Článek
Nikdo normální nemá nic proti ochraně prostředí
Aby bylo jasno hned na začátku. Tohle přece není válka proti ochraně klimatu. Většina lidí naprosto chápe, že vzduch, voda i krajina nejsou samozřejmost.
Jenže jedna věc je myšlenka ochrany planety a úplně jiná věc je realita emisních povolenek. Idea může být vznešená. Praxe už tak čistě nepůsobí.
Z regulace se stal obyčejný obchodní artikl
Emisní povolenky měly být nástroj. Mechanismus, který má motivovat ke snižování emisí. Jenže dnes se chovají jako každé jiné zboží. Obchodují se, jejich cena kolísá, spekuluje se s nimi.
A v tu chvíli se logika mění. Povolenka přestává být jen regulační nástroj. Stává se investičním aktivem.
Emisní povolenky už dávno nejsou o emisích. Jsou o ceně.
Důsledky? Ty se rozlijí mezi ostatní
Když cena povolenek roste, není to jen číslo na monitoru. Znamená to vyšší náklady. Pro energetiku. Pro průmysl. A tyhle náklady se nikam neztratí. Promítnou se do cen. Do elektřiny. Do výrobků. Do služeb.
Ve výsledku do běžného života lidí, kteří s žádnými povolenkami nikdy neobchodovali.
Platíme důsledky hry, kterou sami nehrajeme.
Největší ironie celého systému
Na celém systému je něco téměř absurdního. Mechanismus, který měl regulovat emise, se mezitím proměnil v tržní hřiště. Někdo sleduje grafy a řeší výnosy.
Jiný mezitím řeší ceny energií a náklady domácnosti. A právě v tomhle kontrastu se ztrácí původní logika celého systému.
Politika, která najednou mluví jinak
Možná ještě zajímavější než samotné ceny povolenek je změna tónu v politice.
Téma, které bylo roky téměř nedotknutelné, dnes otevírají jména, která rozhodně nepatří k tichým přikyvovačům.
Donald Trump, Andrej Babiš, Viktor Orbán. Ať si o nich kdo myslí cokoli, jedno mají společné – když se jim něco nezdá, řeknou to nahlas.
A právě podobné hlasy dnes nutí i lídry typu Emmanuela Macrona nebo představitele Bruselu reagovat na realitu, kterou už nelze přehlížet.
Jen ať přijdou o miliony
Jakmile dnes zaznívá možnost změn systému, okamžitě se objevuje argument, že „někdo prodělá“. Ano. To je klidně možné. Jenže z pohledu běžného člověka je rovnice jednoduchá.
Pokud cenové výkyvy povolenek tlačí náklady nahoru, jejich pokles logicky tlačí část nákladů dolů. Většina lidí neřeší trhy.
Řeší, kolik zaplatí za energie a běžný život.
Největší změna zatím není v pravidlech, ale v samotné debatě. Emisní povolenky už nepůsobí jako nedotknutelná jistota.
A možná nejde jen o klima. Možná jde hlavně o to, kdo na tom vydělává a kdo to celé zaplatí.
* * *
Díky za každé srdíčko i komentář.
A sdílením pomáháte tomu, aby tenhle text nezmizel v šumu internetu, ale našel další lidi, kterým může něco říct.
A pokud mě chcete podpořit i jinak než slovem, můžete to udělat třeba posláním symbolických 10 Kč pomocí tlačítka „Podpořte autora“.
Za to vám ze srdce děkuji,
David
Zdroje:
www.seznamzpravy.cz
