Článek
Kdo je užitečný idiot – Tomáš Klus, nebo Milan Mikulecký?
Blíží se rozhodnutí odvolacího soudu o tom, zdali je použití hanlivých výrazů, kterými Milan Mikulecký označil Tomáše Kluse v reakci na jeho pohled na dění v pásmu Gazy, v pořádku, či nikoliv.
Protože pan Mikulecký označil pana Kluse i za užitečného idiota, pojďme se nad tímto jeho označením hlouběji zamyslet.
Než se do toho pustím, musím bohužel (bohužel proto, že v jiném kontextu by podobný alibismus vyzněl mimořádně trapně) prohlásit nezbytnou mantru každého, kdo chce v současném Česku na průběh izraelsko-palestinského konfliktu předestřít jiný názor, než který naprosto převládá ve veřejném diskurzu a bohužel i v postojích naší vlády.
Tedy:
1. Nemám jakékoliv pochopení pro násilné akce proti civilistům a odsuzuji teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023 na izraelské civilisty. Nejsem podporovatel teroristů.
2. Jsem celoživotní obdivovatel a podporovatel židovského národa, a to nejen za jeho strastiplnou, ale i obdivuhodnou cestu dějinami při zachování vlastní národní i náboženské identity. Nejsem antisemita.
A nyní k věci.
Pozadí sporu Klus vs Mikulecký.
Pan Klus, v nezkreslujícím zjednodušení, popsal svůj pohled na dění v pásmu Gazy a na situaci na území okupovaném Izraelem s akcentem na soucit s tam žijícími palestinskými civilisty. Konstatoval, že mu připadá nepochopitelné, že jsme ochotni přihlížet takovému masivnímu vraždění dětí, jak se to v současnosti děje v pásmu Gazy (pod odporným eufemismem „collateral damage“ – poznámka autora tohoto textu) a toto vraždění tolerovat. Podivil se nad skutečností, že je naše vláda ochotná nekritizovat okupaci cizího území a mlčí ke zločinům, které se konají v pásmu Gazy. Apeloval na empatii, na soucit a solidaritu s trpícími neboli na uplatňování základních prvků naší křesťanské civilizace.
Pan Mikulecký na tento příspěvek pana Kluse reagoval takto:
„V prvním okamžiku mě napadlo, že Klus je jen užitečný idiot. Po zhlédnutí jeho videa jsem dospěl k názoru, že je to prolhaný idiot. Jeho výtvorem vám kazit pátek nebudu, v článku je to popsáno dostatečně.“
V pozdější odpovědi u jiného příspěvku pak např. říká: „U pana Kluse je nutné ocenit tu konzistenci. Když už najede na podporu teroristů, neřeší, zda jsou z Ruska nebo z Palestiny.“
Kdo je kdo.
Pan Klus, pokud je mi známo, se živí jako herec a písničkář. Není to odborník na mezinárodní vztahy, ani si na odborníka nehraje.
Pan Klus je člověk, kterého lidsky trápí největší nespravedlnost, kterou fakticky toleruje moderní západní demokracie v poválečné době a která se odehrává na území Gazy a Západním břehu. Shání si dostupné informace z otevřených zdrojů, přemýšlí o tom a má potřebu se jako angažovaný občan k této věci vyjádřit zejména za situace, kdy se naše vláda k této problematice vyjadřuje extrémně jednostranně, a to i v celosvětovém měřítku.
Nevím, čím se živí pan Mikulecký. Ale prezentuje se jako bezpečnostní analytik, odborník na mezinárodní vztahy a zejména pak jako specialista na bezpečnostní politiku v oblasti Blízkého východu. Mám tedy zato, že má v tomto oboru vystudovanou minimálně jednu vysokou školu a za sebou četné diskuse na akademické či odborné úrovni. A právě z tohoto důvodu (předpokladu nějaké vzdělanosti a kultivovanosti v dané oblasti) je jeho reakce mimořádně hloupá, trapná, protože je bez jakékoliv opory ve výrocích pana Kluse, ale zejména nebezpečná, jak se pokusím zdůvodnit dále.
Pan Mikulecký se nezatěžuje vložit do své reakce jakoukoliv intelektuální nebo alespoň chytrou úvahu, nezdržuje se alespoň náznakem korektní diskuse na dané téma. Reaguje jako fotbalový fanoušek na kontroverzní prohlášení fanouška konkurenčního týmu. Jde o čistý výron emocí na prohlášení někoho, kdo vidí věci nějak jinak.
Kdo jsou užiteční idioti.
Užitečnými idioty se obvykle označují osoby, které s upřímným přesvědčením o podpoře dobra, přispívají k pravému opaku.
