Článek
Lidé nacházeli zkamenělé kosti dinosaurů dávno předtím, než vůbec znali pojem dinosaurus. V té době ale neměli sebemenší ponětí, s čím mají tu čest. Objevené kosti, zuby, lebky podle nich patřily nějakým obrovským vyhynulým tvorům. Lidem obdivující tyto velkolepé pozůstatky nedala fantazie spát a dala vznik různým legendám o dracích, gryfech nebo jiných bájných stvořeních. V čínské medicíně jim byla usuzována dokonce kouzelná moc, kterou využívaly ve svých léčebných medikamentech.
Teprve koncem 18.století byla v lomu u anglického městečka Stonesfield nalezena zkamenělá spodní čelist dinosaura (tzv. stonesfieldský varan, ještěr ze Stonesfieldu). Tuto fosilii začal zkoumat reverend William Buckland, který byl ale natolik zaneprázdněn jinými výzkumy, že s popisem spodní čelisti nespěchal. Jakmile mu tzv. teklo do bot a zjistil, že by ho s popisem jiné fosilie mohl předběhnout Gideon Mantell, začal se zmíněné zkamenělině věnovat. Psalo se 20.února 1824, když reverend William Buckland popsal prvního dinosaura. Rod Megalosaurus.
Rok nato 10.února 1825 byl Gideonem Mantellem popsán druhý dinosaurus, a to rod Iguanodon. Veškeré tyto objevy a popisy se odehrály na území Anglie. Zároveň si je potřeba uvědomit, že tehdy ještě pojem dinosaurus neexistoval. Ten zavedl až roku 1842 sir Richard Owen. V těchto časech si lidé mysleli, že se jedná o přerostlé příbuzné leguánů nebo varanů. Lidé je chápali jako nudné, pomalu se pohybující zavalité tvory, které příroda stvořila omylem a byli tedy odsouzení k zániku. S postupem času o ně opadal jakýsi zájem, protože si vědci i laická veřejnost mysleli, že už nemají čím překvapit.
Ale překvapili. Roku 1969 vydal John H. Ostrom popis dinosaura, který na ně razantně změnil pohled a odstartoval tak malou vědeckou revoluci označovanou jako Dinosauří renesance. Jednalo se o srpodrápého dromeosaurida, tzv. „raptora“ druhu Deinonychus antirrhopus, jehož příbuzným je menší mongolský a známější bratránek Velociraptor. A čím je Deinonychus zajímavý? Při zkoumání kostry deinonycha a porovnání s kostrami archaeopteryxe i současných ptáků bylo nalezeno více jak 120 společných znaků. Jedná se například o lehkou stavbu, klíční kosti srostlé do furkuly, půlměsičitá zápěstní kost, duté kosti pro uložení vzdušných vaků, které vedly k lepší respiraci, znaky opeření, dostatečně velké mozkové části zodpovědné za kontrolu rychlých pohybů a zodpovědných za orientaci v prostoru, vypouklé očnice, trojrozměrné vnímání obrazu, teplokrevnost, agilitu, vysoký stupeň metabolismu a mnohé další. Tyto společné znaky přivedly vědce ke zjištění, že ptáci jsou dinosauři. Respektive se jedná o specializovanou skupinu maniraptorních teropodních dinosaurů vyskytujících se na planetě v počtu více jak 10 000 druhů.

kolibřík Kalypta nejmenší
Když se podíváme na systematiku dělení dinosaurů, tak zjistíme, že se dělí na dvě základní skupiny – Saurischia a Ornitischia. Než se v tom začneme vrtat více. Například Saurischia se dělí na Sauropodomorpha a Theropoda. Když půjdeme postupně schůdek po schůdku po linii teropodů, tak dojdeme přes Maniraptory až k ptákům.
Ovšem nic netrvá věčně. Před 66 miliony let se z nebe zřítil malý kamínek. Vědečtěji řečeno vesmírná planetka nebo asteroid o velikosti cca 10 – 15 km. Ten spadl do tehdejšího Proto – Karibiku (dnes Yucatánský poloostrov), kde vytvořil kráter o průměru 180 – 200 km nazývaný Chicxulub. Dopad planetky, který vyvolal obří tsunami, zvýšil výlevnou činnost indických sopek a jiných následků, vedl k vyhubení 75% tehdejších druhů a zapsal se do dějin jako páté největší vymírání života na Zemi. Tím se dostáváme zpět k naší otázce, zda dinosauři vymřeli.
Odpověď: Dinosauři nikdy nevymřeli, protože jsou tady s námi v podobě současných ptáků. Vymřeli pouze „neptačí“ dinosauři (označení pro druhohorní dinosaury). Ptáci jsou evoluční pokračování jedné skupiny teropodních dinosaurů, ne jen „přeživší příbuzní“.
Důležité tedy je si definovat, koho budeme jako dinosaury chápat. Zda jako „neptačí dinosaury“ nebo celou skupinu dinosaurů (čili zahrneme i linii maniraptorních teropodních dinosaurů – tedy současné ptáky).
Zdroje:
Autorský článek napsaný na základě informací, které byly postupem času načteny z knih (převážně od pana Vladimíra Sochy) nebo webu https://dinosaurusblog.com/.