Článek
Opravdu drsná cesta za přežitím nám bude explicitně prezentována ve španělském dobrodružném dramatu podle skutečných událostí, které vzniklo pod vedením čím dál známějšího režiséra J. A. Bayona. O ztvárnění nejdůležitějších postav se postarali Enzo Vogrincic, Agustín Pardella a Matías Recalt.
Uruguayský tým mladých ragbistů je v roce 1972 na vítězné vlně, která by měla pokračovat zápasem v Chile. V cestě jim ovšem stojí majestátní štíty And, které je nutné překonat vzduchem. Začátek letu probíhal v uvolněné atmosféře, kdy si nadějní mladíci užívali zábavu se členy svých rodin a kamarády. Nicméně hory bývají zrádné, což se brzy ukáže. Velká změna počasí přináší spoustu nebezpečí, přičemž drsné turbulence jsou teprve začátek. Nakonec je cesta rázně ukončena nárazem do hory, kdy část trupu skončila na zasněženém úbočí.
Může se to zdát nemožné, ale většina pasažérů zůstala naživu. Po prvotním šoku je nutné se postarat o zraněné a pochovat zemřelé. Poté už je čas na zhodnocení situace následované shromážděním zásob a vytvořením dočasného přístřeší. Snahy o kontakt s okolním světem jsou marné, tak nezbývá jiná možnost než čekat.
Dny ubíhají a záchrana nepřichází. Zásoby se tenčí, zatímco zranění odcházejí na věčnost. Zoufalství a deprese jsou všudypřítomné. Nakonec je nad slunce jasné, že pomoc nedorazí a svoji záchranu mají pouze ve svých rukou. Co si člověk neudělá sám, tak nemá. Vzdát se bez boje nepřipadá v úvahu.
Film se na první pohled zdá naplněný obrovskou mírou zoufalství, strachu a stesku. A také kdo by se divil, když všichni zažili takovou hrůzu. Trpí hladem a mrazem, umírají jejich nejbližší a veškeré naděje se rozpadají v prach. Matka příroda jim také nic nedaruje. Je to opravdu nezáviděníhodný úděl, který byste si s nimi za žádných okolností nechtěli vyměnit. Tato stránka děje obsahuje množství silných momentů, ale většina snímku je o něčem docela jiném.
Především jde o příběh nezdolnosti člověka navzdory těm nejhorším možným okolnostem. I když něco vypadá jako nemožné, tak za pokus to přece jenom stojí. Ukazuje se, že byť se lidské bytosti zdají křehké a závislé na moderních výdobytcích, tak když přijde, co k čemu, dokáží až neuvěřitelné věci. Rezignace je až poslední možností. Dokáže to zapůsobit a určitě by to některým lidem mohlo otevřít oči, aby se tolik nevymlouvali na těžkosti vlastního života.
Nicméně zde navíc přicházejí úvahy nad tím, jestli existuje hranice, za kterou člověk nemůže jít ani v boji o přežití. Objevuje se to s nedostatkem jídla, kdy je nezbytné přistoupit ke kanibalismu, tudíž věci běžně považované za nelidskou, na kterou bychom neměli ani pomyslet. Jde především o morální a náboženské zákony jakožto základy naší civilizace a ty jsou tím pošlapány. Záleží na každém člověku, zda je jeho vůle přežít silnější.
Přežití ve výsledku není pouze o jednotlivcích, ale o celé spolupracující skupině. Každý by sám o sobě neměl příliš šancí, ale díky spojení sil všech je míra přežití až neuvěřitelná. Dělí se o svůj úděl a podle svých schopností přispívají ke společnému dílu. Nikdo se nesnaží získat výhody na úkor ostatních. Neobjevují se žádné hádky o vedení, výčitky nebo zbytečné půtky kvůli ničemu. To je příjemné sledovat a z českého pohledu se to zdá až neuvěřitelné. Je to dokonalá ukázka jihoamerické kultury a nátury, kde je kladen obrovský důraz na rodinu a soudržnost lidí obecně. Národy, které se sami považují za více vyspělé, by se od nich mohly učit.
Na přežití měl samozřejmě vliv i věk a nebývalá kondice přeživších. Měli dostatek energie a trochu mladické nerozvážnosti, která jim umožňovala jít až za hranu a tím se spíše přiblížit úspěchu. Také si navzájem dokázali udržet i vcelku dobrou náladu, což se na první pohled nezdá tak důležité, ovšem opak je pravdou.
Film velmi poutavě ukazuje a využívá pro dramatický efekt dvě zcela odlišné tváře hor. Při hezkém počasí je možné se kochat nádhernými panoramaty, jejichž fotkou by se každý rád pochlubil po návratu z dovolené. Panensky čistá sněhová pokrývka bez jediného obtisku boty, na kterou z azurové oblohy zhlíží pálící horské slunce. Majestátní vysokohorské štíty nám dávají pocítit naši bezvýznamnost.
To ovšem není dlouhotrvající stav. Mnohem častější jsou nemilosrdné bouře se silnou sněhovou vánicí s mrazem zalézajícím hluboko za nehty. Chvílemi není vidět na krok a údy modrají v hrozbě brzkých omrzlin. To je mnohem nebezpečnější situace k přežití. Zvukový doprovod s výrazným svistem větru a praskáním sněhu pouze dotváří celkovou tíživou atmosféru. I diváci nabývají u sledování pocitu, že by nebylo od věci si doma trochu přitopit.
Sílu celému příběhu dodává i jeho sledování primárně z pohledu samotných přeživších. Není to tak jenom přehled jednotlivých okamžiků a událostí, ale komplexní lidský příběh. Díky tomu dokáže mnohem lépe vytvářet celý kolotoč velmi rozporuplných emocí pro silné zapůsobení na diváka.
Navíc je důležité, že nejde o pár vymyšlených postav, ale reálné lidi a skutečný příběh. Autoři kladli velký důraz na realitu, kde pouze pár úprav zvyšuje intenzitu a vyznění příběhu bez neblahých následků. Schází ale některé věci kolem hlavního příběhu. Určitě by stálo za to zpracovat události, které se odehrály po záchraně včetně náhledu na osudy přeživších, což bylo pominuto. Přitom mediální kolotoč, který se z oslavy hrdinství překlopil do kritiky způsobu přežití byl také zajímavý, nicméně to by nebyl konec zdaleka tak příjemný.
Snímek je celkově od začátku až do úplného konce plný příležitostí k zamyšlení. Nad vlastním životem i naší společností obecně. Nicméně silnější jsou myšlenky o tom, jak bychom se v podobné situaci zachovali my. Byla by naše vůle tak silná, abychom přežili nebo by pro nás bylo schůdnější být mezi bezprostředními oběťmi a ušetřit si to martyrium.
Dohromady se jedná o povedený snímek přinášejí neuvěřitelný skutečný příběh o nezdolnosti člověka. Hlavním tématem je potřeba se nevzdávat a činit ty nejhorší věci pro udržení se naživu ať se nám to sebevíc příčí. Někdy zkrátka není zbytí. Okolní příroda na první pohled navnazuje svou krásou, ovšem mnohem častěji ukazuje svoji nesmlouvavou tvář. Naštěstí se mohou přeživší bezvýhradně spolehnout na sebe navzájem, tudíž mají mnohem větší naději na přežití.
Je to film plný hutných emocí, drsné atmosféry a mnohých příležitostí se zamyslet nad otázkami lidství. Ve svém žánru jde o velmi kvalitního zástupce, který rozhodně není plochou podívanou bez přidané hodnoty. Někdy to není jednoduché sledovat, nicméně zážitek stojí za to.
Automobily
V úvodu přijíždí několik mladíků na letiště v automobilu IKA Torino prodávaném i pod značkou Renault. Na závěr můžeme vidět pick-up Chevrolet z řady C/K.
Zdroje
https://www.csfd.cz/film/1396125-snezne-bratrstvo/prehled/
https://www.imdb.com/title/tt16277242/?ref_=nv_sr_srsg_0_tt_8_nm_0_q_soci
Současně publikováno na Blog iDNES.cz
