Článek
Trump včera večer na své Truth Social oznámil, že se Ukrajina a Rusko dohodly, že si nebudou navzájem útočit na energetiku, a hned dodal, že za světový růst cen nafty může válka Ruska s Ukrajinou, ne Írán. Dohodu dosud nepotvrdila ani jedna ze zmíněných stran, nicméně Moskva si Trumpův výrok pochvalovala. Na dotaz novináře, zda Rusko skutečně má v úmyslu takové údery zastavit, Peskov odpověděl… že odpovídat nebude. Zelenskyj naopak pár hodin předtím řekl, že Ukrajina svým partnerům navrhla, aby s Ruskem dojednali zastavení úderů na kritickou infrastrukturu, tedy na energetiku, potravinové řetězce, logistiku a další zařízení nutná pro základní potřeby obyvatel. „Pokud naši partneři dokážou zajistit, že Rusko skutečně nemá v úmyslu útočit na naši rozvodnou síť, další energetická zařízení, kritickou infrastrukturu nebo potravinové řetězce, pak jsme samozřejmě připraveni takové údery neprovádět. Musí to být spolehlivé, dlouhodobé a mít reálný dopad na životy lidí, ne něco, co se rozpadne, jakmile si Rusové odbydou své ‚volby‘ a dostanou dočasnou úlevu na cenách benzinu a nafty,“ uvedl. Jinými slovy: Kyjev nabízí jasně podmíněné příměří a čeká na konkrétní záruky. Trump si mezitím na síti sám odhlasoval hotovou dohodu. Americká válka s Íránem, která vyřadila část blízkovýchodních rafinérských kapacit a fakticky přiškrtila Hormuzský průliv, samozřejmě v jeho vysvětlení cen nafty nefiguruje. A také se stalo tohle:
- Velitel 1. sboru Národní gardy Azov Denys Prokopenko na fóru Jalta European Strategy varoval, že Rusko může pro další ofenzívu zmobilizovat až 600 tisíc lidí, tedy dvojnásobek dříve avizovaného podzimního odvodu 300 tisíc, a to kvůli Putinovu deklarovanému cíli obsadit Doněckou a Luhanskou oblast do posledního metru. Do konce podzimní kampaně se podle něj Rusové pokusí probojovat do jedné z donbaských pevností – Dobropillja, Kostjantynivky, Družkivky, Kramatorsku, Slovjansku nebo Svjatohirsku – a udělat z ní odrazový můstek k další ofenzívě. Už v říjnu podle Prokopenka mohou kvůli dešti, mlze a kratšímu dni přejít od malých pěších skupin k mechanizovaným průlomům. Na začátku zimy pak může část mobilizační zálohy zamířit na sever, na Sumsko a Černihivsko, s cílem vytvořit tam nárazníkovou zónu, pokračovat v teroru proti Kyjevu a připoutat ukrajinské zálohy tak, aby nešly přesunout na východ.
- Satelitní snímky ukázaly, že Rusko dál rozšiřuje továrnu na šahedy. Kanál Dnipro Osint zveřejnil záběry jižní části zvláštní ekonomické zóny Alabuga u Jelabugy v Tatarstánu, přes tisíc kilometrů od ukrajinské hranice, kde stojí nejméně pět dokončených dlouhých výrobních hal s novými vnitřními komunikacemi a další se staví. V zóně se od roku 2023 montují úderné drony Geran a návnady Gerbera, vyráběné za desetinu ceny šahedu, aby ukrajinská obrana plýtvala protivzdušnými střelami. Podle ukrajinské rozvědky Rusko vyrábí zhruba 3000 proudových dronů měsíčně a nahromadilo přes šest tisíc Geranů pro masové útoky. Motory, navigaci a avioniku dodávají čínské firmy, na lince pracují studenti místního Alabuga Polytechu a pracovní migrantky z Afriky a Střední Asie.
- Ukrajinské drony v noci znovu mířily na Krasnodarský kraj a hlavně na Soči. Terčem byla radiolokační stanice 92N6, jeden z klíčových prvků protiletadlového komplexu S-400 Triumf, který vyhledává vzdušné cíle a navádí na ně rakety. Monitorovací kanály hlásily také možné zásahy u přístavu a ropného skladu a podle prvních zpráv měla být poškozena i Bočarov Ručej, Putinova rezidence v Soči. Během noci byly hlášeny také zásahy skladů a odpalovacích míst ruských úderných dronů u Kursku a v okupovaném Doněcku, velitelského stanoviště dronové jednotky v Novohrodivce, radiolokačních stanic u Lityže, Trostenčyku a Lipovky v Brjanské oblasti, tří retranslačních stanic v Brjanské oblasti a systému blízké navigace u letiště Saky na okupovaném Krymu.
- V Oděse Rusové při nočním náletu zapálili sklad distributora léků BaDM, jednoho z největších velkoobchodů zásobujících ukrajinské lékárny. Je to už čtvrtý zasažený sklad léků za dva týdny: Včera ruský úder zničil také třídicí centrum řetězce EVA, které zásobovalo prodejny v Mykolajivské, Oděské a Chersonské oblasti.
- Polští vojáci vylovili z Baltského moře dron, který je podle předběžných dat ruské vojenské výroby. Donald Tusk varoval, že v nadcházejících měsících lze od Ruska čekat „velmi intenzivní akce“. Bývalý polský ministr obrany míní, že Rusko údery u hranice chce zastrašit Poláky a oslabit podporu Ukrajiny, a nevyloučil další provokace přímo na polském území, případně pod falešnou vlajkou.
- Kanada podle Financial Times jedná o připojení k unijní podpůrné půjčce pro Ukrajinu, částku chtějí obě strany dojednat před summitem EU–Kanada v Montrealu koncem října. Světová banka navíc Ukrajině brzy poskytne 841 milionů dolarů rozpočtové podpory kryté kanadskými zárukami.
- V Prylukách na Černihivsku dopadly kolem desáté dopoledne na centrum města řízené střely typu Banderol. Zasáhly sklady zemědělské firmy a okolní budovy. Tři lidé zahynuli a počet zraněných do odpoledne stoupl na dvanáct.
- Trumpova administrativa zvažuje, že Ukrajině povolí vyrábět „méně sofistikované“ antirakety pro systémy Patriot. Zelenskému zároveň prezentovali nové interceptory určené proti proudovým dronům.
- Mediazona ve své databázi identifikovala jménem už přes 248 tisíc padlých ruských vojáků. Od posledního zpřesnění na konci srpna přibylo na seznamu 6097 jmen.
- Ukrajinské námořnictvo uvádí, že Rusko už čtvrtý měsíc v řadě odpaluje řízené střely Kalibr přímo ze základen, aniž by své lodě vysílalo do Černého moře.
- Polská armáda obdržela rozkaz sestřelit všechny nepřátelské objekty, které vletí do vzdušného prostoru země.
- Ukrajina bude mít garantovanou kapacitu v novém LNG terminálu v litevské Klaipedě.
Zajímavá videa:
