Článek
V čínském Šen-čenu vydali Donald Trump, Si Ťin-pching a Vladimir Putin společné prohlášení, které nazvali „Mírová deklarace“. Tři nejmocnější země světa v něm slibují dialog o snižování nebezpečí jaderné války, zavazují se udržovat strategickou stabilitu, chtějí zvýšit produkci a dodávky ropných produktů a …kritizují Mezinárodní trestní soud, tedy instituci, která na jednoho ze signatářů vydala zatykač. O válce na Ukrajině v textu není ani slovo a Kreml rovnou upřesnil, že Ukrajina nebyla centrálním tématem schůzky. Trump prohlásil, že se píšou dějiny, Putina označil za svého přítele a pozval ho na prosincový summit G20 do Miami. Si Ťin-pching vyzval, aby státy opustily mentalitu studené války a staly se přáteli. Spoluautor dokumentu o míru Putin nicméně na tiskové konferenci oznámil, že po ukrajinských úderech na Krymský most nebudou žádné dohody, že odpověď Ruska bude mnohem bolestivější než to, co udělal Kyjev s mostem, a odmítl zastavit útoky na ukrajinskou energetiku i na cíle v Černém moři. Dánská premiérka Mette Frederiksenová k setkání poznamenala, že Putina jen povzbudí a výsledkem bude tvrdší tlak na Evropu. „Nejvtipnější“ je to, že se nikdo ze tří „mírotvůrců“ ani neobtěžoval předstírat opak. A také se stalo tohle:
- V Berlíně se sešla koalice ochotných, dorazilo téměř čtyřicet delegací. Hostiteli byli německý kancléř Merz, francouzský prezident Macron a britský premiér Burnham. Americké vyslance zastupovali idioti Kushner a Witkoff. Kushner po jednání uvedl, že evropská podpora Ukrajiny je silná, že totéž vzkázali Moskvě a že Rusko souhlasilo s jednáním v multilaterálním formátu s evropskými zástupci. Oficiální potvrzení z Kremlu ale chybí. Zelenskyj oznámil, že se připravuje čtyřstranný dialog Ukrajiny, Evropy, Spojených států a Ruska, a dodal, že nejsilnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu i pro celou Evropu zůstává členství v NATO. Merz slíbil podporu tak dlouho, jak bude potřeba, s tím, že jednání můžou uspět jen s Ukrajinou a Evropou u jednacího stolu. Polský ministr zahraničí Sikorski varoval, že mírová jednání můžou být zneužita jako nástroj k rozdělení Západu a že Polsko nepřijme ruskou snahu vytvořit nové sféry vlivu a oslabit NATO.
- Ukrajina zasáhla Krymský most už potřetí za týden, tentokrát jeho železniční část. Podle generálního štábu úder provedly pobřežní raketové komplexy ukrajinského námořnictva protilodními střelami Neptun, poškozené jsou koleje a okolí mostního oblouku. Vlakový provoz Rusko skutečně zastavilo, dosazený šéf okupovaného Krymu Sergej Aksjonov pak oznámil, že se začne obnovovat kolem čtvrté hodiny odpoledne. Moskva později mluvila o provozu alespoň na jedné koleji. Silniční část je po pondělním a úterním úderu mimo hru, do průlivu se zřítila vozovka i s částí nosného oblouku. Odborníci odhadují obnovu silničního provozu nejdříve za půl roku, Defense Express soudí, že kompletní oprava oblouku může zabrat dokonce víc než dva roky. Ruská logistika na Krym se tak přesouvá na delší a pomalejší trasu přes okupovaný jih Ukrajiny, který je v dosahu ukrajinských zbraní.
