Článek
Psychické násilí není méně bolestivé než to fyzické. Jen není tolik vidět.
Mnoho žen žije roky vedle partnera, který je pomalu, nenápadně, ale jistě ničí. Každý posměšek, každé „jseš moc“, „to si vážně vezmeš?“, „kdo jiný by tě chtěl“ – to všechno se ukládá do srdce i těla. A pak se ženy diví, že už se nesmějí, nechtějí se fotit, bojí se mluvit nahlas. Ztratily samy sebe. A viní se za to.
Ne všechny rány jsou vidět. Ale o to hůř se hojí.
Podle psychologů právě u psychického násilí trvá oběti v průměru 5 až 7 let, než si vůbec připustí, že je něco špatně. Často až ve chvíli, kdy si sáhne na úplné dno. Kdy jí kamarádka řekne: „Takhle jsem tě nikdy neviděla.“ Nebo když usne vedle něj a přeje si, aby se už neprobudila.
„Nejhorší bylo, že jsem si to začala myslet taky. Že fakt za nic nestojím.“
Říká Lenka, 37 let, která dnes pomáhá jiným ženám v terapeutické skupině. Věří, že sdílení léčí. A že každá žena, která si prošla ponižováním, může zase zvednout hlavu.
„Já už dnes vím, že moje hodnota nezávisí na tom, co o mně říká chlap, kterej neumí milovat.“
Možná ti to taky říkal. Že jseš přehnaná. Hysterická. Že si tě nikdo nevezme. Ale dneska už víš, že to není pravda. A jestli nevíš, tak si to připomeň: Tohle není láska. To je manipulace.
Takhle to dál být nemusí. Opravdu nemusí.
Existuje cesta ven. Není to lehké. Ale dá se to. S pomocí terapeutů, podpůrných skupin, přátel. Prvním krokem je pochopit, že vina není tvoje. A druhým – říct si nahlas, že si zasloužíš lásku. Ne kontrolu. Ne výsměch. Ale skutečnou, něžnou a respektující lásku.
A pokud jsi tohle někdy zažila – nejsi v tom sama. A nejsi špatná. Špatnej byl on.
Zdroje:
zeny.cz
blog.mojra.cz:
aktin.cz:
