Článek
Některé doplňky mohou být ve vyšším věku důležitou součástí péče o zdraví. U jiných však vědecké studie zatím neprokázaly, že by přinášely skutečný zdravotní prospěch. Které látky má smysl doplňovat, co od nich můžeme očekávat a na co bychom si měli dát pozor?
S přibývajícím věkem přirozeně roste zájem o možnosti, jak si co nejdéle zachovat zdraví, dobrou paměť, fyzickou kondici a soběstačnost. Doplňky stravy přitom představují zdánlivě snadné řešení. Stačí užít tabletu nebo kapsli a máme pocit, že pro své zdraví něco děláme.
Jejich obliba je pochopitelná. Změnit stravovací návyky, pravidelně se hýbat nebo věnovat větší pozornost spánku vyžaduje čas a dlouhodobé úsilí. Užívání doplňku je naproti tomu jednoduché. Otázkou však zůstává, zda také přináší očekávaný účinek.
Vědecké poznatky ukazují, že největší přínos má doplňování těch živin, kterých má organismus skutečně nedostatek. U zdravého člověka s dostatečným příjmem všech potřebných živin další suplementace často žádný prokazatelný zdravotní prospěch nepřináší.
Kdy mají doplňky stravy skutečně smysl?
Potřeby organismu se během života mění. Ve vyšším věku může docházet ke zhoršenému vstřebávání některých živin, poklesu chuti k jídlu nebo omezení výběru potravin. Svou roli mohou sehrávat také chronická onemocnění a dlouhodobé užívání léků.
Nedostatek živin proto nemusí být způsoben pouze nevhodně sestaveným jídelníčkem. Někdy člověk přijímá určitého vitaminu dostatek, ale jeho organismus jej nedokáže správně využít.
Právě v těchto situacích mohou být doplňky stravy velmi užitečné. Je však důležité rozlišovat mezi dvěma přístupy - doplněním chybějící živiny a užíváním vysokých dávek vitaminů či jiných látek v naději, že organismus bude fungovat ještě lépe.
Více totiž automaticky neznamená lépe. Některé vitaminy a minerální látky mohou při nadměrném příjmu dokonce škodit.
Vitamin D a B12 - dva, kterým se vyplatí věnovat pozornost
Vitamin D
Vitamin D je nezbytný pro správné hospodaření organismu s vápníkem a pro udržení zdraví kostí. Jeho přirozených potravinových zdrojů je relativně málo a významná část vzniká v kůži působením slunečního záření.
S přibývajícím věkem však schopnost kůže vytvářet vitamin D klesá. Starší lidé navíc často tráví méně času venku a v zimních měsících je jeho tvorba v našich zeměpisných podmínkách výrazně omezená.
Současná odborná doporučení proto věnují zvláštní pozornost lidem starším 75 let, u nichž může mít pravidelné doplňování vitaminu D preventivní význam. Suplementace je důležitá také u některých pacientů s osteoporózou, poruchami vstřebávání nebo prokázaným nedostatkem.
To ovšem neznamená, že čím vyšší dávku vitaminu D užíváme, tím pevnější budeme mít kosti.
Velké klinické studie ukázaly, že podávání vitaminu D lidem bez prokázaného nedostatku nemusí dále snižovat riziko zlomenin ani zlepšovat fyzickou výkonnost. Vysoké jednorázové dávky mohou být dokonce nevhodné. V jedné studii u starších žen zvýšilo každoroční podání mimořádně vysoké dávky vitaminu D riziko pádů a zlomenin.
Pokud je tedy vitamin D potřeba doplňovat, zpravidla se upřednostňuje pravidelné denní užívání přiměřené dávky. Její výši je vhodné přizpůsobit věku a zdravotnímu stavu.
Vitamin B12
Vitamin B12 je další živinou, jejíž nedostatek se ve vyšším věku objevuje poměrně často.
Na rozdíl od některých jiných vitaminů není jeho deficit vždy způsoben nízkým příjmem potravou. S věkem může klesat tvorba žaludeční kyseliny, která pomáhá uvolňovat vitamin B12 z potravin. Jeho vstřebávání mohou ovlivňovat také některá onemocnění žaludku a dlouhodobě užívané léky, například metformin nebo přípravky snižující tvorbu žaludeční kyseliny např. omeprazol.
Nedostatek vitaminu B12 může způsobovat chudokrevnost, ale také brnění končetin, poruchy chůze nebo obtíže s pamětí a soustředěním. Neurologické příznaky se přitom mohou objevit i bez současné chudokrevnosti.
U rizikových osob proto má smysl stav vitaminu B12 cíleně vyšetřovat a v případě potřeby jej doplňovat. Výhodou doplňků stravy je, že obsahují vitamin B12 ve formě, která se nemusí nejprve uvolňovat z potravinových bílkovin působením žaludeční kyseliny.
Vápník a hořčík
Dostatečný příjem vápníku je zásadní pro zdraví kostí, zejména při zvýšeném riziku osteoporózy. To však neznamená, že by měl každý starší člověk automaticky užívat vápník v tabletách.
V první řadě je vhodné zhodnotit jeho příjem ze stravy. Dobrým zdrojem jsou mléčné výrobky, minerální vody bohaté na vápník, obohacené rostlinné nápoje nebo některé druhy zeleniny.
Podobně je tomu u hořčíku. Ten se podílí na činnosti svalů, nervového systému a energetickém metabolismu. Najdeme jej například v luštěninách, celozrnných obilovinách, ořeších, semenech nebo některých minerálních vodách.
Přestože některé výzkumy spojují vyšší příjem hořčíku s lepší fyzickou kondicí ve stáří, zatím nemáme přesvědčivé důkazy, že by jeho plošné doplňování předcházelo úbytku svalové hmoty, pádům nebo ztrátě soběstačnosti.
Doplňky vápníku a hořčíku tak mají své místo především tehdy, pokud jejich příjem není dostatečný nebo existuje konkrétní zdravotní důvod k suplementaci.
Bílkoviny a kreatin monohydrát
Jedním z nejdůležitějších předpokladů zdravého stárnutí je zachování svalové hmoty a síly.
Svaly nám umožňují nejen chodit nebo sportovat, ale také vstát ze židle, vyjít schody, přinést nákup nebo se samostatně postarat o domácnost. Jejich postupný úbytek může vést ke zhoršování pohyblivosti, vyššímu riziku pádů a v pokročilejších případech také ke ztrátě soběstačnosti.
Ve vyšším věku navíc svaly reagují na příjem bílkovin méně citlivě než v mladším dospělém věku. Proto je důležité dbát na jejich dostatečný příjem.
Přednost by měly mít běžné potraviny, například mléčné výrobky, vejce, ryby, maso nebo luštěniny. Pokud však člověk trpí nechutenstvím, hubne nebo nedokáže sníst dostatečné množství jídla, mohou pomoci bílkovinné přípravky nebo speciální výživa určená k popíjení, známá také jako sipping.
Tyto přípravky jsou zvláště užitečné u lidí s podvýživou nebo jejím rizikem a během rekonvalescence po onemocnění.
Zajímavé výsledky přináší také výzkum kreatinu monohydrátu, látky známé především ze sportovní výživy. U starších osob může kreatin v kombinaci s pravidelným posilováním mírně zlepšovat svalovou sílu.
Důležitá je však právě kombinace s pohybem. Samotné užívání kreatinu bez odpovídajícího cvičení nemá stejně dobře doložený přínos.
Kreatin navíc není vhodné automaticky doporučovat každému. U osob s onemocněním ledvin nebo složitějším zdravotním stavem je potřeba jeho užívání individuálně posoudit.
Omega-3 mastné kyseliny
Omega-3 mastné kyseliny jsou důležitou součástí buněčných membrán a podílejí se na řadě procesů v organismu. Pozornost si získaly zejména pro možné účinky na zdraví srdce, cév a mozku.
Pravidelná konzumace ryb bývá v dlouhodobých populačních studiích spojována s nižším kardiovaskulárním rizikem. To však ještě neznamená, že stejný účinek musí mít také kapsle s rybím olejem.
Velké klinické studie totiž neprokázaly, že by běžné doplňování omega-3 mastných kyselin u obecně zdravých lidí jednoznačně snižovalo riziko závažných srdečně-cévních onemocnění nebo prodlužovalo život.
Některé speciální léčivé přípravky s vysoce koncentrovanou formou omega-3 mají své využití u pacientů s konkrétními kardiovaskulárními riziky. Jejich účinky však nelze zaměňovat s běžně prodávaným rybím olejem.
Pozornost si zaslouží také bezpečnost. Vyšší dávky omega-3 mohou u některých lidí zvyšovat riziko fibrilace síní, tedy poruchy srdečního rytmu.
Pro většinu lidí proto zůstává vhodnější zařazovat do jídelníčku ryby, ideálně jednu až dvě porce tučných mořských ryb týdně. Pokud člověk ryby nejí, může mít suplementace smysl k zajištění dostatečného příjmu omega-3 mastných kyselin. Neměli bychom však od ní automaticky očekávat prevenci chronických nemocí.
Multivitaminy
Multivitaminové přípravky jsou oblíbené především proto, že v jedné tabletě nabízejí kombinaci celé řady vitaminů a minerálních látek.
Jejich užívání může dávat smysl například u lidí s dlouhodobě nízkým příjmem potravy, nechutenstvím nebo výrazně jednostranným jídelníčkem.
U osob, které mají dostatečný příjem živin, však dosavadní výzkumy nepřinesly přesvědčivé důkazy, že by pravidelné užívání multivitaminů prodlužovalo život nebo významně snižovalo riziko srdečně-cévních onemocnění.
Určitý zájem vzbudily studie, které u starších lidí zaznamenaly malé zlepšení některých paměťových a dalších kognitivních funkcí při užívání multivitaminů. Zatím však není jasné, zda se tento výsledek promítne také do nižšího rizika demence nebo dlouhodobého zachování soběstačnosti.
Multivitamin tedy může být užitečnou pomůckou při nedostatečném příjmu živin, ale neměl by nahrazovat pestrou stravu.
Probiotika
Střevní mikrobiom, tedy společenství mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu, se v posledních letech stal významným tématem výzkumu zdraví a stárnutí.
Probiotika mohou být prospěšná v určitých klinických situacích, například některé konkrétní přípravky mohou snižovat riziko vybraných průjmových komplikací při léčbě antibiotiky.
Jejich účinnost však závisí na konkrétních mikroorganismech, použité dávce a zdravotním problému, který chceme ovlivnit. Neplatí proto, že čím více bakteriálních kmenů přípravek obsahuje, tím bude účinnější.
U zdravých seniorů zatím nebylo prokázáno, že by každodenní užívání probiotik předcházelo chronickým onemocněním nebo zpomalovalo stárnutí.
Pro dlouhodobé zdraví střev je proto důležitější věnovat pozornost celkovému složení jídelníčku, zejména dostatečnému příjmu vlákniny a rozmanitosti rostlinných potravin.
Existují doplňky, které dokážou zpomalit stárnutí?
V posledních letech se stále častěji setkáváme s přípravky označovanými jako longevity supplements, tedy doplňky na podporu dlouhověkosti.
Patří mezi ně například NMN a nikotinamid ribosid (NR), které mohou zvyšovat dostupnost látky NAD⁺, důležité pro buněčný energetický metabolismus. Dalšími populárními látkami jsou spermidin, resveratrol nebo urolithin A.
Výzkum těchto látek je zajímavý. V laboratorních experimentech a studiích na zvířatech dokážou některé z nich ovlivňovat procesy spojené se stárnutím buněk, jejich obnovou nebo funkcí mitochondrií.
U člověka však zatím výsledky zdaleka nejsou tak přesvědčivé.
Například přípravky zvyšující NAD⁺ skutečně dokážou zvýšit jeho koncentraci v krvi. Dosavadní klinické studie však neprokázaly, že by se tento účinek spolehlivě promítal do lepší fyzické kondice, prevence chronických onemocnění nebo delšího života.
Podobně spermidin a urolithin A vykazují slibné účinky v experimentálním výzkumu, ale studie u lidí jsou zatím poměrně malé a krátkodobé.
Důležité je proto rozlišovat mezi ovlivněním biologického procesu a skutečným zdravotním přínosem.
