Článek
Hledá se strana, zn.: spěchá. Takto by mohl znít text moženého voličského inzerátu do sněmovních voleb. Už před nějakou dobu se mluvilo o stranách KOS a GEN. Čas od času se někdo pokusí o vytvoření nové partičky, která chce změnit Česko, ale buď není příliš vidět, nebo ji nikdo nebere vážně. Ovšem nejčastěji jde o staré strany v nových kabátech spolu s těmi, kdo nejsou příliš vidět. Už dlouho se nestalo, že by se objevil nějaký výrazný zbrusu nový hráč. Naposledy to bylo hnutí ANO, které od svých prvních voleb v roce 2013 nemilosrdně drtí stávající politické pardály téměř na všech frontách. Přitom podle agentury MEDIAN by nové straně dalo hlas 11 % voličů a dalších 38 % by to zvažovalo.
Stav české politické scény je zoufalý. Politologové s oblibou tvrdí, že pojmy levice, pravice a střed jsou zastaralé, ale spousta lidí na toto tradiční rozdělení ráda slyší. Jenže od té doby, co nastoupilo hnutí ANO (a nejspíš už i předtím za éry Věcí veřejných), se význam těchto pojmů rozplynul. Navíc se mezi politickými uskupeními leckdy smývají názorové rozdíly.
Pro ukázku rozmanitosti poslouží úryvky z politických programů.
„Za základní princip obrany demokracie považujeme zavedení přímé demokracie a široké zapojení občanů do řízení země. Považujeme za nutné ukončit demo-demokracii, ve které vládnou kmotrovské stranické mafie. Falešné hry politických stran na levici a pravici přivedly naši republiku do bludného kruhu hlubokých dluhů, vysokých daní a krizí.“
„Nechtěli jsme se smířit s tím, že naše děti budou žít v zemi, v jaké jsme žili my. V zemi rozkradené a zkorumpované. Vzbouřili jsme se. A přišli jsme do politiky konečně zavést princip řádného hospodáře a k němu vedeme i všechny, kteří se s námi na správě naší země chtějí podílet a pomáhat nám. Máme za sebou výsledky, kterých nikdo před námi nedosáhl.“
„Podporujeme širokou účast občanské společnosti v komisích a výborech, ať už jde o vládu, kraje nebo obce. Podporujeme participativní rozpočtování a hledání priorit na obecní úrovni, aby obce více investovaly do věcí, po kterých je mezi lidmi opravdová poptávka. Předpokladem pro informované rozhodnutí je skládání účtů. Prosazujeme, aby stát, kraj nebo obec průběžně reportovaly občanům aktuální stav plnění všech slibů a pokrok v uskutečnění projektů, používal rozklikávací rozpočty a další nástroje skládání účtů.“
„Naše společnost má národní tradice vycházející z kořenů židovské, antické a křesťanské kultury a civilizace. Tyto hodnoty budeme chránit. Jsou základem demokracie, svobody a lidských práv. Podporujeme tradiční hodnoty naší společnosti a považujeme fungující rodinu za její podstatu. Rodina zasluhuje ochranu a podporu. Za základ rodiny považujeme tradiční svazek muže a ženy.“
„Základem naší praktické politiky je důraz na soukromé vlastnictví, nízké daně, podnikavost, solidaritu zodpovědných, snižování byrokracie, malý a bezpečný stát, ochranu soukromí, individuální zodpovědnost, zdravé veřejné finance a nezadluženou budoucnost.“
„Chceme vytvářet dlouhodobě předvídatelné prostředí pro jednoduchou možnost podnikání, investování a obchodu. Vycházíme z toho, že základem bohatství je píle, pracovitost a inovace, nikoliv spekulace, dotace a závislost na státních zakázkách.“
„Stát by měl poctivé podnikání co nejvíce usnadnit. Vodítkem při stanovení pravidel hospodářské soutěže by měl být ideál dokonalé konkurence.“
„Podporujeme spolupráci svobodných evropských států a států Visegrádské čtyřky na zásadě společných zájmů, otevřeného trhu, svobodného obchodu, pohybu a obrany.“
„Školství - absolutní priorita. Kvalitní a dostupné školství jen pro toho, kdo má schopnosti a vůli pro studium. Potřebujeme národ, který svými znalostmi a dovednostmi obstojí v konkurenci vědomostní ekonomiky, uplatní se na trhu inovací a nových technologií.“
„Základní hodnotou pro nás představuje svobodný člověk a občanská společnost. Věříme proto ve společenské uspořádání, v němž veřejná moc reguluje náš každodenní život a svobodu v nezbytně nutné míře.“
Jak by řekl jeden moudrý muž, nic nemusí být tak, jak se zdá. Výše uvedené úryvky z textů jednotlivých stran jsou v tomto pořadí: SPD, ANO, Piráti, SPD, ODS, STAČILO!, Piráti, SPD, Lidovci, STAN. Pokud jste tipovali něco jiného, je to jen důkazem toho, že se spousta věcí napříč stranami opakuje. Zajímavost: Piráti se označují za stranu liberálního středu. Ovšem v jejich programu je v sekci občanských práv vyobrazen symbol vztyčené levé ruky se zaťatou pěstí, tradiční symbol levice. Mimo to jsou čeští Piráti součástí sdružení pirátských stran známého jako Pirátská internacionála (Pirate Parties International). Ve výčtu existujících mezinárodních sdružení politických stran představuje jednu z výjimek v použití slova „international“ nikoliv ve významu „mezinárodní“, nýbrž jako „internacionála“.
Poptávka po nové straně je vzhledem k podobným programům, které se od sebe liší jen propravovaností a některými radikálnějšími názory, pochopitelná. Čím by tedy potenciální nová strana měla zaujmout? Za poslední roky se v české parlamentní politice vyprofilovaly dva zásadní směry: populismus a popapulismus (lidově řečeno přesdržkismus). Populismus se vyznačuje sloganem: slíbíme, co voličům na očích vidíme. Ten druhý směr lze popsat jako probuzení z populismu: slíbili jsme, co jsme voličům na očích viděli a naivně jsme si mysleli, že to vyjde, jenže ono to nevyšlo. Tento stav politického vystřízlivění, který je pro marketingové týmy noční můrou, staví vládnoucí garnitury do těžkého dilematu: buď říct voličům, že nejsou schopné své sliby naplnit, nebo dál vědomě lhát voličům i sobě. Nabízí se ještě třetí cesta: neříct nic a doufat, že to nějak dopadne. Ve výsledku je to facka pro vládu od vlastních poradců a někdy i rozumu, následně pro voliče od vlády a potom znovu pro vládu, tentokrát od voličů.
Aby byl lid spokojen a dostal novou stranu s nadějí na volební úspěch, do níž část obyvatelstva bude alespoň chvíli vkládat své poslední zbytky naděje a kterou budou někteří od začátku nenávidět a jiní nekriticky zbožňovat, musely by se objevit nové tváře. Kde je vzít? Pasivní právo je od 21 let… Na této patálii se pravděpodobně zasekly strany KOS a GEN. První jmenovaná ani neprošla povinnou registrací.
Možná jen voliči neví, co chtějí. Nebo politici nerozumí občanům. Třeba se zjeví nějaký génius, který perfektně odhadne, čeho si lid prahnoucí po nové straně žádá. Což nejspíš vyústí v to, že se stane součástí panteonu tuctových politických mesiášů.
