem, kdo po nocích v porodnicích hrají datové piškvorky a poctivě zaškrtávají do registrů správné údaje. Možná ani netušíte, nebo nevěříte, že to má smysl. Možná vás za tuto tichou, nenápadnou a jen administrativní práci nikdy nikdo nepochválil. Jenže ono to má smysl. A já vás chválím. Validní data dělají pravdivé informace. Pravdivé informace umožňují férová rozhodnutí, jak v řízení péče, v politice, ve veřejné debatě i v tom, jak se měří kvalita.
A když už kvůli nikomu jinému, tak kvůli nim: naše ženy si to zaslouží.