- Ukrajinské údery na ruské rafinerie začínají být vidět v číslech. Podle Reuters, která se opírá o dva zdroje, se od konce října snížilo denní zpracování ropy v Rusku ze zhruba 700 tisíc tun na přibližně 400 tisíc tun, tedy o pětačtyřicet procent. Útoky za posledních dvacet dní narušily nebo zastavily provoz patnácti z pětatřiceti velkých ruských rafinerií. Ještě 10. listopadu přitom Reuters mluvil o poklesu kolem třiceti procent. Zelenskyj 15. listopadu tvrdil, že Ukrajina vyřadila dokonce 55 procent ruských rafinérských kapacit. V noci na čtvrtek měly ukrajinské drony podle monitorovacího kanálu Exilenova+ zasáhnout a zapálit přečerpávací stanici Kalejkino u Almeťjevsku v Tatarstánu.
- Putin na tiskové konferenci v Šen-čenu dále oznámil, že Rusko diplomatickou cestou pozvalo evropské představitele do Moskvy, aby tam vyjasnili svůj postoj k jednání. O formátu dalších rozhovorů s Ukrajinou se Kreml rozhodne až poté. Kdo přesně byl pozván, Moskva nezveřejnila. Putin zároveň tvrdil, že Rusko chce konec války, ale Evropané chtějí na Ukrajinu posílat vojáky, z čehož vyvodil, že Evropané konec války nechtějí. Rozmístění zahraničních jednotek na Ukrajině označil za nepřijatelné a Evropskou unii za možný politicko-vojenský blok. Obavy evropských států, že Rusko plánuje útok na Evropu, nazval „diplomaticky“ slovním průjmem.
- Generální ředitel belgického Euroclearu Edwin De Pauw na slyšení rozpočtového výboru Evropského parlamentu uvedl, že žádný z dosavadních návrhů na využití zmrazených ruských aktiv neukazuje, jak zajistit podporu Ukrajiny a finanční stabilitu zároveň. Euroclear drží ruská vládní aktiva za 204 miliard eur a sankční odvety Ruska ho jen v říjnu stály 233 milionů eur, z toho dvě třetiny na právních službách. Obnova Ukrajiny má podle Světové banky stát bezmála trojnásobek toho, co Euroclear v ruských aktivech drží.
- Rusko v noci vypálilo na Ukrajinu protilodní rakety a 98 útočných dronů, zásahy jsou hlášené z osmnácti míst a škody z dvanácti oblastí. Podle premiéra Koreckého bylo zraněno nejméně deset lidí. V Kyjevě zahynul jeden člověk v Podilském okrese, tlaková vlna z explozí vysypala okna u Vladimirského chrámu. Ve Zlatopilu v Charkovské oblasti zasáhly drony tržiště a zranily třináct lidí včetně jedenáctiletého chlapce, v Chuhujivu je šest zraněných. V Komyšanech u Chersonu ostřelování kolem 8:10 zranilo sedmaosmdesátiletou ženu a šestašedesátiletého muže.
- Spojené státy obvinily Rusa Igora Ďjua z toho, že pro ruskou vládu sledoval zaměstnance velké americké technologické a zbrojní firmy s kanceláří v Palo Altu, a to podle státního zástupce Craiga Missakiana kvůli pomoci, kterou firma poskytuje Ukrajině. Fotografoval jim obrazovky notebooků v kavárně poblíž kanceláře, pokyny dostával přes Telegram. Při zatčení měl u sebe falešný americký pas, dva ruské pasy a osmnáct tisíc dolarů v hotovosti.
- Bez elektřiny zůstali lidé v Dnipropetrovské, Žytomyrské, Záporožské, Mykolajivské a Sumské oblasti. Ve většině regionů se elektřina vypíná podle hodinových plánů a omezení se týká i průmyslu. První náměstek ministra energetiky Artem Nekrasov uvedl, že Rusko cíleně míří na zařízení, kde jsou opravy téměř hotové. V Černihivské oblasti byli pracovníci energetické společnosti napadeni dvakrát, naštěstí bez obětí.
- Čína údajně omezí dodávky některých komponentů, zejména tryskových motorů pro drony, do Ruska.
Zajímavá videa:

