Článek
Náročnou snahu o potlačení vlastní negativity pro dobro ostatních uvidíme v tíživém konverzačním dramatu, které na plátna kin přenesl Alexander Payne, režisér s několika úspěšnými výtvory na poli filmů pro náročného diváka. Nelehkého úkolu ztvárnit hlavní trojici se výborně zhostili Paul Giamatti, Da’vine Joy Randolph a Dominic Secca.
Píšou se sedmdesátá léta minulého století a zrovna se blíží Vánoce. Prestižní internátní škola se připravuje na poklidné zimní prázdniny pod romantickým příkrovem sněhové pokrývky. Většina studentů v tento sváteční čas odjíždí za svými rodinami, ovšem několika z nich se to bohužel nepoštěstí. Jeden z kantorů tak musí zůstat ve škole a dohlédnout na ně. Toto „privilegium“ tentokrát připadlo na profesora Paula Hunhama (Paul Giamatti), který ale stejně neplánoval opustit kampus.
Samotní studenti rozhodně nesrší nadšením, protože náhodou vyfasovali největšího morouse na škole. Profesor Hunman není zrovna společenský člověk a ze všeho nejvíce mu pijí krev nezbední studenti, kterých je tady více než dost. Místo trochy odpočinku jim servíruje suchopárné vyučování, přičemž ani ve volných chvílích nedostanou žádný prostor k zábavě.
Díky šťastné náhodě dostane většina studentů příležitost strávit čas v horském středisku s rodiči jednoho z nich. To se bohužel netýká Anguse Tullyho (Dominic Secca), kterému se nepodařilo získat svolení, což i pro profesora Hunmana znamená pokračování jeho povinností. Těmto osamělým duším dělá společnost kuchařka Mary Lamb (Da’vine Joy Randolph), která truchlí za syna padlého ve válce. Osudy ani jednoho z nich nejsou zrovna radostné, ale proč by si nemohli společný čas navzájem trochu zpříjemnit.
Audiovizuální zpracování nevyužívá žádné neobvyklé efekty či kejkle, ale na kvalitách mu to rozhodně neubírá. Jednotlivé prvky zdatně spolupracují na vytvoření dokonalého dojmu, že se film nejenom odehrává v sedmdesátých letech, ale byl v té době i natočen. Obraz svým odlišným podáním barev přebírá styl celuloidových filmů, přičemž nepomíjí ani charakteristické vady a nedokonalosti tohoto přenosového média. Hlasový projev herců i doprovodné ozvučení má klasický zastřený ráz, zatímco prostředí je dotažené do nejmenšího detailu, že ani při největší snaze není možné najít jedinou historickou nesrovnalost.
Také dějová stránka snímku nezapomíná reflektovat dobu, kdy bylo mnohem více prostoru pro kvalitní kinematografii, která si mohla dovolit rozehrát silný příběh na velmi štědré stopáži a většina diváků nepotřebovala kupu akce a zábavy k udržení pozornosti. Byla to skvělá éra filmu a toto dílo jí vzdává hold tím nejlepším způsobem a všichni, kteří se na tom podíleli si zaslouží ocenit. Historická iluze je tak dokonalá, že jsem si musel několikrát ověřit rok vydání a vůbec bych neměl problém uvěřit, pokud by se jednalo o opětovný návrat starého filmu na plátna kin.
Nejdůležitější součástí snímku jsou tři hlavní postavy udávající směr a tíživý tón celého příběhu. Na první pohled jsou přitom natolik odlišní, že to ani víc není možné. Truchlící matka, bručounský profesor a osamělý mladík, to se nezdá jako základ silného dramatu, ale kombinace to byla naprosto prvotřídní. Jejich životní cesty se sice diametrálně liší, ovšem stejně je nakonec svedly dohromady.
Každého z nich pronásledují nehezké události či vlastní chyby minulosti, které z nich udělaly ty neveselé bytosti, kterými jsou dnes. Svoje traumata ukrývají za velkou nesmlouvavou hradbu, přes kterou si odmítají kohokoliv pustit blíž k tělu. Rozhodně si nemají co závidět, což ale také znamená, že se před sebou nemusí stydět. Všichni tři se tak najednou zdají být spřízněnými dušemi.
