Článek
Vyučila jsem se, vdala a měla s manželem dvě dcerky.
Na začátku to vypadalo jako pohádka, ale náš vztah nevydržel manželovy neustálé pracovní cesty a jeho způsob života „svobodného“ pána, který se nerad vázal. Rozvod byl nevyhnutelný.
Po čase přišla nová láska a s ní naděje. Otěhotněla jsem a myslela si, že tentokrát už to bude jiné. Jenže ještě během těhotenství přišel tvrdý pád – vztah se rozpadl. Narodil se mi chlapeček a já se musela učit za pochodu, jak žít, starat se o děti a zároveň nás všechny uživit. Byly dny, kdy jsem nevěděla, jak zaplatím nájem nebo co dám dětem k večeři. Ale i přes slzy a únavu jsem to zvládla.
Po několika letech se stalo něco, co jsem nečekala – ozvala se mi má dětská láska ze základní školy. Byla to doslova smršť. Láska jako trám! Domov plný něhy, radosti a harmonie. Smála jsem se, cítila se v bezpečí a myslela si, že teď už mě nic nezlomí. Jenže život má zvláštní smysl pro humor – přišly velké potíže.
Moje sestra a máma se rozhodly, že můj přítel není dost dobrý, aby pomáhal vychovávat moje děti. A začalo peklo na zemi. Neustálé našeptávání dcerám, jak se k nim „nesmíme“ chovat, a dokonce i kontrolování u školy, jestli nemají modřiny. Ta nedůvěra, to ponižování a ten tlak byly obrovské.
Jednoho dne jsem si řekla: „A dost!“ Když byly moje vlastní děti ochotné hrát s rodinou tuhle hru, věděla jsem, že to nemá řešení. Nenechám se šikanovat, hlídat a nakonec zavřít do basy za něco, co jsem nikdy neudělala. Odpoledne holky přišly ze školy, já je beze slova naložila do auta a odvezla k jejich tátovi. Bylo to, jako bych si vytrhla kus srdce.
Pro mámu je takový okamžik noční můrou. Psychicky jsem to neunesla – skončila jsem u psychiatra a do konce života musím brát léky na nervy. Dnes jsou mé dcery dospělé, mají vlastní rodiny a vztahy se mezi námi urovnaly. Ale rány zůstávají. Jsou hluboko pod kůží a občas se připomenou, i když nechci.
Každý ví, že když se chceš pomstít matce, vezmi jí děti. Mně se to stalo. Zlomilo mě to. Přežila jsem – ale nikdy nezapomenu.
Zdroj: čtenářka mého blogu
Zažil někdo ve vašem okolí podobný zásah rodiny do života? Podělte se o svůj příběh.
