Článek
Tuto cestu za svobodou a naplněním svého osudu uvidíme v audiovizuálně působivém akčním sci-fi dramatu vzniklém pod taktovkou svébytného režiséra Denise Villeneuva na motivy knih Franka Herberta. Hlavní role spasitelského bojovníka se ujal Timothée Chalamet, kterého v jeho snažení výrazně podporují Zendaya či Rebecca Ferguson.
Planeta Arrakis je na první pohled nehostinnou pouštní planetou, ale přitom je zdrojem výjimečné substance neuvěřitelných schopností zvané Koření, která je tou nejcennější věci ve vesmíru uprostřed zájmu těch nejmocnějších. Po léta jej, za utlačování domorodých Fremenů, těžil rod Harkonnenů, ale nyní připadlo toto významné privilegium rodu Atreidů. Bohužel za tímto obratem stál komplot jejich odpůrců, jehož cílem bylo vyhlazení celého rodu v neznámém prostředí.
Jediný přeživší přímý následník trůnu Paul Atreides (Timothée Chalamet) byl spolu s matkou (Rebecca Ferguson) ponechán napospas poušti. Tam naráží na domorodé Fremeny, kteří jsou nejdříve velmi nedůvěřiví a zdráhají se poskytnout cizákům pomoc. Naštěstí oba prokážou svou sílu a odvahu, což je náležitě oceněno. Paul má opravdu velkou motivaci zapadnout mezi místní a získat si jejich důvěru, protože podle svých jasnozřivých představ je to kriticky důležité pro budoucnost vesmíru, ale jednoduché to nebude.
Paulovi se díky urputné snaze nakonec podaří stát se jedním z nich, ovšem svými schopnostmi začíná dokazovat, že je spasitelem, na kterého místní po léta čekali. On se to snaží vyvracet, nicméně každý jeho čin to dále potvrzuje. Jeho údělem se nakonec stává porazit všechny nepřátele a dovést hrdý národ Fremenů vstříc světlým zítřkům.
Děj využívá především klasická schémata, která jsou ovšem dotažena do těch nejmenších detailů, okořeněna spoustou originálních nápadů a dohromady dávají absolutní smysl. V základu jde o boj podrobeného národa proti utlačovatelům, kteří zneužívají svého postavení, drancují místní bohatství a domorodci jsou pro ně pouze otravný hmyz. Odpor místních se po léta stupňuje, ale teprve s velkým vůdcem, který dá všemu řád a bude hodný následování vybuchne jako sopka úspěšného vzdoru.
Ten to v osobě Paula Atreida nemá vůbec jednoduché, protože si musí získat bezbřehou důvěru lidí pro které byl ještě nedávno cizí. Jako diváci sice nepochybujeme o jeho schopnostech, ale i tak to chce neuvěřitelnou snahu a houževnatost pro přesvědčení i toho nejzarytějšího pochybovače, což jsou zároveň ideální vlastnosti pro úspěšného vojevůdce, za kterým všichni půjdou klidně i na smrt.
Výrazným pomocníkem jsou mu náboženské myšlenky, prostřednictvím kterých byli místní po léta přesvědčování o nadcházejícím příchodu mesiáše slibujícího spasení, za kterého je chtě nechtě považován samotný Paul. Opravdu důmyslně to ukazuje, jak lze ovládat masy s využitím náboženství ale i propagandy. Základní myšlenkou je využití trápení, stesků a strachů zranitelných lidí, kterým je slíbeno modré z nebe a dokonalá budoucnost. Bohužel většina lidí chce rychlá a líbivá řešení bez práce, tudíž bezmyšlenkovitě následují toho, kdo jim to dokáže slíbit. Kdo by se pak divil, že to mnozí jedinci zneužijí.
Důležitým prvkem příběhu je i nutnost čelit svému osudu. Každý si určitě myslí, že má na vybranou, kam se bude jeho život ubírat, ale člověk míní a život mění. Můžeme si něco přát či doufat v to, ale někdy se to stejně při největší snaze nesplní. Je potřeba to přijmout, nehroutit se a třeba se díky tomu posunout dál. Ale to určitě zažil každý z nás.
Ve stejné gardu se nesl i romantický motiv filmu. Dva jedinci z naprosto odlišného prostředí, Paul a místní Chani (Zendaya), se postupem času čím dál více sbližují až je z toho láska jako trám. Zdají se pro sebe stvoření, nicméně vzhledem k vážnosti geopolitické situace není vůbec jasné, jestli jim osud bude přát.
Vládnoucí struktury tohoto světa jsou značně komplikované. Vesmírný císař, vládce všeho, navenek vystupuje jako neochvějná autorita, která bdí nad znesvářenými rody a pokud možno nezasahuje do jejich půtek. Ovšem i on má své zájmy, které někteří ohrožují, zatímco jiní se stávají užitečnými spojenci, tudíž o deklarované nestrannosti nemůže být řeč. Bohužel i tady je jednoduché se spálit, a nakonec přijít o mnohem více než bylo původně v sázce.
Pod tím vším se přitom ještě skrývá hlubší vrstva stínové vlády, kterou lze brát i poněkud přízemněji jako pohled na vztahy mezi pohlavími. V roli intrikánek v pozadí vystupují nenápadné ženy, které v mužských vládcích posilují pocity vlastní důležitosti a vytváří dojem, že jsou těmi pány tvorstva, kteří všechno řídí, ale je to jen iluze. S využitím ženských zbraní je vždy dokážou dostat přesně tam, kam potřebují, a přitom si to žádný neuvědomí.
Velkou devizou snímku je neuvěřitelně kvalitní a nápadité audiovizuální zpracování, které dokáže dokonale nabývat mnoha rozličných podob. Z tohoto pohledu je hlavní hvězdou poušť táhnoucí se do dálav, která se rozhodně neostýchá ukázat svou krásu. Sametově jemný písek se líně sype pod nohami na což z oblohy shlíží několik sluncí zbarvujících všechno do neuvěřitelně široké palety barev. Při té vší kráse vůkol tak není divu, že to tady místní tak chrání. Ovšem nebudeme ochuzeni ani o odvrácenou tvář pouště plnou obřích červů a písečných bouří, kde v záplavách písku neseného rychlostí hurikánu není vysoká naděje na přežití.
V absolutní opozici stojí velkolepá města postavená nechtěnými vládci, která se snaží každého zastínit a umocnit pocity bezvýznamnosti. Dokonale vyjadřují osobnost těch, kteří ho postavili k obrazu svému. Stejně působivé jsou všemožné stroje různých velikostí, které jsou vedle působivého vzhledu i propracovaným výtvorem inženýrství hodným hlubšího zkoumání. Všechno se nakonec krásně kombinuje do jedinečného vizuálního zpracování, které kamera dokonale přináší k divákům.
Zvuková stránka snímku je minimálně stejně tak důležitá jako ta obrazová. Výrazné tóny a dunivé skladby umí otřást celým kinosálem, a ještě více vtáhnout do děje a nenechat pozornost utéct jinam. Pokaždé bylo vsazeno na správného koně, kterému nikdy nedělá problém vyvolat u diváků až husí kůži. Je to plné neotřelých nápadů a nečekaných voleb. Na první poslech je jasné využití alternativního přístupu k ozvučení, které si určitě nespletete s ničím jiným z mainstreamové produkce. Je to zkrátka Duna. Audiovizuální zpracování s mírnou převahou zvukové stránky posouvá celý film na nevídanou úroveň.
Důraz byl kladen i na důkladné vyprofilování dvou nejpodstatnějších národů, kteří jsou dokonalými protiklady. Na pozitivní straně spektra hrdě stojí Fremeni jako původní obyvatelé. Žijí v sepětí se svou nehostinnou planetou a její drsnou přírodou, jejíž výzvy dokázali díky houževnatosti překonat a zajistit si prostý spokojený život. V tom je jim výrazným pomocníkem obrovská pospolitost, která mimo jiné vychází ze silného důrazu na tradice. Největší inspirací byly dozajisté kmenové kultury Sahary, které jsou pro vytvoření dojmu dlouhé historie doplněny o velkolepou architekturu ve stylu starověkého Egypta.
Jejich život by byl navzdory některým těžkostem spokojený, kdyby nebylo nelítostných Harkonnenů, kteří se zde chovají jako neomezení totalitní vládci a každého, kdo by se opovážil postavit na odpor zašlapou do země. Ovšem kdo by se divil, když je nemilosrdnost a nelítostnost základem jejich společnosti, kde se každý bojí toho druhého a ani ti nejmocnější nemají jistý dlouhý život, což se dokonale odráží i v jejich značně nehostinném prostředí. Zde se nejvíce nabízí srovnání s temnými kapitolami starověkého Říma.
Rozdíly mezi těmito dvěma národy jsou tak velké, že je naprosto jasné, že za žádných okolností nedokáží koexistovat vedle sebe, protože jejich odlišnosti to zkrátka vylučují.
Důležitou součástí filmu jsou i akční scény, jejichž rozmanitost je opravdu značná. Nejdříve tady máme vcelku komorní soubojové scény, ve kterých v dokonalé harmonii létají pěsti a sviští meče za doprovodu hřmotné hudby či ohlušujícího ticha. Ale to je teprve začátek. Následují různé zběsilé přestřelky, kde se pár členů pěchoty staví na odpor mnohonásobně silnější mechanizaci, která se poroučí do věčných lovišť jenom díky odvaze a prozřetelnosti jednotlivců. Pro kvalitní zážitek by to dozajista stačilo, ovšem stále nekončíme.
Najdeme tady i masové akční scény se stovkami drsných hi-tech strojů dostávajících se do střetu s tisícovkami odvážných vojáků, kterým kryjí záda gigantičtí červy. Je to velkolepá řežba plná nikdy neustávající akce. Diváci jsou dokonale vtahováni do děje a nad množstvím vjemů jim až oči přecházejí. Samotný akční závěr je sci-fi verzí vrcholných scén velkých válečných velkofilmů.
Celkově se jedná o výjimečně povedený snímek až po střechu naplněný obsahem. Je to audiovizuální spektákl s až neuvěřitelně hlubokým dějem. Příběh vyniká nepřeberným množství horizontálních a vertikální vrstev, která má každá svůj nezastupitelný význam a dokonale funguje ve vztahu ke všem ostatním, čímž dohromady vytváří až neuvěřitelně komplexní celek.
To se celé odehrává v rozmanitém a poutavém prostředí plném originálních nápadů a neotřelých řešení, které skvěle doplňuje odehrávající se události a dále buduje atmosféru. Celkový dopad by zdaleka nebyl takový, kdyby nebylo v každičký okamžik dokonalé kamery, kvalitních efektů a podmanivé hudby, což posouvá všechno o několik úrovní výše.
Dohromady jde film dotažený do posledního detailu a nemající téměř žádnou chybu. Jednotlivé silné prvky se až organicky spojují do jednoho celku. Pravděpodobně nebudou všichni diváci nadšení až na půdu, nicméně zklamání není za žádných okolností možné. Určitě jde o dílo, které by měl vidět každý s aspoň minimálním zájmem o kinematografii, protože takto komplexní snímek minimálně pár následujících let neuvidíme. Pro plný zážitek je bezpodmínečně nutné navštívit kino s co nejvyspělejší filmovou technologií stejné jako v mém případě, což dozajista posunulo mé celkové hodnocení výš.
Automobily
Vzhledem k zasazení snímku tady bohužel nenajdeme žádné automobily v pravém slova smyslu.
Zdroje
https://www.csfd.cz/film/1098951-duna-cast-druha/prehled/
https://www.imdb.com/title/tt15239678/?ref_=nv_sr_srsg_0_tt_5_nm_3_q_du
Současně publikováno na Blog iDNES.cz
