Hlavní obsah
Lidé a společnost

Karel Šíp (80) rozdává smích. Ale v srdci má místo, kde je stesk a ticho

Foto: Jiří Nedorost/Jiří Nedorost, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Podepisuje knihu. A možná tím zároveň podepisuje kus sebe. Každý úsměv má i stín – a Karel Šíp to ví.

Všichni znají jeho vtipy. Ale co ten stesk, když se zavřou dveře? K osmdesátinám Karla Šípa se mluví hlavně o smíchu. Ale on ví, že v srdci má i příběhy, které nikdy neřekl.

Článek

Slaví osmdesát. A pořád vystupuje. Minipárty. Všechnopárty. Vtipy. Potlesk.

Ale doma? Doma je klid. Dva synové žijí v zahraničí – jeden v Londýně, druhý v Miami. A on zůstává na Vinohradech.

Žijeme s manželkou tak trochu osiřele,“ řekl v rozhovoru.

Není to stížnost. Je to konstatování. Možná i výdech. Protože kdo děti pustí do světa, ví, že tím zůstane něco nedořečeného.

A když máš za sebou osmdesát let, víš, že některé věci se už nedořeknou nikdy.

Byl králem českého humoru už za totáče. Pak se stal stálicí televize.

Ale i on má kapitoly, o kterých se nemluví nahlas.

Z manželství se zpěvačkou Marcelou Holanovou se táhl soud o peníze. Osm milionů chtěla, jeden dostala. V pozadí zůstaly emoce, které se do titulků nevešly.

Jejich syn Karel mladší utekl od hudby, vystudoval práva a stal se finančním poradcem.

Z druhého vztahu má Jana – basáka, který koncertuje po festivalech. Je mu dvaadvacet. Žije si po svém. Stejně jako brácha.

A pak je tu Hana. Nemanželská dcera, která zemřela ve dvaceti.

Neřekl toho o ní moc. Ale kdo zná Karla Šípa, ví, že ticho někdy říká všechno.

Volal mi syn, že to má těžký. A já jen řekl – já už nemám kam jít. Já jsem tady.“

Je v tom všechno.

Těžko soudit, co všechno stihl zpracovat. Ale jedno je jisté – nesnaží se nic hrát.

Je pyšný, že děti žijí naplno. Ale někdy by si jen chtěl sednout ke stolu a slyšet:
„Tati, pojď si dát čaj.“

A místo toho zůstává sám. A tak točí. Vypráví. A doufá, že alespoň publikum ještě slyší.

Pořád má energii. Pořád má co říct.

Ale taky ví, že v osmdesáti už víc dává, než bere. A že někdy nezůstane ani to poděkování.

Byt přepsal na syna. Vtipy rozdává dál. Ale ví, že největší síla je v tom, co neříká.

A tak když jednou zůstane potlesk naposledy nedokončený, bude to v pořádku.

Protože je to otec, kdo zůstal. A možná právě to je jeho největší dílo.




Zdroje:
cs.wikipedia.org , iprima.cz, lifee.cz , kudyznudy.cz , vlasta.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz