Článek
Když se blíží Vánoce, vždycky mám chuť pustit se do něčeho tvořivého. Nejraději vyrábím dekorace z přírodních materiálů, protože mám ráda jejich jednoduchost a přirozenou krásu. Letos jsem si chtěla vytvořit trochu jiný věnec než obvykle. Nechtěla jsem používat klasický hustý korpus z chvojí, ale lákala mě vzdušnější varianta, ve které bude vidět také samotné proutí. Nakonec jsem se rozhodla pro kombinaci tenkých větviček, šišek a voňavých sušených pomerančů.
Na výrobu jsem si připravila několik delších ohebných proutků, které jsem měla ze zahradního řezu. Dobře poslouží například vrbové proutí nebo tenčí pružné větvičky z jiných keřů. Dále jsem potřebovala několik borovicových šišek, pár menších větviček jehličnanů, sušené plátky pomeranče, floristický drátek, jutový provázek, zahradnické nůžky a tavnou pistoli. Na závěrečné zdobení jsem si připravila také skořicové tyčinky a jednu větší přírodní mašli.
Nejprve jsem si připravila samotný základ věnce. Proutky jsem očistila od zbytků listí a nechala je chvíli ve vodě, aby byly pružnější a při ohýbání se nelámaly. Potom jsem vzala první delší proutek a opatrně ho stočila do kruhu. Konce jsem překřížila a zajistila floristickým drátkem. Postupně jsem přidávala další proutky, které jsem proplétala kolem již vytvořeného základu. Snažila jsem se, aby kruh držel tvar, ale zároveň vypadal přirozeně a nebyl příliš pravidelný.
Když byl korpus dostatečně pevný, nechala jsem ho oschnout a pustila se do zdobení. Nejdříve jsem si rozmyslela, na kterou část věnce chci umístit jednotlivé ozdoby. Rozhodla jsem se zdobit pouze spodní pravou část, aby vynikla zajímavá struktura proutí. Na vybrané místo jsem přiložila několik kratších větviček jehličnanů a upevnila je floristickým drátkem. Větvičky jsem skládala přes sebe tak, aby vytvořily menší zelený svazeček.
Potom jsem začala přidávat šišky. Vybrala jsem si tři větší a několik menších kousků. Nejprve jsem si je rozložila na věnec nanečisto, abych viděla, jak budou nejlépe vypadat. Větší šišky jsem umístila blízko sebe a menšími vyplnila volná místa. Když jsem byla s rozmístěním spokojená, připevnila jsem je tavnou pistolí. U těžších ozdob je dobré použít také drátek, aby na věnci opravdu pevně držely.
Největší radost mi udělalo zdobení sušenými pomeranči. Jejich teplá oranžová barva krásně kontrastuje se zeleným chvojím a hnědými šiškami. Plátky jsem si připravila předem. Nakrájela jsem pomeranče na tenčí kolečka, osušila je papírovou utěrkou a nechala pomalu usušit v troubě při nízké teplotě. Během sušení je potřeba je obracet a kontrolovat, aby se nepřipálily. Před použitím musí být opravdu suché. Potom jsem je připevnila mezi šišky a větvičky.
Nakonec jsem přidala dvě skořicové tyčinky, které jsem svázala jutovým provázkem. Na jednom místě jsem vytvořila menší mašli z přírodní stuhy a připevnila ji vedle zeleného chvojí. Celý věnec tak získal slavnostnější vzhled, ale stále si zachoval svůj přírodní charakter. Pokud máte rádi výraznější dekorace, můžete přidat také badyán, sušená jablíčka, malé dřevěné hvězdičky nebo několik červených šípků.
Na zadní straně jsem vytvořila pevné očko z jutového provázku, za které se dá věnec zavěsit. Ještě jsem zkontrolovala, zda všechny ozdoby dobře drží, a upravila několik větviček, které příliš vyčnívaly. Hotovou dekoraci jsem pověsila na vstupní dveře. Vypadala přesně tak, jak jsem si představovala – jednoduše, přírodně a přitom velmi vánočně.
Podobný věnec si můžete přizpůsobit podle toho, co máte zrovna k dispozici. Místo vrbového proutí lze použít hotový proutěný korpus, který koupíte v zahradnictví nebo květinářství. Pokud nemáte šišky, můžete je nahradit žaludy, ořechovými skořápkami nebo drobnými dřevěnými ozdobami. Krásně vypadají také sušené květy hortenzií, které zůstaly na zahradě po létě.
Aby vám dekorace vydržela co nejdéle, doporučuji ji umístit venku na kryté místo nebo do chladnější místnosti. Přímé slunce a teplo mohou způsobit rychlejší vysychání chvojí a křehnutí některých přírodních ozdob. Pokud věnec zavěsíte na dveře vystavené větru, zkontrolujte také pevnost všech spojů.
Na tomto tvoření mě baví především to, že si člověk vystačí s několika obyčejnými věcmi. Proutí ze zahrady, pár šišek z procházky a několik sušených pomerančů dokážou vytvořit dekoraci, která udělá spoustu radosti. A když se mě někdo zeptá, kde jsem takový věnec koupila, můžu s úsměvem říct, že nikde. Vyrobila jsem si ho sama, přesně podle své představy a s radostí, kterou mi přináší každé vánoční tvoření.





