Článek
Momčilo se narodil v roce 1906 do Trbušnice v Srbsku. Žil poklidným životem obyčejného venkovského chlapce, dokud mu do života osudově nezasáhla první světová válka. Roku 1914 vesnici obsadila rakousko-uherská armáda a zmasakrovala její obyvatele, včetně Momčilovy rodiny. Chlapec přežil jen díky tomu, že ho otec poslal ke strýci.
Po návratu domů našel ohořelé trosky domu a těla oběšených rodičů a babičky. Mimo to přišel ještě o tři sestry a čtyři bratry.
Momčilo se ještě téhož dne vydal kontaktovat srbskou armádu. Pomohli mu členové šesté dělostřelecké divize tábořící nedaleko zničené vesnice. Dokonce mu dovolili aktivně se účastnit bojů, což malý kluk přirozeně ocenil. Stal se skutečným vojákem se vším všudy – za svou odvahu a bojové nasazení byl povýšen na desátníka.
Válku přežil bez vážnějších zranění. Po osvobození se Gavrić dostal do britské mise pomáhající válečným sirotkům v Srbsku. Do své rodné vlasti se vrátil po ukončení studií v Anglii roku 1921. Ve své domovině se setkal s třemi přeživšími bratry a založil rodinu.
Další světová válka
Po začátku druhé světové války se Garvić přidal k jugoslávské armádě. Byl zajat, ale utekl - a skončil v koncentračním táboře. Ovšem i tehdy se na něj usmálo štěstí. Poznal ho jeden hodnostář, jenž ho znal jako malého chlapce. Momčila propustili a on se v Bělehradě dožil úctyhodných sedmaosmdesáti let za neustálého stranění se lidí z důvodu komunistického nařčení z kolaborace.
Jeho příběh je připomínkou odvahy, lásky, smutku a oddanosti. Toho, že každá situace má své východisko a stojí za to se nikdy nevzdávat
Zdroje:
https://www.dotyk.cz/magazin/mimocilo-gavric-nejmladsi-vojak-30001123.html