To, že látka mění hodnoty laboratorních ukazatelů nebo aktivitu buněčných mechanismů, ještě neznamená, že díky ní budeme žít déle nebo ve stáří zůstaneme zdravější.
Výzkum zdravého stárnutí se zabývá také některými léčivými přípravky, například metforminem, rapamycinem nebo takzvanými senolytiky. Ani u nich však zatím nebylo prokázáno, že by jejich užívání zdravými lidmi prodlužovalo život. Navíc mohou mít významné nežádoucí účinky, a rozhodně proto nejsou vhodné k samovolnému užívání za účelem prevence stárnutí.
Pozor na kombinace doplňků s léky
Jedním z nejčastěji podceňovaných rizik doplňků stravy jsou jejich interakce s léčivými přípravky. To je zvláště důležité ve vyšším věku, kdy lidé často užívají několik různých léků současně.
Některé doplňky mohou ovlivňovat jejich vstřebávání nebo účinnost. Například vápník a železo mohou snižovat vstřebávání léků na štítnou žlázu, některé minerální látky ovlivňují účinnost vybraných antibiotik a změny v příjmu vitaminu K mohou zasahovat do účinku warfarinu.
Riziko mohou představovat také některé rostlinné přípravky. Například třezalka tečkovaná ovlivňuje metabolismus celé řady léčiv.
A pozor bychom si měli dát i na vysoké dávky koncentrovaných rostlinných extraktů. Přestože bývají propagovány jako přírodní a bezpečné, některé mohou při nadměrném užívání poškozovat játra.
Dalším problémem bývá souběžné užívání několika doplňků s podobným složením. Člověk může například užívat multivitamin, samostatný vitamin D a další přípravek na podporu imunity, aniž by si uvědomoval, že se dávky některých vitaminů a minerálních látek sčítají.
Proto je vhodné informovat lékaře nebo lékárníka o všech užívaných doplňcích stravy, včetně rostlinných přípravků.
Jak poznat, zda doplněk stravy opravdu potřebujeme?
Před nákupem nového přípravku je dobré položit si několik jednoduchých otázek:
- Proč jej chci užívat? Mám prokázaný nedostatek určité živiny, konkrétní zdravotní problém, nebo mě přesvědčila reklama?
- Existují důkazy o jeho účinnosti? Prokázaly studie skutečné zlepšení zdraví, nebo pouze změnu laboratorních hodnot?
- Je pro mě bezpečný? Nemůže ovlivňovat účinnost léků, které užívám, nebo zvyšovat riziko nežádoucích účinků?
- Nemohu stejného cíle dosáhnout úpravou stravy či životního stylu? Někdy je vhodnější investovat do kvalitnějšího jídelníčku, pravidelného pohybu nebo odborného nutričního poradenství.
Důležité je také vědět, že doplňky stravy nejsou léčivé přípravky. Před uvedením na trh nemusí jejich výrobci prokazovat klinickou účinnost stejným způsobem jako u léků. Samotná dostupnost přípravku v lékárně nebo na internetu proto není důkazem, že skutečně přináší slibované zdravotní účinky.
Co tedy opravdu pomáhá zdravému stárnutí?
Doplňky stravy mají v péči o zdraví své místo. U lidí s prokázaným nedostatkem živin, poruchami jejich vstřebávání nebo nedostatečným příjmem potravy mohou být velmi důležité. V některých situacích pomáhají předcházet zdravotním komplikacím a podporují udržení fyzické kondice.
Neměli bychom od nich však očekávat více, než mohou skutečně nabídnout.
Pro zachování zdraví a soběstačnosti ve vyšším věku máme stále podstatně přesvědčivější důkazy o přínosu pravidelného pohybu, dostatečného příjmu kvalitních bílkovin, pestrého jídelníčku, dobrého spánku a odpovídající léčby chronických onemocnění.
Cílem není užívat co nejvíce doplňků stravy, ale doplňovat to, co našemu organismu skutečně chybí.
Zdravé stárnutí totiž nestojí na jedné zázračné látce. Je výsledkem mnoha drobných rozhodnutí, která pro své zdraví děláme každý den.
Tereza Vágnerová, odborný konzultant portálu www.neztratitsevestari.cz