Z reakce pana Mikuleckého je patrná jedna důležitá a zásadní věc – jakékoliv porozumění pro Palestince je nedůvodné, nepatřičné a nebezpečné a zaslouží sprosté odsouzení. Protože právo a spravedlnost v tomto konfliktu hrají jen podružnou roli. Jakékoliv postavení se za základní universální lidská práva, jakékoliv prosazovaní mezinárodního práva a spravedlnosti i pro Palestince, je nahráváním a podporováním, byť možná nechtěným, teroristů a antisemitů.
Pro pana Mikuleckého je z těchto důvodů pan Klus užitečným idiotem.
Podle mého soudu je však užitečným idiotem naopak pan Mikulecký. A pokusím se dále objasnit, proč si to myslím.
Kdo čemu skutečně škodí.
Důsledkem přesvědčení pana Mikuleckého o škodlivosti výroků pana Kluse není pouze jeho bezdůvodná dehonestace, ale zejména, a to je násobně horší, nebezpečné podkopávání principů tradičních hodnot, na kterých jsou postaveny současné západní demokratické systémy, jako je mj. empatie, ochrana lidských práv a důstojnosti po celém světě, respektování mezinárodního práva a soudních rozhodnutí, humanitární pomoc a solidarita pro všechny. Tyto hodnoty jsou obecné, universální a nedělitelné. Měly by platit pro všechny, a ne pouze pro vybrané národy.
Nejspolehlivější cestou, jak tyto demokratické principy a hodnoty oslabit nebo dokonce demontovat, je jejich výběrové uplatňování. Pokud budou uplatňovány nekonzistentně, selektivně nebo podle potřeby, povede to nezvratně ke ztrátě důvěry veřejnosti v jejich obecnou platnost a prospěšnost a následně i ke ztrátě důvěry vůči demokratickým procesům a institucím, které by měly tyto principy uplatňovat.
Pokud se však některé principy nebo zákony spravedlnosti uplatňují nebo vymáhají jen pro některé skupiny, zatímco jiné jsou z nich vyňaty, spravedlnost a rovnost se stávají pouze iluzorními. Veřejnost vnímá předstírání hodnot, které jsou flagrantně a ostentativně nedodržovány, jako extrémní pokrytectví a důsledkem toho je, že lidé přestanou brát tyto hodnoty vážně i v jiných situacích a konfliktech. Výběrové uplatňování spravedlnosti a práva vede k pocitu cynismu a nihilismu. Neboli k vytváření živné půdy pro různé zpochybňovače stávajícího demokratického společenského řádu a jeho nahrazení různými „realistickými a pragmatickými“ koncepty, kdy je mezinárodní právo dodržováno pouze tehdy, pokud to vyhovuje národním zájmům silnějších států.
Když ruská armáda neomluvitelně bombardovala kyjevskou dětskou nemocnici, vzkázal ministr Lipavský po ruském velvyslanci do Moskvy, že jsou odpadem lidstva a správně označil ty, kteří útočí na děti, za vrahy. Proč ale nepoužívá stejný metr na izraelskou vládu, která nechala v Gaze zničit 31 z 36 nemocnic, včetně dětských nemocnic, ve kterých se nacházeli děti?
Pokud chceme, aby demokratickým společenstvím přijaté standardy práva a spravedlnosti alespoň v teoretické rovině platily pro všechny stejně, nezávisle na ideologických preferencích a politickém uspořádání a byly respektovány širokou mezinárodní komunitou, není možné vyjmout z těchto univerzálních hodnot ani Palestince. Opačný přístup se vrátí naší západní civilizaci v podobě naprostého rozvratu těch principů, na kterých je vybudována.
Závěr a shrnutí.
Nezávisle na rozhodnutí soudu, který bude ve věci Klus vs Mikulecký brzy rozhodovat, mám zato, že pan Klus je přemýšlivý a empatický člověk, který má velké srdce, které mu velí prezentovat i postoje, které nejsou zrovna populární.
Pan Mikulecký svým chováním a vyjadřováním západním hodnotám škodí, i když si myslí, že je chrání. Proto on a jemu podobní jsou užitečnými idioty všech protagonistů snah o přeformátování stávajícího chápaní spravedlnosti a principů západní demokracie a jeho nahrazení koncepty, které ve svém důsledku povedou k zániku demokratického světa v té podobě, jak ho známe.
Můj osobní hodnotící soud o panu Mikuleckém je, že pan Mikulecký není žádný expert, ale samolibý amatérský glosátor, kterému chybí mozek a bohužel i srdce.
