Článek
Se zapálením první svíčky na letošním adventním věnci byl nám, blogerům a psavcům, nadělen z brusu nový, věřím, že přátelštější, prostor k prezentaci naši názorů a postřehů.
V době, kdy jsem se do této činnosti pustila, neexistoval v podstatě jiný veřejný prostor, a tak jsem se realizovala tam, asi tušíte kde. Byly mi publikovány různé úvahy, články na témata ženská, mateřská, politická i oportunistická.
Ne, nevadilo mi psát proti majiteli předchozího média, jeho původu, chování a politickým nezpůsobům. Proč by taky. Věci mají být jasně pojmenovány a slušně prezentovány.
Tak nějak píšu o všem, čím žiju, jak to vnímám a když mám potřebu ventilovat své postoje.
A co mě už teď, dopředu, baví?
Že mi nikdo už nebude moci vyčítat, že píšu jen pro svou bublinu. Tady totiž, zatím, žádnou nemám.
A na co se už teď, dopředu, těším?
Až mí přátelé, blogeři, odtamtud přejdou sem a tam budou moci zavřít krám.
A tak s obrovskou radostí převlékám kabát, měním médium. Už mě totiž svrběly prsty a stýskalo se jim po klávesnici.
