Článek
V poslední době se čím dál častěji objevují pochyby o vhodnosti letounu F-35 pro Českou republiku, a to i v návaznosti na jeho blížící se zavedení do výzbroje AČR. Opakovaně je poukazováno na to, že v této době bude letoun F-35 již zastaralý (výroba letounů F-35 byla zahájena v roce 2006, tedy již před dvaceti lety, do sériové služby nicméně letouny F-35 vešly až v roce 2015, po rocích náročných zkoušek), že letoun F-35 neodpovídá již požadavkům moderního bojiště atd. Tato argumentace je ale mylná, a je do jisté míry výrazem nepochopení problematiky vojenských letounů.
Letouny F-35
Letouny F-35 samozřejmě nejsou prosty problémů. Jedním z těchto problémů byl nárůst ceny programu letounu F-35 – proto také byl letoun F-35 i v USA politiky opakovaně kritizován. Je ale příznačné, že i přes všechnu tuto kritiku program letounu F-35 stále běží, a to i proto, že nikdo nenabídl lepší alternativu.
V tomto nárůstu ceny programu se obráží nejen inflace, ale i průběžné zdokonalování letounu, což přináší stále vyšší výkony, ale zákonitě i vyšší cenu. Je ale třeba podtrhnout, že s tímto problémem se potýkají všechny bojové letouny, a to nejen ty, které jsou vyvíjeny v západních zemích, ale i ty, které jsou vyvíjeny v Rusku nebo Číně.
Letouny F-35 se také z počátku potýkal s poměrně nízkou provozuschopností. Ale to bylo jen v prvních letech, kdy nižší provozuschopnost je přirozeným průvodním jevem zavádění tak složitého výrobku do služby. Některá data a statistiky, která se v souvislosti s letouny F-35 v ČR objevují, pocházejí právě z této doby, a jsou již zastaralá. Dnes se naopak letouny F-35 vyznačují jednou z nejlepších úrovní provozuschopnosti nejen v USA, ale i v dalších zemích, které letouny F-35 mají ve své výzbroji.
Letouny F-35 se také vyznačovaly poměrně vysokou nehodovostí. Ale to bylo opět jen v úvodních letech jejich služby, kdy jde o jev, který doprovází každý nadzvukový letoun.
Dnes je situace zcela jiná. letoun F-35 již dávno překonal své dětské nemoci, a představuje skutečně vyzrálý letoun. Což je stav ideální právě pro Českou republiku a její letectvo.
Bude letoun F-35 v roce 2030, potažmo v roce 2040 zastaralý?
Přesto se lze v českém mediálním prostoru setkat s tvrzeními, že letoun F-35 bude v roce 2030 (tedy v době jeho zavedení do AČR), případně v roce 2040 zastaralý. Tato kritika je ale nesmyslná.
Je třeba si uvědomit, že bojové letouny běžně slouží 30-40 let, a v některých případech dokonce ještě více. A je to pochopitelné, pokud stát investuje tak obrovské peníze do nákupu nadzvukových letadel, pak je chce co nejvíce a tedy i co nejdéle využít. Nadzvukové letouny se nemění každých deset let, to by nedokázal financovat žádný stát.
Nadzvukové letouny jsou navíc už od počátku koncipovány tak, aby mohly vydržet tak dlouho, proto jsou také tak drahá. Podmínkou tak dlouhé služby je ovšem to, že letadla jsou v průběhu své služby modernizována, což je běžné řešení, používané nejen u amerických letounů, ale i u letadel jiných států.
Z hlediska takzvané typové životnosti, tedy životnosti nikoliv daného exempláře, ale typu jako takového, se pak letoun F-35 nachází také v takřka ideální situaci, kdy stále jde o jeden z nejnovějších letounů. A díky tomu bude představovat moderní letoun i v roce 2030, potažmo v roce 2040, o kterém se v ČR ( až nesmyslně) tolik mluví.
Je nějaká lepší alternativa letounu F-35?