Tím se posouváme do další fáze, kterou je nesmělé sbližování. Brzy se ukazuje, že dohromady dokáží s vlastními démony bojovat snáz. Trocha pochopení od někoho podobně stiženého osudem se určitě hodí více než lítost těch více šťastných. Nicméně nemyslete si, že by se tím všechny jejich problémy vyřešily. Pouze si pobyt na tomto světě vzájemně učiní o něco příjemnějším, což je mnohem cennější, než by se mohlo zdát.
To by se rozhodně neobešlo bez skvělých hereckých výkonů protagonistů. Začíná to u castingu s excelentním výběrem herců pro každou z rolí. Každý učinil ze své postavy kompletní mnohovrstevnatou osobnost, že se skoro nechce věřit, že jde pouze o výplod fantazie scénáristy. Ovšem teprve ve vzájemných interakcích se z toho stává opravdový herecký koncert, který je čest sledovat.
Životní úděly postav a všechny těžkosti, kterými si prošly a stále procházejí přináší do snímku velmi tíživou atmosféru. Každou chvíli se objevuje další kostlivec ze skříně, jeden horší než druhý, se kterým je nutné se vyrovnat. Mnohokrát se tak diváci nedokáží ubránit hluboce prostupujícím svíravým pocitům. Sílu celkového zmaru navíc posiluje i to, že je téměř nemožné, aby nám aspoň některá z postav nepřirostla trochu k srdci.
Díky výskytu profesora Hunmana je film dokonalou ukázkou praktik typických pro představu špatného učitele, které na některých z nás určitě zanechaly následky. Kolektivní tresty, přepadové písemky či k uzoufání nudný výklad, to vše najdeme ve zdejším repertoáru. On sám ze všeho nejvíce nesnáší nevychované a namyšlené studenty, kteří si díky moci a bohatství rodičů připadají nedotknutelní, což není zrovna ideální vlastnost pro kantora výběrové internátní školy. Přitom se i v někom takovém může skrývat mnoho dobrého, pouze si to žádá jiné okolnosti.
Najdeme zde i několik zábavných scén k popukání, které díky všeobjímající depresi vůkol mnohem více vyniknou. Většinou se jedná o jednoduché až laciné gagy, ale účel plní skvěle. Především pro diváky jde o neuvěřitelně cenné vsuvky chránící před kompletním utopením v těžkostech, nicméně to rozhodně nestačí pro označení filmu za komedii, jak se mě pokoušel přesvědčit internet.
Závěr není možné označit za negativní ani pozitivní, ovšem je přesně tím skvělým vyvrcholením, které si film zasloužil. Při odchodu z filmu nás aspoň bude hřát u srdce, že postavy mají naději na obrat svých životů k lepšímu, což je více než dostatečné zadostiučinění.
Jedná se o tíživé konverzační drama ukazující, že i diametrálně odlišní nešťastníci mohou najít vzájemné pochopení a ulehčit si tak svůj neveselý životní úděl. Uvidíme dokonalé propojení herců s jejich postavami, které ve střetu drsných osudů tvoří opravdu hluboký příběh a pohlcují tak diváky velmi tísnivou atmosférou. Audiovizuální zpracování vytváří dokonalou iluzi filmu z vrcholu Nového Hollywoodu dotaženou do nejmenších detailů, a tak je těžké uvěřit, že film vznikl v roce 2023.
Celkově se jedná o opravdu povedený film s neuvěřitelnou hloubkou a silnými emocemi, který vás dostane. Obrazově a celkovou náturou skládá poctu legendám americké nové vlny a mnohým se dokáže i důstojně vyrovnat. Vymyká se většinové příliš násilné a akční moderní kinematografii. Místo toho servíruje kvalitní důstojný příběh a osobité postavy schopné proniknout až k našemu nitru, což mnoho diváků dozajista ocení. Troufám si tvrdit, že kdyby byl tento snímek doopravdy natočen na počátku sedmdesátých let, tak by se dnes jednalo o nestárnoucí klasiku.
Automobily
Profesor Dunham po celou dobu filmu jezdí v Chevroletu Chevy II. Dále tady najdeme například Cadillac Sedan Deville.
Zdroje
https://www.csfd.cz/film/1290476-zimni-prazdniny/prehled/
https://www.imdb.com/title/tt14849194/?ref_=nv_sr_srsg_0_tt_5_nm_3_q_holdo
Současně publikováno na Blog iDNES.cz
