Článek
Herec, který má dar
Bolek Polívka je fenomén. Dokázal rozesmát i rozplakat, jeho humor vždycky nesl v sobě kousek smutku. V tom je síla jeho talentu – mísí se v něm klaun i mudrc.
Když se ale začal objevovat po boku politiků, spousta lidí se zalekla. Není totiž nic horšího, než když herec, kterého si vážíme, promění svůj dar v agitku. Polívka se toho dotkl – a pak naštěstí zařadil zpátečku.
Odpouštím mu
Upřímně? Jsem rád, že si to uvědomil. Že se nestal figurkou v kampani, že nezůstal stát na pódiu jako maskot. Zůstal především hercem. A proto mu tuhle epizodu odpouštím.
Ale vzpomínka zůstává
Jenže je tu i druhá strana. Přes 10 milionů korun z evropských dotací, které šly na projekt spojený s jeho farmou. Projekt, který skončil ostudou a připomněl, že i velký umělec se může nechat semlít světem peněz a politiky.
Na farmu v Olšanech tehdy získal dotaci z Evropské unie ve výši 11,6 milionu korun. Peníze měly pomoci vybudovat penzion, wellness a doprovodné objekty. Jenže farma zkrachovala, udržitelnost projektu nebyla naplněna a část dotace se musela vracet. I proto se dodnes mluví o Polívkově „dotacích s pachuťí“.
A není to všechno. Nedávno se znovu otevřela debata kolem peněz od města Brna. Divadlo Bolka Polívky získalo 24 milionů korun na čtyři roky – 16 milionů na provoz inscenací a 8 milionů na letní scénu na Kraví hoře. Podle kritiků jde o nadměrnou podporu, zvlášť v kontextu Polívkovy viditelné podpory ODS. Pro část veřejnosti to vypadá jako sporné propojení politiky a peněz, i když oficiálně jde o běžnou kulturní dotaci.
Tohle všechno není jen epizodka. To je fakt, který zůstává zapsaný. Někdo mu nikdy neodpustí. Jiní řeknou: „Byl to omyl.“ Ale stopy po těch milionech se vymazat nedají.
Hranice mezi rolí a realitou
Polívka se vždycky pohyboval na hraně. Klaun, který umí zesměšnit sám sebe, a zároveň člověk, který se umí dotknout lidské bolesti. Možná právě proto koketoval i s politikou – viděl v tom další roli, další scénu. Jenže v životě na rozdíl od divadla opona nepadá. Následky zůstávají.
Úleva i otázka
Mám radost, že se vrátil zpět k tomu, co umí nejlíp. Že místo kampaní hraje divadlo, točí filmy a rozdává smích i slzy. Ale současně nezapomínám. Ani já, ani lidé, kteří tehdy sledovali, jak mizí miliony v projektu, co nepřežil. A ani ti, kdo dnes sledují, jak z městské kasy proudí další desítky milionů na jeho divadlo.
Polívka nám patří jako herec. Tam je doma. Ale otázka zůstává:
Můžeme opravdu oddělit génia jeviště od podnikatele s dotacemi?
Zdroje:
idnes.cz
novinky.cz
irozhlas.cz