Je také možná příznačné, že zatím nikdo nenabídl nějakou lepší alternativu letounů F-35. Stačí se ostatně podívat po světě, po dalších současných konstrukcích nadzvukových letounů. Těch je totiž až překvapivě málo.
Lepší než letoun F-35 je další americký letoun, typ F-22. Ostatně, letouny F-35 byly vyvinuty jako jakási méně výkonný doplněk letounu F-22. Nicméně letouny F-22 nejsou k dispozici, nikdy nebyly uvolněny pro export. Jejich výroba navíc už dávno skončila.
Lepší než F-35 bude letoun F-47, který je v současnosti v USA vyvíjen jako budoucí náhrada letounu F-22. Jenže vývoj tohoto letounu teprve probíhá, a tento vývoj bude ukončen až někdy v roce 2040. Nejdřív ovšem bude vyráběn primárně pro ozbrojené síly USA. Je navíc pravděpodobné, že letoun F-47 obdobně jako letoun F-22 nikdy nebude uvolněn pro export. Takže nějaké čekání na letoun F-47 nemůže být pro české vojenské letectvo reálnou alternativou.
Obdobným případem je i letoun GCAP (Global Combat Air Programe), který je vyvíjený mezinárodním konsorciem založeným Velkou Británií, Itálií, Japonskem, přičemž k programu se zřejmě připojí i Kanada. Letoun GCAP bude bezesporu velmi pokročilým letounem. Ale jeho vývoj bude ukončen až někdy v roce 2040, s tím, že nejdřív budou probíhat dodávky pro účastnické státy, a pro export bude tento letoun uvolněn až později. Hypotetické dodávky pro AČR by tak mohly probíhat až kolem roku 2050, což je z hlediska českého letectva nesmyslné.
Dalším podobným případem je, či spíše měl být letoun NGF, vyvíjený společně Francií a Německem v rámci programu FCAS. Jenže tento společný projekt Francie a Německa byl nedávno zrušen. Je možné, že Francie se rozhodne sama pokračovat v tomto programu, aby v budoucnu mohla nahradit současné letouny Rafale. Ale i v tomto případě budou nové letouny NGF či spíše jejich upravené modifikace k dispozici až někdy po roce 2040, tedy z hlediska českého letectva příliš pozdě.
Spíše jen hypotetickou možností jsou turecké letouny Kaan, a to i přesto, že Turecko je naším partnerem v rámci NATO. I zde je největší komplikací to, že letouny Kaan jsou teprve vyvíjeny, přičemž jejich vývoj se neustále komplikuje a prodlužuje.
Zajímavější alternativou jsou jihokorejské letouny KF-21 Boramae, které již byly v ČR opakovaně zmiňovány. Výhodou těchto letounů je to, že mají prakticky dokončený vývoj, a jejich sériová výroba už bude v blízké době zahájena. Je ale třeba říci, že i když jsou letouny KF-21 Boramae formálně novější, svými výkony letoun F-35 nijak nepřevyšují.
Velkou nevýhodou letounů KF-21 Boramae je navíc to, že jejich akvizici neplánuje žádný evropský stát (někdejší úvahy o tom, že by si je mohlo pořídit Polsko, se ukázaly jako liché). Pokud by si Česká republika letouny KF-21 Boramae pořídila, nesla by náklady jediného evropského provozovatele těchto letounů, což by jejich provoz fatálně prodražilo. A vzhledem k tomu, že ČR chce provozovat pouze 24 letounů, by byla taková akvizice nesmyslná.
Americký F-35 – oblíbené evropské řešení
Právě tento faktor přitom zásadně hraje ve prospěch letounů F-35. Zní to možná poněkud absurdně, ale americký letoun F-35 představuje takřka standardní evropské řešení.
Stačí se podívat na počty uživatelů letounů F-35. Letouny F-35 v současnosti provozuje nebo je má objednané 12 z současných 30 evropských členských zemí NATO (Belgie, Dánsko, Finsko, Itálie, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko Velká Británie). I pouze mezi evropskými členskými zeměmi NATO jde o nejrozšířenější letoun, přičemž jeho rozšiřování bude dál pokračovat v návaznosti na probíhající akvizice, ale i postupné vyřazování letounů F-16 (které letouny F-35 obvykle nahrazují).
