Článek
Dokud je senior plně orientovaný, schopný zhodnotit situaci a chápat důsledky svých rozhodnutí, je dobré zamyslet se nad tím, zda nechce sepsat dříve vyslovené přání a/nebo předběžné prohlášení.
Dříve vyslovené přání
Dříve vyslovené přání je dokument, ve kterém mohu dopředu vyjádřit jakou lékařskou péči si přeji a nepřeji v různých situacích, kdy o tom nebudu schopen sám rozhodovat. Dříve vyslovené přání je třeba sepsat s poučením lékaře a ověřeným podpisem nebo v rámci hospitalizace.
U těchto dvou postupů se liší doba platnosti dříve vysloveného přání. V případě, kdy je dříve vyslovené přání sepsáno v rámci hospitalizace, není potřeba ověřený podpis, ale jeho platnost se vztahuje pouze na dobu hospitalizace. Po propuštění z nemocnice již nebude takto sepsané dříve vyslovené přání platné.
Dříve vyslovené přání je možno sepsat jak obecně, tak ve vztahu ke konkrétní diagnóze. Typickými příklady obsahu dříve vysloveného přání je odmítnutí transfuze či umělé výživy nebo třeba přání neresuscitovat.
Předběžné prohlášení
Upravit pro budoucnost situace, o kterých již nebude schopen rozhodovat umožňuje i tzv. předběžné prohlášení. V rámci něj je možné vyjádřit své představy o budoucí péči a uspořádání dalších věcí. Nejčastěji se předběžné prohlášení využívá pro určení osoby, kterou si přeji v budoucnu za opatrovníka, pokud by mi měla být omezena svéprávnost. V jednom předběžném prohlášení je možné určit více opatrovníků (náhradníků), pro případ, že by některý z nich odmítl.
Tento typ předběžných prohlášení je dobré sepsat u notáře, ten jej pak musí zadat do centrální evidence. Ve chvíli, kdy by došlo k tomu, že bude probíhat soudní řízení o omezení svéprávnosti a určení opatrovníka, soud v evidenci předběžné prohlášení nalezne a k vaší vůli přihlédne.
Plná moc
Na počátku péče o blízkého seniora využívají pečující hojně plnou moc. Jejím principem je, že pověřím jinou osobu, aby za mě něco vykonala. Z chování a jednání pověřeného pak vznikají práva a závazky mně. Plná moc je určena pro plnoleté, kteří nejsou omezeni na svéprávnosti a jsou schopni samostatně právně jednat.
Příkladem plné moci může být pověření synovce, aby za mě vykonal vše, co se týká prodeje a převodu mého auta. Jedná se o jednostranný právní úkon, který mohu sepsat sám. V některých případech (pokud to vyžaduje úkon, pro který je plná moc poskytnuta – typicky návrh na vklad do katastru nemovitostí) je nutný úředně ověřený podpis. Více o plné moci si můžete přečíst zde.
Jiná situace nastává ve chvíli, kdy blízký trpí duševní poruchou (například syndromem demence), která mu brání samostatně právně jednat, ale její vliv není takový, aby bylo třeba přistoupit k omezení svéprávnosti.
V tom případě je možné využít smlouvy o nápomoci nebo zastupování členem domácnosti. V obou případech se jedná o dvoustranné právní akty. To znamená, že na jedné straně je podporovaný/zastoupený na druhé straně podpůrce/zastupující. A v obou případech schvaluje smlouvu soud. Prvek schválení soudem je zařazen proto, aby se zamezilo zneužívání slabší strany, v tomto případě seniora.
Smlouva o nápomoci
Je zde ovšem jeden zásadní rozdíl ve smlouvě o nápomoci si senior volí podpůrce, který může být přítomen u všech právních jednáních, kde je přítomen senior, má nárok na stejné informace a je tam proto, aby informace srozumitelně předal podporovanému a pomohl mu pochopit následky jednotlivých právních kroků a případně mu pomohl s rozhodnutím. Samotné rozhodnutí ale dělá dál přímo podporovaný, ten také podepisuje smlouvy i další dokumenty.
Na rozdíl od plné moci to není tak, že by jednáním někoho jiného vznikala práva podporovanému. Ten má pouze „k ruce“ podpůrce, aby se s ním mohl radit.
Zastupování členem domácnosti
Naopak při zastupování členem domácnosti vznikají jednomu člověku (zastoupenému) práva a povinnosti jednáním někoho jiného (zastupujícího) jako je tomu i plné moci. Pouze u zastupování členem domácnosti trpí zastupovaný duševní chorobou, která mu znemožňuje samostatně právně jednat, zastupování se týká pouze běžných záležitostí a zastupovat jej může omezený okruh lidí.
Více o tom kdo a v jakých záležitostech může seniora zastupovat si můžete přečíst v tomto článku.
V další části základů práva se budeme věnovat omezení svéprávnosti a základům dědického práva.
Tereza Brunerová, odborný konzultant portálu Neztratit se ve stáří
Potřebujete s něčím poradit?
Pokud řešíte konkrétní situaci z oblasti práva a potřebujete poradit, můžete se na nás obrátit prostřednictvím telefonické linky každé úterý od 8:30 do 11:30 nebo každou středu od 15:00 do 18:00 na telefonním čísle 777 718 465 nebo skrze e-mail poradenstvi@sue-ryder.cz