Článek
Na YouTube kanálu Inovace republiky se před nedávnem objevilo video, které mělo reagovat na údajné zavedení němčiny jako druhého úředního jazyka. Autor videa Robin Čumpelík ve videu vykresluje tuto záležitost jako novodobou mnichovskou dohodu, kterou prý vláda schválila bez pozornosti médií. Zprávu o zvýšení ochrany němčiny vydal úřad vlády v březnu tohoto roku. Celý proces začal již v říjnu 2019, kdy zástupci německé menšiny zaslali předsedovi Rady vlády pro národnostní menšiny žádost o rozšíření ochrany němčiny. Tato žádost byla Radou odsouhlasena 8. ledna 2021. Materiál, který z jednání vzešel, vláda schválila 14. 12. 2022. O necelý rok později, 13. prosince 2023, vládní usnesení potvrdila poslanecká sněmovna (86. schůze, čas 12:35 až 12:50). Senát schválil ratifikaci o 5 měsíců dříve, 13. 7. 2023 (14. schůze). Usnesení vstoupilo v platnost letos na konci února.
Tvrzení „o nás bez nás“ je bezdůvodné, všechna jednání parlamentu jsou přenášena živě. Nezájem médií je pochopitelný. Jedná se o jednu z celé řady mezinárodních smluv, které parlamentem prochází. Ne všechny jsou záživné a jsou i mnohem výbušnější než smlouva o ochraně jazyka, například smlouva s Vatikánem.
Návrh vládního usnesení projednávala dolní komora jako sněmovní tisk 436. V důvodové zprávě se uvádí, že hlavní motivací je posílení vztahů (zejména v hospodářské a ekonomické oblasti) s německojazyčnými zeměmi, tedy Německem, Rakouskem a Švýcarskem. Dále je zde výčet dosavadní ochrany jazyků národnostních menšin, kterou garantuje Evropská charta regionálních či menšinových jazyků, jež je pro Česko závazná od roku 2007. Němčina se donedávna řídila pouze částí II, která v současnosti platí pro romštinu a moravskou chorvatštinu. Část III (poskytující vyšší stupeň ochrany) kromě nově přidané němčiny platí také pro slovenštinu a polštinu. Pro každý jazyk, který spadá do části III, je nutné přijmout minimální 35 opatření týkajících se veřejného života, která jsou v této části zahrnuta. Důvodová zpráva také uvádí, že s rozšířením ochrany nevznikne žádná zátěž pro státní rozpočet. Aktivity německé menšiny mají být financovány z Česko-německého fondu budoucnosti. Tvrzení, že kulturní akce mají být financovány z české strany, je tedy nepravdivé. I přesto, že z výroční zprávy nelze vyčíst zdroje finančních darů, tzn. kolik přispívají soukromí dárci a jakou měrou přispívají oba státy, nelze vzhledem k částkám předpokládat, že by to zruinovalo český státní rozpočet.
Pro srovnání, v roce 2006, těsně před začátkem platnosti charty, vydala vláda informační brožuru, kde vyznačila, co přesně platí pro slovenštinu a polštinu, jejichž ochrana, stejně jako nyní v případě němčiny, rovněž spadá pod část III.
Čumpelíkovo tvrzení, že takto silná práva neměla německá menšina ani za první republiky, je zavádějící. Při chaotickém formování republiky, k níž se německá menšina stavěla veskrze s odporem projevujícím se separatistickými tendencemi, zde zpočátku žádná práva nebyla. Situace se však změnila s přijetím ústavy v roce 1920, viz text hlavy šesté „Ochrana menšin národních, náboženských a rasových“, §131 a §132. Práva menšin ještě doplňoval zvláštní zákon č. 122/1920 Sb. Němci dokonce měli vlastní politické strany a podíleli se na řízení země a byli součástí vládních koalic. Kdo by si dnes dokázal představit zastoupení cizí národnosti v parlamentu?
V současné době není německá menšina příliš početná. Na základě dat Českého statistického úřadu ze sčítání lidu z roku 2021 podle obvyklého pobytu žilo v Česku 5 615 německých občanů, podle národnosti 9 128, podle mateřského jazyka 10 151. Jak z výčtu vybraných národností, tak z výčtu státních občanství má německá menšina nejmenší zastoupení.
Čumpelík ve videu dále zmínil jakousi podobnost s nařízením v Protektorátu Čechy a Morava a porušení Benešových dekretů. V seznamu Benešových dekretů není nic, co by bylo v rozporu s chartou.
Ve videu ovšem nezaznělo to nejpodstatnější. Některá opatření mají své specifické podmínky. Například zpřístupnění podstatné části všech stupňů vzdělávání platí tehdy, kdy v obci existuje výbor pro národnostní menšiny. Ten se zakládá v případě, kdy v obci žije minimálně 10 % příslušníků cizí národnosti a jejíž zástupce podá písemnou žádost. V případě kraje je hranice 5 %.
Tomuto hoaxu se věnoval i web Manipulátoři.cz.