Tento faktor rozšíření letounů F-35 ještě víc vynikne, pokud si od členských států odečteme velké státy jako je Francie, která si obvykle pořizuje letouny své vlastní výroby, anebo různé malé členské země NATO (pobaltské státy, Slovinsko, Albánie), které žádné nadzvukové letouny neprovozují.
Je navíc pravděpodobné, že si letouny F-35 pořídí i další státy NATO, potažmo evropské státy. Mezi provozovatele F-35 patří totiž i neutrální Švýcarsko.
To, že jsou letouny F-35 v Evropě tolik rozšířené, má pochopitelně obrovský význam. Pro letouny F-35 jsou v Evropě vybudovány logistické sítě, existují zde i servisní centra pro F-35. To vše výrazně snižuje jejich provozní náklady, a zjednodušuje jejich službu.
Z našeho pohledu je ale především důležité to, že všechny tyto státy s letouny F-35 počítají do hluboké budoucnosti, až kamsi k horizontu let 2060 -70. Obdobně tak i mimoevropští uživatelé letounu F-354 hodnotí letoun F-35 jako nesmírně perspektivní. Navíc ve světě přibývají i další zájemci o letouny F-35, jichž výroba tak bude probíhat ještě celá desetiletí.
I proto jsou v Česku probíhající úvahy, že letouny F-35 budou již v roce 2030 či 2040 zastaralé, zcela liché.
Možní konkurenti či protivníci
Stojí také za to, jakými letouny disponují možní konkurenti, či vysloveně protivníci Evropy, resp. České republiky.
Tím nejvážnějším současným protivníkem Evropy a České republiky je Rusko. Rusko disponuje poměrně početným letectvem.. Nejrozšířenějšími letouny ruského letectva jsou letouny Su-30 a Su-35, deriváty legendárního Su-27. Jde o letouny generace 4+, výrazně tak zaostávají za letouny F-35, které patří k letounům 5 generace, u nichž jsou navíc jejich výkony průběžně zdokonalovány.
Jako letoun 5 generace je označován nejmodernější ruský letoun Su-57. Jenže některé jeho technické prvky způsobují, že letoun Su-57 nesplňuje všechny požadavky na letoun 5 generace. Letoun F-35 tak ruské Su-57 převyšuje, u letounu Su-57 navíc vázne jejich produkce, a to i v důsledku západních sankcí.
Zajímavé jsou čínské letouny. Zejména nejmodernější čínský letoun J-20 je velmi vydařený. S letouny F-35 je nicméně pouze srovnatelný. Totéž se dá říci i o dalším čínském letounu, J-35, který vznikl jako konkurent F-35. Jeho výkony jsou sice podobné, nicméně F-35 jej softwarově převyšuje.
Především ale Čína Evropu nijak neohrožuje, není pro ni bezpečnostním rizikem. Pravděpodobnost, že by se čínské letouny dostaly do střetu s evropskými F-35, je proto minimální.
A další státy, které vyvíjejí nadzvukové letouny ( Indie, Indonésie) jsou vůči Evropě politicky neutrální. Jejich letouny tak nepředstavují pro Evropu žádného protivníka.
Letouny F-35 tak představují jeden z nejmodernějších a nejlepších letounů, které jsou k dispozici. Budou jimi i po roce 2030, kdy začnou probíhat jejich dodávky pro české letectvo, ale stejně tak i v roce 2040 či v roce 2050, kdy stále budou srovnatelné s nejnovějšími konstrukcemi.
I proto je kritika letounu F-35 mylná, zvlášť když je často i politicky motivovaná, a leckdy je doprovázena i vysloveně dezinformacemi. Spíš bychom měli přemýšlet o tom, abychom potenciál letounů F-35 dokázali co nejlépe využít.
